Investiční projekty v Česku brzdí často nedostatek lidí a špatná dopravní síť

Do Česka se loni podařilo prostřednictvím agentury CzechInvest přilákat skoro 150 investičních projektů v celkovém objemu 87 miliard korun, uvedl u příležitosti Týdne investic premiér Bohuslav Sobotka. V příštích letech by tak v tuzemsku mělo vzniknout minimálně 16 tisíc nových pracovních míst. Investoři však často naráží na dva zásadní problémy: Nedostatek zaměstnanců a nedostatečnou dopravní infrasturkturu.

Nahrávám video

„Myslím si, že to je další signál toho, že naše země je atraktivní pro zahraniční investory. A pevně věřím, že zůstane i nadále a pomůže nám to v tom, abychom zvýšili počet pracovních míst zejména v těch regionech, kde nezaměstnanost dnes přesahuje celostátní průměr,“ konstatuje premiér Bohuslav Sobotka.  

V Brně se úspěšně rozvíjí zatím nejobjemnější investice, která do Česka zamířila během působení současné vlády. Jeden z největších výrobců mobilních telefonů, společnost HTC, už nabírá zaměstnance pro opravárenské centrum. I v této souvislosti ale podnikatelé upozorňují na to, že v zemi chybí kvalifikované pracovní síly. Přitom pět set lidí společnost zaměstná už letos a dalších tisíc zaměstnanců tu začne pracovat už příští rok.

HTC
Zdroj: ČT24

Investice přišla i bez státní pobídky. Pomocnou ruku nabídl CzechInvest. Podle ministra průmyslu v prvním čtvrtletí přišly investice za 40 miliard a mělo by se vytvořit devět tisíc pracovních míst. „Dá se očekávat ještě minimálně jedna technologická investice do konce června,“ dodává ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Detaily zatím resort tají.

Nábory nových zaměstnanců pro opravnu mobilů už na Brněnsku běží. Manažeři firmy jsou ale opatrní a s médii téměř nekomunikují. Firma potřebuje obsadit hlavně technické profese, jenže právě tito zaměstnanci na trhu chybí. „Pro brněnský region jsou to pozice jako konstruktéři, technologové nebo inženýři kvality,“ upřesňuje ředitelka brněnské pobočky personální agentury Grafton Šárka Voříšková.

I přes rostoucí zájem podnikatelů jsou dva zásadní body, které brzdí ještě větší investiční boom. Je to především nedostatek zaměstnanců. „Dneska už je velká nabídka míst a profese svářeče nebo technického zaměření je úzký profil a nemáme takové zaměstnance,“ konstatuje vicepremiér, předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš. To potvrzuje i výrobce oblíbené hračky Merkur, podle kterého by měli studenti z lavic mířit častěji na praxi do firem. „Když se k nám hlásí absolvent humanitního oboru, on to zatají, protože se snaží získat práci, ale chybí mu technická zdatnost,“ říká jednatel společnosti Merkur Toys Jaromír Kříž.

Stavba dálnice D3
Zdroj: David Veis/ČTK

Investoři často kritizují i to, že v Česku není vybudována dostatečná dopravní infrastruktura. Podle premiéra Bohuslava Sobotky je právě to zásadním úkolem pro vládu. „Je to jedna z bariér, kterou identifikujeme velmi silně,“ říká premiér Sobotka. Chybí hlavně projekty na stavbu silnic. Příští rok plánuje ministerstvo dopravy zahájit výstavbu přes 230 kilometrů. „Peníze jsou, ale je tady spíš paralýza zákona nebo paralýza legislativou,“ vysvětluje Babiš. Podle předsedy strany ODS Petra Fialy je pravdou, že kdyby byly podmínky pro podnikání v Česku jednodušší, přijde více lidí.

Významné loňské investice

V loňském roce přišla jedna z největších investic ve výši 22 miliard z Korejské republiky. Ve výrobně pneumatik Nexen Tire Corporation najde postupně práci 1384 lidí. V Moravskoslezském kraji zase přes dvě a půl miliardy investuje německá společnost Brose CZ vyrábějící auta. A podobnou částku utratí i firma z Nizozemí, Continental Automotive CR. Ta hodlá obsadit až 648 pracovních míst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 1 hhodinou

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 8 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
14. 10. 2026‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.