Edita Bízová se focení věnuje osm let, podnikat v oboru začala ale až po několika letech. Letos vyhrála titul Živnostnice roku v Pardubickém kraji. Její snímky navíc získávají mezinárodní ocenění a objevují se v zahraničních časopisech.
Focení jako živnost. Snímky patří na zeď, kde budou po generace, říká oceněná autorka portrétů
Focením se Edita Bízová rozhodla živit před čtyřmi lety. Dlouho se bála, že to nevyjde. „Ze začátku jsem byla hodně pod cenou, protože jsem si myslela, že když budu dostatečně levná, tak nalákám víc lidí, protože je velká konkurence a lidé půjdou za tím nejlevnějším,“ popsala Bízová. Zjistila ale, že to byl omyl.
Za Bízovou teď jezdí do Černé u Bohdanče na Pardubicku lidé ze všech míst republiky. Při každém focení zmáčkne spoušť až 150krát. Necelou třetinu fotek pak upravuje v počítači. „Je to hodně výtvarný portrét, aby to bylo o tom člověku, kterého fotím,“ přibližuje.
Focení, ale i rady začínajícím kolegům
Nejčastěji se u ní nechávají fotit ženy s dcerami. „Nejmenší balíček je deset fotek v luxusním boxu s vlastní fotkou navrchu. Jsou to fotky tištěné archivně, nakašírované na tvrdé desce, aby vydržely sto let,“ nastínila Bízová.
Ráda by se víc zaměřila na zarámované obrazy. „Myslím si, že by fotky měly viset na zdi, měly by tam vydržet po další generace,“ říká.
Už několikrát se jí podařilo uspět na mezinárodní scéně. Kromě focení pořádá i kurzy pro začínající kolegy. Podnikatelům zase radí, jak správně budovat osobní značku. Zamýšlí se také nad tím, že spustí vlastní webové stránky, kde bude fotografy učit lépe fotit, svítit a pózovat.