Čeští zaměstnavatelé plánují ve třetím čtvrtletí 2018 nadále nabírat nové zaměstnance, dokonce více než v předchozím období. Z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 750 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru vyplývá, že přijímat nové zaměstnance plánuje osm procent zaměstnavatelů, naopak dvě procenta očekávají snižování počtu zaměstnanců.
Na 87 procent oslovených uvedlo, že během druhého čtvrtletí změnu nechystá. Čistý index trhu práce tak činí plus šest procent, v předchozím čtvrtletí to bylo plus dvě procenta.
„Náš průzkum potvrzuje, že firmy budou pokračovat v náborech a nezaměstnanost bude klesat. V minulém období jsme zaznamenali mírné zpomalení náborového tempa, ale třetí čtvrtletí bude opět vrcholem na trhu práce, kdy firmy nabírají nejvíce zaměstnanců a nezaměstnanost je nejnižší v ročním cyklu,“ uvedla generální ředitelka ManpowerGroup ČR Jaroslava Rezlerová.
Zaměstnavatelé ve všech kategoriích podniků podle velikosti očekávají nárůst počtu pracovních sil. Nejvíce nabírají zaměstnavatelé velkých společností s čistým indexem trhu práce 30 procent, významně roste optimismus i ve středních firmách s čistým indexem 26 procent. Tradičně nižší optimismus je u malých podniků s čistým indexem devět procent a v mikropodnicích pod deset zaměstnanců s indexem čtyři procenta.
Nejvíce chtějí nabírat hotely a restaurace
Zaměstnavatelé v osmi z deseti odvětví předpovídají pro nadcházející čtvrtletí zvyšování počtu pracovních sil. Nejsilnější náborové plány předpovídají zaměstnavatelé v ubytování a stravování s indexem patnáct procent a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody s indexem o procento nižším. Velkoobchod a maloobchod vykazuje index osm procent.
Zajímavé je to, že zpracovatelský průmysl jako celek zaznamenává již od konce roku 2017 mírný pokles, a to i přesto, že v automobilovém průmyslu jsou u velkých firem trvalé nárůsty zaměstnanců. Druhým sektorem s negativním výhledem v náborech je těžba nerostných surovin s indexem minus šest procent.
Zaměstnavatelé ve všech třech regionech očekávají v příštím čtvrtletí nárůst počtu zaměstnaných lidí. Nejpovzbudivější zprávy přichází již od roku 2015 z Moravy, kde byl index 15 procent, zatímco Čechy a Praha vykazují nižší optimismus s indexem tři, respektive dvě procenta. V porovnání s předchozím čtvrtletím zaměstnavatelé na Moravě hlásí nárůst indexu o 14 procentních bodů, v Praze a v Čechách zůstává nezměněn.
Výsledky ukazují na to, že i přes nejistý geopolitický výhled si tři čtvrtiny zaměstnavatelů z globálního hlediska zachovávají optimismus a v různé míře plánují nárůst počtu pracovních sil. Výjimku tvoří Itálie, kde je index za poslední dvě čtvrtletí negativní.
- Metodika míry nezaměstnanosti (v %), kterou zveřejňuje Úřad práce ČR, se v minulosti několikrát měnila, proto je obtížné sledovat dlouhodobou vývojovou řadu.
- Například od srpna 2004 do konce roku 2012 se výpočet prováděl tak, že se počet lidí bez práce vydělil počtem ekonomicky aktivních, kteří chtějí pracovat.
- Od roku 2013 se pak počet lidí bez práce dělí celkovým počtem lidí ve věku 15–64 let, tedy větším číslem. Výsledkem je proto nižší číslo míry nezaměstnanosti, než by odpovídalo předchozí metodice.
- Úřad práce ČR z tohoto důvodu raději sleduje absolutní počet lidí bez práce. Zatímco v květnu 2018 jich bylo 229 632, v červenci 1997 činilo toto číslo 222 374.
- Lze tedy uvést, že nezaměstnanost byla v květnu 2018 nejnižší od července 1997.
- Pro doplnění lze zmínit, že nezaměstnanost (i zaměstnanost) sleduje také Český statistický úřad (ČSÚ), který ji počítá jako podíl lidí bez práce na celkové pracovní síle. Jeho údaje pak přebírá i evropský statistický úřad Eurostat, který je používá pro mezinárodní srovnání.
- Údaje Úřadu práce ČR se však liší od údajů ČSÚ. Český statistický úřad vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
Příkladem výrazného optimismu jsou zaměstnavatelé ve Finsku, kde je index nejvyšší od začátku provádění průzkumu před šesti lety. V Číně očekávají nejsilnější náborové prostředí za poslední tři roky. Oproti tomu Panama hlásí nejslabší náborové plány od začátku provádění průzkumu v roce 2010 a předpověď na Novém Zélandu je nejpesimističtější od roku 2009.
