Svět čeká čtvrtá průmyslová revoluce. Pracovní podmínky i soukromé vztahy poznamená rozvoj umělé inteligence, robotizace či propojování přístrojů. O vyhlídkách světové ekonomiky se mluví ve švýcarském Davosu na Světovém ekonomickém fóru.
Firmy do deseti let povedou roboti, zaznělo na ekonomickém fóru v Davosu
HUBO na Světovém ekonomickém fóru 2016 (zdroj: ČT24)
Čipy a přístroje implantované do těla místo klasických smartphonů, orgány k transplantaci vytvořené 3D tiskem nebo brýle a oblečení připojitelné k internetu zní stále jako sci-fi. Účastníci Světového ekonomického fóra však tipují, že takové novinky budou za deset let vcelku běžné.
Svět vstoupí do éry pokročilé robotiky, umělé inteligence a genových úprav. Téměř polovina dotázaných odborníků podle agentury Reuters očekává, že stroje s umělou inteligencí zasednou v představenstvech podniků během jedné dekády.
Není překvapením, že jedním z nejvyhledávanějších účastníků konference nebyl žádný ze světových politických lídrů nebo ředitelů předních firem, ale HUBO, což je jihokorejský humanoidní robot. „Existuje mnoho věcí, které lidé nemůžou dělat, protože jsou příliš nebezpečné, těžké nebo je prostě člověk nezvládá. Právě tyto problémy řeší robot. Ve skutečnosti tedy roboti lidem pomáhají dosáhnout většího štěstí,“ zmínil jeho tvůrce Oh Jun-Ho.
Takzvaná čtvrtá průmyslová revoluce přinese podle expertů zásadní technologické změny, pro společnost, podniky, zaměstnance i politiky to bude velká výzva, která má pozitiva i negativa. Na jedné straně možné zlevnění produktů a služeb, na druhé straně vyšší nezaměstnanost.
Světové ekonomické fórum 2016
Ztráta výhody levné pracovní síly
„V důsledku čtvrté průmyslové revoluce vznikne ekonomický přebytek,“ uvedl šéf společnosti Microsoft Satya Nadella. Otázkou ale podle něj je, jak bude rozdělen mezi zeměmi i mezi lidmi různých sociálních vrstev.
Finanční skupina UBS zveřejnila v Davosu zprávu, která předpovídá, že extrémní úroveň automatizace a konektivity zhorší prohlubující se nerovnosti mezi vyspělými a rozvíjejícími se ekonomikami. „Čtvrtá průmyslová revoluce má potenciál převrátit konkurenční výhodu rozvíjejících se trhů, kterou je levná pracovní síla,“ zmínil Lutfey Siddiqi z UBS. Obnovitelné zdroje se pak mají stát zásadní pro energetické požadavky, které přinesou technologické změny.
„Naděje by měla triumfovat nad strachem,“ uvedla provozní ředitelka Facebooku Sheryl Sandbergová, která se účastnila debaty Transformace zítřka. Existují sice obavy z rozvoje umělé inteligence, z virtuální reality, která nahradí normální vztahy, nebo z nových technologií, které lidi připraví o práci, ale nemusí to tak nutně být.
Například podle Sandbergové bylo dokázáno, že díky přístupu k internetu a datům ženy žijí déle, zdravěji a produktivněji. Ve čtvrté průmyslové revoluci jsou novou měnou právě data, doplnil šéf Microsoftu Nadella.
Miliony pracovních míst zaniknou
Pesimisté se obávají, že technologické změny zasáhnou střední třídu v nebývalém rozsahu. Světové ekonomické fórum přišlo s prognózou, že se do roku 2020 kvůli změnám na trhu práce vytratí na pět milionů pracovních míst v patnácti největších ekonomikách. Změní se také souhrn nejdůležitějších dovedností, které budou pro práci potřeba. Zatímco zásadní schopností má v roce 2020 stále být komplexní řešení problémů, větší důraz bude kladen na kritické uvažování a tvořivost.
