Řím – Jakmile Řecko naplno zasáhla ekonomická krize, zejména od německých ekonomů zněly hlasy, aby tamní vláda v zájmu udržení rozpočtu rozprodala svou bohatou sbírku památek. Podobný scénář nyní stojí i před krizí sužovanou Itálií. Italská města i vláda se totiž začíná zbavovat historických paláců a hradů, celkem je na prodej 350 nemovitostí. Premiér Mario Monti chce takto získat 1,5 miliardy eur. Píše o tom deník The Wall Street Journal.
Nového majitele hledá třeba hrad z roku 1270 v městečku Soriano nel Cimino v regionu Lazio nebo bývalá kasárna v Boloni, která využívalo ministerstvo obrany. Benátky, nabízející celkem 17 nemovitostí, chtějí za 19 milionů eur prodat palác z 18. století, v němž po léta sídlil soud. V Miláně, kde je ke koupi více než sto budov, si investoři mohou pořídit palác na lukrativní adrese, dají za něj 31 milionů eur.
Podle ekonoma Edoarda Reviglia mají málo využívané nebo přebytečné nemovitosti, které vlastní různé italské úřady, celkovou hodnotu 42 miliard eur. Prodat aspoň část z nich by proto představovalo rychlý způsob, jak trochu peněz do prázdných veřejných pokladen přidat, píše Wall Street Journal.
Massimo Cecchi, ředitel společnosti Carlton Group:
„K těmto příležitostem jsem celkem skeptický. Nevím, jestli je o tyto budovy zájem, jestli budou ceny konkurenceschopné a jestli se najdou investoři těchto nákupů.“
Nelze ovšem očekávat, že nabídky přitáhnou velké množství zájemců. Mnoho investorů zařadilo Itálii vedle Španělska a Řecka na seznam rizikových zemí. Noví majitelé by se také museli potýkat s neblaze proslulou italskou byrokracií, opravami nemovitostí a sháněním nájemců v době ekonomické krize. Vysoké příjmy z prodeje vládních nemovitostí nepředpokládají ani realitní makléři.
Pro Itálii to není poprvé, kdy se snaží přilepšit svému rozpočtu pomocí prodeje nemovitostí. Státní Fond veřejných nemovitostí (Fondo Immobili Pubblici) se v minulosti zbavil přibližně 140 budov a utržil za to 860 milionů eur. Ani po takových obchodech však stát své bývalé budovy neopustil a nadále je používal, pouze si je začal pronajímat. Nová fáze prodeje se liší právě v tom, že prodané nemovistosti budou kompletně volné. Majitelé se tak budou moci sami rozhodnout, jakým způsobem s paláci či hrady naloží.
Rozprodej Řecka nevyšel
Během krize se rozprodat své nemovitosti pokusily i jiné evropské vlády. Řekové loni plánovali prodat majetek v hodnotě okolo 30 miliard eur, včetně bývalého aténského mezinárodního letiště. Nicméně před červnovými volbami byl prodej pozastaven a od té doby se na tom podle WSJ nic nezměnilo.
