Fischer: Za krach Tomi Tour nemůžu

Praha - Václav Fischer nepřipouští svou zodpovědnost za krach cestovní kanceláře Tomi Tour. V prohlášení, které zaslal médiím, tvrdí, že za pádem kanceláře stojí hlavně e-maily, které firmu očerňovaly u zahraničních hoteliérů. Ti pak měli chtít zaplatit za pobyt turistů dopředu, na to ovšem firma neměla peníze. Odborníci ovšem tvrdí, že zdravou cestovní kancelář by podobné pomluvy položit neměly. Cestovce spíše zlomilo vaz špatné hospodaření spojené s prodejem zájezdů pod cenou.

Tomi Tour podle Fischera neměla dostatek hotovosti na to, aby pokryla nároky hoteliérů. Banky jí nechtěly pomoci, a tak celá složitá situace skončila krachem. Desítky klientů zkrachovalé cestovky však jeho verzi nevěří a již podaly trestní oznámení.

Václav Fischer, obchodní a marketingový ředitel CK Tomi Tour:

„Problém společnosti v žádném případě nespočíval v dlouhodobě špatném hospodaření. V roce 2008 skončila společnost v zisku a výsledky byly dlouhodobě vyrovnané.“


„Proč ale už před rokem a půl našim členským cestovním kancelářím dlužil i milion korun a ani na opakované upomínky ho nechtěl zaplatit? Ty problémy jsou tedy skutečně dlouhodobé,“ oponuje Fischerovi mluvčí Asociace cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura.

Fischerovu teorii o pomlouvačném e-mailu zpochybňuje i analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek. „Jeden e-mail nebo několik e-mailů nemůže položit cestovní kancelář. Je to do určité míry úhybný manévr,“ zdůraznil v rozhovoru pro ČT24. Stejně tak by cestovku neměly položit ani platby předem. „Celá řada našich menších cestovních kanceláří platí platby do zahraničí předem a vyrovnají se s tím,“ podotkl.

Fischerovu nevinu prověří policie

Podle Beránka se podepsala na vyhrocení situace kolem Tomi Tour sama cestovní kancelář a její management. „Prodávala zájezdy pod cenou. Důležitá je zejména obsazenost letadel. Letadlo do Středomoří stojí plus minus milion. Když odletí z poloviny neobsazené, cestovka má nenávratnou ztrátu půl milionu,“ upozornil Beránek.

Tomi Tour mohla neobsazené zájezdy zrušit a jako náhradu nabídnout klientům, kteří si je již koupili, ve stejné cenové kategorii jinou dovolenou třeba v lepším hotelu. Podle Beránka je to běžná praxe. Proč tak vedení Tomi Tour neučinilo, není zatím jasné. „To je právě to, co bude prošetřovat policie,“ podotkl Beránek.

Mluvčí Union pojišťovny Judita Smatanová:

„Hoteliéři mají negativní zkušenosti s platební disciplínou cestovní kanceláře Tomi Tour.“


Klienti Tomi Tour dostanou zpět možná jen část svých peněz

Klienti, kteří přišli kvůli krachu CK Tomi Tour o dovolenou, mají nárok na odškodné. Kolik přesně dostanou, nechce Union pojišťovna, u které byla zkrachovalá cestovka pojištěna, odhadovat. Beránek ovšem varuje, že plná částka toho, co klienti zaplatili, to nebude. „Plnou cenu v žádném případě nedostanou, cestovka měla pojištěnu jednu třetinu svých tržeb. Podle současných informací by to mohlo být asi nad polovinu,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24.

Podle Tomia Okamury ale situace až tak černá nebude. Cestovní kancelář je u Union pojišťovny kryta na 234 milionů korun. „Pojistka by měla na pokrytí prodaných zájezdů stačit. Lidé by tak mohli dostat zpět i sto procent ceny zaplaceného zájezdu,“ řekl Mladé frontě Dnes.

Vracení peněz bude ale zřejmě poněkud komplikované. Tomi Tour s Union pojišťovnou nekomunikuje, a ta tak má pouze informace o lidech, kteří na dovolenou se zkrachovalou cestovkou již odletěli, neví nic o těch, kteří nakonec neodjeli.

Když Tomi Tour v pátek oznámila krach, měla v zahraničí zhruba 3 000 klientů. Většina z nich se již vrátila do vlasti, na dovolené zůstává už jen kolem 500 lidí. Zkrátit již započatou dovolenou se pojišťovna rozhodla pouze padesátce klientů, kteří trávili prázdniny ve Varně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
před 6 hhodinami

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zásahy do cenotvorby mohou narušit trh s palivy, míní asociace petrolejářů

Administrativní zásahy do cenotvorby pohonných hmot mohou podle petrolejářů narušit tuzemský trh a zhoršit dostupnost a kvalitu jejich služeb. Vyplývá to z memoranda České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), které zveřejnili ve středu. Zástupci největších distributorů paliv jednali během středečního dopoledne o cenách a maržích s premiérem Andrejem Babišem (ANO), výsledky schůzky po jejím skončení nekomentovali. Opatření ohledně paliv chce vláda projednat na čtvrtečním mimořádném zasedání.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rozpočet měl ve čtvrtletí schodek 27,6 miliardy, výdaje tlumilo provizorium

Státní rozpočet v prvním čtvrtletí skončil v deficitu 27,6 miliardy korun, jeho výdaje omezovalo rozpočtové provizorium, informovalo ve středu ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu je nejlepší od roku 2019. Loni na konci března byl rozpočet ve schodku 91,2 miliardy. Analytici upozornili, že plnění státního rozpočtu mohou v příštích měsících negativně ovlivnit důsledky války v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Identifikace občanů v on-line komunikaci s úřady začala opět fungovat

Dostupnost digitální identity občanů pro komunikaci s úřady se po zhruba dvou hodinách obnovila. Vyplývá to ze sdělení Digitální a informační agentury (DIA) na sociální síti X. Její mluvčí Jakub Palata řekl, že problém se objevil kolem 09:00 a podařilo se ho vyřešit kolem 11:00. Se spuštěním jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů nesouvisel, dodal.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Tykačova Tymeprax může odkoupit polovinu Mafry, rozhodl antimonopolní úřad

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax miliardáře Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta DNES nebo web iDNES.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla.
před 14 hhodinami

Výroba v Počeradech a Chvaleticích by mohla pokračovat i déle než rok

Výroba v elektrárnách Počerady a Chvaletice bude pokračovat nejméně do 31. března 2027 a možná i déle. Termín posunul provozovatel s ohledem na aktuální situaci. Informovala o tom mluvčí skupiny Sev.en Eva Maříková. Původně energetická skupina miliardáře Pavla Tykače označovala konec března příštího roku za nejzazší termín odstavení provozu, plán byl ukončit provoz na přelomu letošního a příštího roku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Deficit veřejných financí vloni mírně stoupl na 2,1 procenta HDP

Deficit veřejných financí loni stoupl na 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z dvou procent v roce 2024. Schodek za loňský rok činil 183,7 miliardy korun. Míra zadlužení vládních institucí loni stoupla na 44,3 procenta HDP z předloňských 43,3 procenta. Informoval o tom ve středu Český statistický úřad (ČSÚ). Zveřejněné údaje jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU.
před 16 hhodinami
Načítání...