Je libo šnečí játra? K dostání jen v Brně

Brno - V 18. století zachránili šneci jih Francie před hladomorem, papež je posvětil jako adventní pokrm a už z Československa se jich před revolucí vyvezly stovky tun ročně. Manželé Součkovi z Brna na šneky nedají dopustit. Šneci a delikatesy z nich vyrobené živí manžele už devatenáct let. Šnečí speciality dodávají do Rakouska, Německa, Švýcarska i Spojených států. Na kontě mají i specialitu, která se jinde na světě nevyrábí - šnečí játra. Cesta na trh ale nebyla snadná.

Dva roky trvalo, než manželé přišli s technologií, která vedla k reprodukci šneků. Jak v interiéru, tak venku na farmě. V současné době chová šneky pro Součkovi asi 30 farmářů po celé republice. Oni sami se specializují na výrobu šnečích delikates. „Nevěděli jsme, kam se obrátit, všechny naše výrobky vznikaly u nás doma v kuchyni,“ prohlásila spolumajitelka šnečí farmy Dorota Součková.

V roce 1993 už Součkovi ve svém rodinném domku v Brně vyráběli pět typů šnečích specialit, které nabízejí dodnes. Šneky po burgundsku, šnečí polévku, šnečí paštiku, šnečí kaviár a jako jediní na světě i šnečí játra. „Ty výrobky byly po revoluci hodně průkopnické,“ konstatovala Součková. To spousta obchodníků neočekávala.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Dorota Součková:

„Investovali jsme hodně do toho dostat se do zahraničí, jenže po revoluci s tím tady samozřejmě nikdo neměl zkušenosti a dívali se na nás dost divně, už jen kvůli tomu, že nečekali, že někdo z Česka zpracuje šnečí kaviár.“


Všechno šlo dobře až do chvíle, kdy se změnily podmínky v obchodních řetězcích. „Platili jsme zalistovací poplatky, regály, do letáků. Řetězce nás stály spoustu peněz, aniž bychom měli záruku, že bude zboží v pořádku,“ podotkla Součková. Manželé jezdili po republice a nabízeli ochutnávky šnečích výrobků. Byla to mravenčí práce, která se ovšem vyplatila. „Nejlepší způsob prodeje, co se osvědčil, je do hotelů a restaurací a samozřejmě internetový obchod. Výrobek jde přímo k tomu zákazníkovi,“ řekl spolumajitel firmy Miroslav Souček. Právě díky internetovému obchodu se obrat zvyšuje každým rokem.

Součkovi porazili se svými specialitami i samotné Francouze

Manželé se přihlásili na veletrh do Dijonu. Tam jim Francouzi nejprve tvrdili, že šneci žádná játra nemají. Po doplnění vlastních poznatků ale museli francouzští experti nakonec přeci jen uznat, že šnek játra má. Manželé Součkovi tak vyhráli první cenu za inovaci a novou šnečí specialitu. „Nemohli nás dlouho v Dijonu překousnout. Spousta Francouzů skřípala zuby,“ prozradila Součková. Nakonec ale jejich novátorské výrobky museli vzít na vědomí.

A jak vypadá procedura přípravy šnečích výrobků? „Každého šneka musíme zkontrolovat, jestli je živý. Pak je kucháme a následně se několikrát vyvařují,“ popisuje složitou práci Součková. Šneci se vysuší a ulity se natřou olejem, aby byla zvýrazněná kresba šneka. „Potom do ulity vracíme maso, které se zatírá máslem,“ dodala Součková.

V současné době manžele Součkovy trochu trápí silná konkurence, která v době začátků jejich výroby neexistovala. „Letos se přemnožili slimáci, tak nám pořád někdo říká, ať začneme zpracovávat je. To by byl ještě horší boj – dostat se na trh se slimáky,“ usmívají se Součkovi.

  • Šnek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2044/204397.jpg
  • Výroba pokrmu ze šneků autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2044/204400.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 22 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
včera v 06:00

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
13. 9. 2026

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.