Jak na daně u DPP, DPČ a práce na autorský honorář?

Praha – Za těmito zkratkami se skrývají všeobecně oblíbené formy přivýdělku – dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Jde o dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. A podobné ke to třeba i u tzv. autorské smlouvy. Jak je to ale u těchto oblíbených forem přivýdělku s daněmi, sociální a zdravotním pojištěním?

Dohoda o provedení práce

Tato forma spolupráce je specifická tím, že pracovník nemůže mít u jednoho zaměstnavatele sjednanou dohodu o provedení práce na víc než 150 hodin ročně. V případě více dohod u téhož zaměstnavatele se hodiny do limitu sčítají. Pokud má zaměstnanec vedle pracovního poměru s podepsaným Prohlášením k dani také dohodu o provedení práce, je způsob zdanění následující:

Nepřesáhne-li hrubá mzda 5 tisíc korun, zaokrouhlí se na koruny dolů a zdaní se srážkovou daní ve výši 15 procent. Tato daň je konečná a nepodléhá ročnímu zúčtování. Překročí-li hrubá mzda nad 5 tisíc korun, zaokrouhlí se na stovky nahoru a sazbou 15 procent se vypočítá záloha na daň, která podléhá ročnímu zúčtování. Sociální ani zdravotní pojištění neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel.

V případě, že by dohoda byla jediným zdrojem příjmů, může zaměstnanec podepsat Prohlášení k dani a využít při zdanění příjmu slevy na dani (na poplatníka činí pro rok 2011 sleva 1 970 korun). V tomto případě se nejedná o srážkovou daň, ale o zálohovou. Daň pravděpodobně bude ve většině případů rovna nule. Zaměstnanec si ovšem musí platit zdravotní pojištění, pokud za něj neplatí pojištění stát. Nikoliv ovšem z příjmů plynoucích z dohody, ale v minimální výši.

Ale pozor ještě na změnu právní úpravy. Souběh podpory v nezaměstnanosti a dohody o provedení práce není od 1. ledna 2011 přípustný! Z dohody také logicky nevzniká nárok na dovolenou, nemocenskou ani na proplacení svátků.

Dohoda o pracovní činnosti

Maximální rozsah práce konané na dohodu je polovina normální týdenní pracovní doby. Toto se posuzuje za období nejdéle 52 týdnů. Z hlediska daně a sociálního a zdravotního pojištění se postupuje stejně jako u pracovního poměru. To znamená, že se daň počítá ze superhrubé mzdy a pokud zaměstnanec podepíše Prohlášení k dani, může uplatnit slevy na dani. Sražená daň podléhá ročnímu zúčtování. Sociální i zdravotní pojištění platí zaměstnanec i zaměstnavatel.

Výjimkou, kdy se z příjmu konaného na dohodu o pracovní činnosti neplatí sociální a zdravotní pojištění, je jak na straně zaměstnance, tak i zaměstnavatele příjem do 1 999 korun. V tomto případě se totiž jedná o tzv. zaměstnání malého rozsahu. Pokud ale byla dohoda jediným zdrojem příjmů a plátcem pojistného nebyl za zaměstnance stát, musí si takový pracovník platit zdravotní pojištění alespoň v minimální výši. Od 1. ledna 2011 podobně jako u dohody o provedení práce není možný souběh podpory v nezaměstnanosti a dohody o pracovní činnosti.

Práce na autorský honorář

Mezi časté a oblíbené formy výdělečné činnosti patří také tzv. autorské honoráře. Často se tato forma pracovní dohody využívá u příspěvků médiím, tzn. do novin, časopisů, internetových serverů a podobně. Rozhodující pro způsob zdanění a placení sociálního a zdravotního pojištění je měsíční výše honoráře (posuzuje se samostatně každý honorář v případě více honorářů v měsíci).

Honorář do 7 tisíc korun se zdaní srážkovou daní. Autor tedy dostane honorář v čisté výši po zdanění a sociální ani zdravotní pojištění neplatí. V opačném případě jsou honoráře vyplaceny autorovi v hrubé výši (nezdaněné), tvoří příjem z podnikání a autor podává daňové přiznání. K příjmům z honorářů uplatní výdaje ve skutečné výši nebo paušální ve výši 40 procent z příjmů. Vypočítanou daň lze snížit o slevy na dani, na které má poplatník nárok. Minimálně se jedná o slevu na poplatníka. Autor podává přehled o příjmech na zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení. Sociální (důchodové) a zdravotní pojištění si platí. Pokud jsou honoráře vedlejším zdrojem příjmů, povinnost zaplatit pojistné na důchodové pojištění vznikne dosažením rozhodné částky. Na její výši je vhodné se informovat na správě sociálního zabezpečení.

Speciál portálu ČT24 k daňovému přiznání

Vyplnit daňové přiznání a potřebné přehledy není nijak jednoduché. Do daní kromě příjmů vstupují různé odečitatelné položky, slevy na dani, paušály a podobně. Na tato témata i na to, jak konkrétně růžový formulář i potřebné přehledy vyplnit, se zaměříme v dalších dílech našeho speciálu, které si budete moci přečíst vždy v úterý v rubrice Daňové přiznání. Vaše dotazy k daňové problematice nám můžete posílat prostřednictvím formuláře v Poradně portálu ČT24. V průběhu března pro vás přichystáme také chat s odborníkem na daňovou problematiku.

Peníze
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zpětinásobit výkon větrných elektráren? Podle vznikající vlády je cíl nereálný

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
před 19 hhodinami

Hospodářská krize v Libanonu vyhnala nahoru ceny elektřiny

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.
před 22 hhodinami

V rozpočtu může chybět až čtrnáct miliard na dávky, řekl Jurečka. Podle ANO je to víc

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.
včera v 06:00

ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard, říká Schillerová. Jurečka varuje před plošností

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.
16. 11. 2025

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
15. 11. 2025
Načítání...