Optimistický zůstává ředitel ManpowerGroup Jonas Prising. „Pokud bereme historii jako indikátor, nakonec vznikne víc pracovních míst, než jich zanikne,“ uvedl. I když se teď o možných potížích mluví na konferenci, obavy budí podezření, jestli ředitelé podniků budou skutečně plánovat do budoucnosti. Šéfové, kteří skutečně hledí roky dopředu, jsou totiž podle profesora Iana Goldina z Oxfordské univerzity vzácní, a to i v Davosu.
Bezprostřední potíže ekonomik
Některé problémy ekonomik jsou ale aktuálnější, i o nich se na Světovém ekonomickém fóru diskutuje. Akciové trhy v Asii i v Evropě například opět prudce klesají a vliv na jejich pokles má vytrvalý propad cen ropy. Panevropský index FTSEurofirst 300 se dostal na nové minimum za třináct měsíců. Evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Pierre Moscovici ale prohlásil, že neočekává návrat světová finanční krize.
Pierre Moscovici
„Nemáme pocit, že čelíme kolapsu světové ekonomiky,“ řekl Pierre Moscovici. Eurokomisař podotknul, že centrální banky mají stále v zásobě opatření na podporu růstu světové ekonomiky. Dodal, že navzdory zpomalování čínské ekonomiky a propadu akcií neočekává v hospodářském výhledu eurozóny žádné výraznější změny. Evropská komise loni v listopadu předpověděla, že hospodářský růst eurozóny v letošním roce zrychlí na 1,8 procenta z loňských 1,6 procenta.
Aktualizovaný výhled zveřejní komise začátkem příštího měsíce. „Neočekávám v naší prognóze žádnou velkou změnu,“ uvedl Moscovici. Připustil však existenci hospodářských rizik spojených s možným rozpadem schengenského prostoru v důsledku uprchlické krize a s hlasováním Británie o vystoupení z Evropské unie.
Evropské indexy ztrácely kolem tří procent
Panevropský index FTSEurofirst 300 každopádně sestoupil o 3,4 procenta na minimum od října 2014. Přes tři procenta během dne ztrácel také index frankfurtské burzy DAX, zatímco hlavní index akciové burzy v Londýně FTSE 100 ve stejnou dobu odepisoval asi 2,6 procenta.
Vývoj čínských akcií
„Co se akciových trhů týče, na příští dva až tři měsíce jsem docela pesimistický. Scénář z roku 2008 sice nevidím, s příchodem medvědího trhu ale počítám,“ řekl agentuře Reuters Andreas Clenow ze společnosti ACIES Asset Management. Potvrdilo se to ještě během dne. Světové akcie se oficiálně dostaly do fáze „medvědího trhu“, jak techničtí analytici říkají dlouhodobému trendu poklesu.
Globální akciový index MSCI ztratil ze svého maxima z loňského května už přes 20 procent a sestoupil na minimum od července 2013, uvedla agentura Reuters. K propadu světových akcií odpoledne podstatně přispěly americké trhy. Indexy Wall Street v polovině obchodování klesaly o více než 2,5 procenta.
Ropa setrvává nízko
Cena americké lehké ropy WTI ve středu klesla o více než tři procenta. Sestoupila tak až na 27,49 dolaru za barel, což je nejnižší úroveň od září 2003. „Nálada na komoditních trzích teď vypadá mimořádně špatně,“ podotkl obchodník Assad Tannous ze společnosti Asenna Wealth Solutions. Ředitel finanční společnosti UBS Axel Weber neočekává, že by se ropa odrazila ode dna v blízké době.
Investory kromě poklesu cen ropy znepokojují rovněž vyhlídky světové ekonomiky, zejména kvůli zpomalujícímu růstu v Číně. Podle hlavního ekonoma MMF Maurice Obstfelda je nicméně reakce finančních trhů na zpomalování hospodářského růstu v Číně a na pokles cen ropy možná přehnaná.