Paříž - Výsledek prvního kola francouzských prezidentských voleb finanční trhy nepotěšil. Vítězství socialisty Françoise Hollanda a překvapivě dobrý výsledek extrémní pravice Marine Le Penové zvýšil nejistotu ohledně budoucnosti Francie, což vedlo k růstu výnosu francouzských dluhopisů. Do druhého kola s Hollandem podle očekávání postoupil současný prezident Nicolas Sarkozy.
Finanční trhy první kolo francouzských voleb nepotěšilo
„Je pravda, že teď vedeme. Víme, kolik hlasů dali voliči levicovým kandidátům, a další k nim přibudou. Věříme si,“ uvedl po prvním kole kandidát na francouzského prezidenta François Hollande.
Trhy by však v čele Francie raději viděly současného prezidenta Sarkozyho, který chce snižovat daně a zastavit růst vládních výdajů. Hollande naopak slibuje 75procentní zdanění bohatých v zemi, která má už tak vysoké daně. Naopak chce zvýšit minimální mzdu na 1 400 eur. „Udělám všechno pro to, abychom se podobným opatřením vyhnuli. Doufám, že si Francie nakonec vybere lepší cestu a zvolí Sarkozyho,“ říká francouzský ministr zahraničí Alain Juppe.
Finanční centrum Paříže
Juppe zdůrazňuje, že země musí šetřit. Úspory ale musí být mnohem vyšší, než prezident avizoval na předvolebních mítincích. Růst zadlužení během jeho úřadování navíc Francii v očích investorů obral o nálepku bezpečné investice. Země si přitom trhy proti sobě obrátit nesmí. „Francii se zatím daří umísťovat svoje dluhopisy na finanční trhy. Na druhou stranu poslední půlrok tady došlo k výraznému zhoršení pozice,“ vysvětlil hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
„Pokud zvítězí Hollande, dojde ke zhoršení schopnosti splácet své dluhy,“ říká Radim Dohnal, konzultant Saxo Bank.
Bezpečné Německo a nejistá Francie
Výnosy francouzských dluhopisů loni na podzim, když vrcholila evropská dluhová krize, rostly, zatímco německé klesaly. Trhy teď vnímají Německo za bezpečné a Francii za nejistou. I na vysoké výnosy dluhopisů má ale levicově smýšlející Hollande recept. „Během kampaně navrhoval, aby Evropská centrální banka půjčovala peníze samotným státům, ne bankám, které obchodují s jejich dluhopisy. To ale Německo ani samotná ECB nepřipustí. Je tedy jasné, že jde o předvolební rétoriku,“ dodal ekonom Standard Chartered Bank Thomas Costerg.
GALERIE
videogallery_221720
Francouzi si svého prezidenta zvolí 6. května. Dluhopisový trh ale dal Elysejskému paláci jasný vzkaz: Francouzi si musejí utáhnout opasky, jinak budou platit za svůj dluh stále více. Cesta z dluhové pasti by pak mohla být ještě náročnější, jak ukazují příklady Řecka, Španělska a dalších problémových ekonomik.