Ženeva - S jasným stanoviskem přijíždí do Ženevy ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. V zájmu České republiky je uvolnění světového trhu s průmyslovými produkty i liberalizace zemědělství. České cíle jsou tak ve shodě se zájmy představitelů Světové obchodní organizace (WTO), která dnes ve švýcarském městě zahajuje jednání, jež mají přinést průlom v přístupu jednotlivých zemí k mezinárodnímu obchodu a ukončit debaty, které se bez výraznějšího náznaku pokroku vedou již sedm let. WTO v nich nyní hraje o vlastní důvěryhodnost.
Oficiálními cíli jednání, které začalo už v roce 2001 v katarské metropoli Dohá, je dosáhnout všeobecné dohody o liberalizaci, dostat z chudoby miliony lidí v rozvojových zemích a podpořit globální hospodářský růst. Dostát líbivým proklamacím se však ukazuje být stále složitější. Jednání měla skončit v roce 2004, namísto toho probíhají bez konkrétních výsledků dodnes.
Zemědělství versus průmysl
153 členských států WTO rozdělila otázka další liberalizace světového obchodu do dvou pomyslných táborů. Rozvojové země požadují po bohatých státech odbourání vysokých zemědělských subvencí, kterými chrání farmáře. Kritice čelí především Spojené státy, které podmiňují snižování vlastních subvencí rychlejším tempem odbourávání dotací pro zemědělce ze strany Japonska a Evropské unie.
Samotná unie, která má pro své farmáře vyhrazenu více než třetinu společného rozpočtu, je v otázce odbourávání subvencí nejednotná. Brání se mu především Francie a Irsko. Francouzi ani Irové přitom doposud neprojevili ochotu v této věci ustoupit. Zlom nepřinesla ani páteční jednání ministrů EU v Bruselu. Ta měla sladit postoje jednotlivých členů. Eurokomisař pro obchod Peter Mandelson, který jednání za unii vede, se však žádného silnějšího mandátu pro ženevskou konferenci nedočkal.
Zpoza druhé strany barikády tvořené vesměs bohatými zeměmi se na adresu rozvojových zemí ozývá volání po odbourání cel na dovoz průmyslových produktů. Evropská unie a Spojené státy chtějí získat větší přístup na trhy s průmyslovými výrobky v rozvojovém světě a požadují tak snížení cel na jejich dovoz maximálně na 15 procent.
Podle posledních zpráv jsou ochotné na oplátku nabídnout snížení dovozních cel na zemědělské výrobky o 60 procent a odbourání velké části agrárních subvencí. Tento návrh však jako nedostatečný odmítá Brazílie, požadavky rozvojových zemí tradičně podporují nevládní organizace, například Oxfam.
Auta do Číny a banány do Evropy
V průběhu zdlouhavých jednání se projevila také řada dílčích sporů. Jablkem sváru se stala například čínská cla na dovoz automobilových součástek. Ta stěžují velkým automobilkám přístup na bouřlivě se rozvíjející čínský trh. Nervozitu do jednání vnesl i postoj Evropské unie k požadavku jihoamerických zemí na zrušení cel pro dovoz banánů. Zatímco bývalé evropské kolonie v Africe a Karibiku mohou dovážet banány do EU bez cla, producenti z Latinské Ameriky si musí za dovoz na evropský trh připlatit. Tamní země hrozí, že jednání zablokují. Unie však zůstává neústupná.
Češi jsou liberály
Postoj České republiky bude při ženevských jednáních jednoznačný. Z evropských dotací pro zemědělce země příliš netěží, nebude se proto bránit jejich odbourání. Největší položkou v seznamu exportních artiklů jsou naopak průmyslové výrobky. V českém zájmu je tak co možná největší liberalizace v obchodě s nimi.
Výsledek zůstává nejasný
Zda jednání Světové obchodní organizace v Ženevě přinesou ovoce, prozatím zůstává otázkou. Jisté však je, že právě začínající konference dostala do vínku celou řadu nepříznivých okolností. Prezident Světové banky Robert Zoellick v neděli ministry obchodu vyzval, aby se pokusili o průlom v jednáních. „Teď, nebo nikdy,“ prohlásil Zoellick. Krach ženevské konference může WTO připravit o důvěryhodnost a na několik příštích let zablokovat liberalizaci světového obchodu.
