Evropa spustí nový systém ochrany osobních údajů. Za porušení pravidel budou vysoké pokuty

Nahrávám video

Dvě třetiny (64 procent) menších a středních firem v tuzemsku chystají změny v zabezpečení svých dat kvůli evropskému nařízení o nakládání s osobními údaji (GDPR), které vejde v platnost 28. května 2018 a obsahuje možnost až likvidačních pokut.

Čtvrtina podniků již analýzu svých systémů a procesů provedla. Vyplývá to z průzkumu, který pro Asociaci malých a středních podniků (AMSP ČR) uskutečnila agentura Ipsos.

Nový zákon přináší dosud největší změny v ochraně osobních údajů pro celou EU. 

GDPR po vzoru předpisů na ochranu hospodářské soutěže zavádí několikanásobně vyšší pokuty, než jsme byli doposud zvyklí, uvádí se na poradenském portálu k problematice Obecného nařízení o ochraně osobních údajů neboli General Data Protection Regulation.

  • Maximální výše pokuty je 20 milionů eur nebo 4 procenta z celkového ročního obratu společnosti (vyšší z obou možností). 
  • Bude záviset na řadě faktorů, jako je např. povaha, závažnost a délka porušování, počet poškozených občanů a míra škody, kroky podniknuté správcem či zpracovatelem ke zmírnění škod, kategorie osobních údajů dotčené porušením a řada dalších.
  • Zdroj: Poradenský portál k problematice GDPR

Své postupy budou do konce května 2018 muset přehodnotit statisíce subjektů v ČR.

Z průzkumu na vzorku 450 malých a středních firem vyplynulo, že 93 % podnikatelů pracuje s daty svých zaměstnanců a plných 67 % s údaji o svých obchodních partnerech. Při správě zákaznických dat převládá činnost spojená s obchodními nabídkami, následuje vyhodnocování spolupráce se zákazníky a marketingová činnost spojená s vylepšováním nabízených produktů.

Menší a střední firmy jsou konzervativnější a stále spíše sází na interní správu dat. Devět z deseti podniků řeší ukládání dat interně, externí řešení volí 15 % podnikatelů a tzv. cloudová řešení využívá 13 % firem. Zatímco 18 % firem data po určité době systematicky maže, čtvrtina podnikatelů si veškerá data trvale ponechává. Polovina firem si ponechává jen důležitá data.

  • Šetření ukazuje, že nové nařízení změní chování firem a dotkne se více podnikových útvarů.
  • 74 % firem se chystá na GDPR proškolit své zaměstnance.
  • 70 % se připravuje na aktualizaci dokumentů a směrnic
  • 62 % malých a středních podniků se chystá zabezpečit ochranu osobních údajů v součinnosti s externími dodavateli, například IT firmami.
  • Zdroj: Průzkum pro AMSP ČR zpracovaný agenturou Ipsos

Součástí průzkumu bylo rovněž zjistit zkušenost podniků s kybernetickým útokem. Tu potvrdily čtyři firmy z deseti. To, že se jedná o navýsost aktuální hrozbu, dosvědčuje fakt, že třetina z oslovených podnikatelů se s ním setkala v posledním roce.

Potvrzuje se, že kybernetické útoky se stávají běžnou praxí, nejčastěji se jedná o podvodné maily, žádosti o podvodné platby, ale překvapivé je i to, že téměř třetina z postižených firem má zkušenosti přímo s hackerským útokem. Firmy neberou kybernetické hrozby na lehkou váhu, podle průzkumu osm z deseti dotazovaných má nastaveny základní procesy pro eliminaci rizika. Nejlepší reputaci má z hlediska kybernetické bezpečnosti Komerční banka.

  • U podnikatelů s ročním obratem do 5 milionů korun se chystá provést analýzu stavu správy dat necelá polovina z nich.
  • U firem s obratem mezi 500 miliony až 1 miliardou korun připravuje analýzu 84 % podniků. 
  • Potvrzuje to fakt, že malé firmy obecně přistupují k novým opatřením spíše intuitivněji, zatímco střední a větší podniky pracují více systémově a pro svá rozhodnutí využívají analýzy.
  • Zdroj: Průzkum pro AMSP ČR zpracovaný agenturou Ipsos

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci s Českou asociací ochrany osobních údajů připravily pro menší a střední firmy bezplatný portál, kde ukazují, jak se GDPR dotkne malých podniků, které firmy opatření nemine, co musí podnikatelé učinit a jaké postihy reálně mohou očekávat. Součástí portálu je i odborná poradna.

  • GDPR se vztahuje na všechny fyzické nebo právnické osoby, orgány veřejné moci, agentury nebo jiné subjekty, které shromažďují nebo zpracovávají osobní údaje. Velikost subjektu zde nehraje žádnou roli.

GDPR zavádí celou řadu nových pravidel. Jejich platnost a dodržování bude muset každý správce i zpracovatel osobních údajů prokazatelně doložit po celou dobu zpracování. Přibude mu tím velká administrativní zátěž, bude muset například dokumentovat, že zpracovává pouze ta data, která jsou ke konkrétnímu účelu nezbytná, uvádí zmíněný poradenský portál. 

Podle něj dochází s GDPR také k rozšíření definice osobních údajů. Nově sem spadají i technické parametry jako e-mail, IP adresa nebo tzv. cookie v zařízení uživatele. Nová je kategorie tzv. genetických a biometrických údajů, jejichž zpracování bude podléhat přísnějšímu režimu.

„Největším strašákem se pro mnohé stane oznamovací povinnost v případě narušení bezpečnosti údajů,“ tvrdí se na poradenském portálu. Už by se tedy podle něj nemělo stávat, že se o kauzách masivních úniků osobních dat dozvídáme až s odstupem několika let, jako se stalo například v kauze společnosti Yahoo. Nově bude muset zpracovatel ohlásit únik či ohrožení zabezpečení osobních dat Úřadu pro ochranu osobních údajů nejpozději do 72 hodin od okamžiku, kdy se o incidentu dozvěděl. V některých případech bude muset také informovat osoby a subjekty, kterých se únik týkal.

Obavy z postupu kontrolorů

Předseda AMSP ČR Karel Havlíček uvedl, že nařízení EU má být preventivním opatřením, kdy kontrolor se musí dívat na účinnost, přiměřenost, ale současně i schopnost odradit od nekalého chování. „Upřímně řečeno, když znám naše kontrolory, tak se mi zdá ta definice natolik volná, že nevím, jak to budou stanovovat. Z toho máme poměrně velkou obavu,“ dodal.

Nahrávám video

Nelíbí se mu také, že se všechny subjekty v tomto evropském nařízení (nikoliv tedy doporučení) házejí do stejného pytle. Stejně se tak musejí chovat nadnárodní korporace jako malý živnostník, který má jednoho zaměstnance nebo třeba deset zákazníků, řekl Havlíček. 

„Vycházíme-li z toho, že je u nás 450 tisíc aktivních právnických subjektů a další milion osob samostatně výdělečně činných, potom je zřejmé, že se nové evropské nařízení bude týkat několikanásobně více subjektů než například EET,“ dodal šéf Asociace malých a středních podniků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 14 hhodinami

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
před 17 hhodinami

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 19 hhodinami

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
před 21 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
včera v 10:58

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.