Evropa spustí nový systém ochrany osobních údajů. Za porušení pravidel budou vysoké pokuty

Nahrávám video

Dvě třetiny (64 procent) menších a středních firem v tuzemsku chystají změny v zabezpečení svých dat kvůli evropskému nařízení o nakládání s osobními údaji (GDPR), které vejde v platnost 28. května 2018 a obsahuje možnost až likvidačních pokut.

Čtvrtina podniků již analýzu svých systémů a procesů provedla. Vyplývá to z průzkumu, který pro Asociaci malých a středních podniků (AMSP ČR) uskutečnila agentura Ipsos.

Nový zákon přináší dosud největší změny v ochraně osobních údajů pro celou EU. 

GDPR po vzoru předpisů na ochranu hospodářské soutěže zavádí několikanásobně vyšší pokuty, než jsme byli doposud zvyklí, uvádí se na poradenském portálu k problematice Obecného nařízení o ochraně osobních údajů neboli General Data Protection Regulation.

  • Maximální výše pokuty je 20 milionů eur nebo 4 procenta z celkového ročního obratu společnosti (vyšší z obou možností). 
  • Bude záviset na řadě faktorů, jako je např. povaha, závažnost a délka porušování, počet poškozených občanů a míra škody, kroky podniknuté správcem či zpracovatelem ke zmírnění škod, kategorie osobních údajů dotčené porušením a řada dalších.
  • Zdroj: Poradenský portál k problematice GDPR

Své postupy budou do konce května 2018 muset přehodnotit statisíce subjektů v ČR.

Z průzkumu na vzorku 450 malých a středních firem vyplynulo, že 93 % podnikatelů pracuje s daty svých zaměstnanců a plných 67 % s údaji o svých obchodních partnerech. Při správě zákaznických dat převládá činnost spojená s obchodními nabídkami, následuje vyhodnocování spolupráce se zákazníky a marketingová činnost spojená s vylepšováním nabízených produktů.

Menší a střední firmy jsou konzervativnější a stále spíše sází na interní správu dat. Devět z deseti podniků řeší ukládání dat interně, externí řešení volí 15 % podnikatelů a tzv. cloudová řešení využívá 13 % firem. Zatímco 18 % firem data po určité době systematicky maže, čtvrtina podnikatelů si veškerá data trvale ponechává. Polovina firem si ponechává jen důležitá data.

  • Šetření ukazuje, že nové nařízení změní chování firem a dotkne se více podnikových útvarů.
  • 74 % firem se chystá na GDPR proškolit své zaměstnance.
  • 70 % se připravuje na aktualizaci dokumentů a směrnic
  • 62 % malých a středních podniků se chystá zabezpečit ochranu osobních údajů v součinnosti s externími dodavateli, například IT firmami.
  • Zdroj: Průzkum pro AMSP ČR zpracovaný agenturou Ipsos

Součástí průzkumu bylo rovněž zjistit zkušenost podniků s kybernetickým útokem. Tu potvrdily čtyři firmy z deseti. To, že se jedná o navýsost aktuální hrozbu, dosvědčuje fakt, že třetina z oslovených podnikatelů se s ním setkala v posledním roce.

Potvrzuje se, že kybernetické útoky se stávají běžnou praxí, nejčastěji se jedná o podvodné maily, žádosti o podvodné platby, ale překvapivé je i to, že téměř třetina z postižených firem má zkušenosti přímo s hackerským útokem. Firmy neberou kybernetické hrozby na lehkou váhu, podle průzkumu osm z deseti dotazovaných má nastaveny základní procesy pro eliminaci rizika. Nejlepší reputaci má z hlediska kybernetické bezpečnosti Komerční banka.

  • U podnikatelů s ročním obratem do 5 milionů korun se chystá provést analýzu stavu správy dat necelá polovina z nich.
  • U firem s obratem mezi 500 miliony až 1 miliardou korun připravuje analýzu 84 % podniků. 
  • Potvrzuje to fakt, že malé firmy obecně přistupují k novým opatřením spíše intuitivněji, zatímco střední a větší podniky pracují více systémově a pro svá rozhodnutí využívají analýzy.
  • Zdroj: Průzkum pro AMSP ČR zpracovaný agenturou Ipsos

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci s Českou asociací ochrany osobních údajů připravily pro menší a střední firmy bezplatný portál, kde ukazují, jak se GDPR dotkne malých podniků, které firmy opatření nemine, co musí podnikatelé učinit a jaké postihy reálně mohou očekávat. Součástí portálu je i odborná poradna.

  • GDPR se vztahuje na všechny fyzické nebo právnické osoby, orgány veřejné moci, agentury nebo jiné subjekty, které shromažďují nebo zpracovávají osobní údaje. Velikost subjektu zde nehraje žádnou roli.

GDPR zavádí celou řadu nových pravidel. Jejich platnost a dodržování bude muset každý správce i zpracovatel osobních údajů prokazatelně doložit po celou dobu zpracování. Přibude mu tím velká administrativní zátěž, bude muset například dokumentovat, že zpracovává pouze ta data, která jsou ke konkrétnímu účelu nezbytná, uvádí zmíněný poradenský portál. 

Podle něj dochází s GDPR také k rozšíření definice osobních údajů. Nově sem spadají i technické parametry jako e-mail, IP adresa nebo tzv. cookie v zařízení uživatele. Nová je kategorie tzv. genetických a biometrických údajů, jejichž zpracování bude podléhat přísnějšímu režimu.

„Největším strašákem se pro mnohé stane oznamovací povinnost v případě narušení bezpečnosti údajů,“ tvrdí se na poradenském portálu. Už by se tedy podle něj nemělo stávat, že se o kauzách masivních úniků osobních dat dozvídáme až s odstupem několika let, jako se stalo například v kauze společnosti Yahoo. Nově bude muset zpracovatel ohlásit únik či ohrožení zabezpečení osobních dat Úřadu pro ochranu osobních údajů nejpozději do 72 hodin od okamžiku, kdy se o incidentu dozvěděl. V některých případech bude muset také informovat osoby a subjekty, kterých se únik týkal.

Obavy z postupu kontrolorů

Předseda AMSP ČR Karel Havlíček uvedl, že nařízení EU má být preventivním opatřením, kdy kontrolor se musí dívat na účinnost, přiměřenost, ale současně i schopnost odradit od nekalého chování. „Upřímně řečeno, když znám naše kontrolory, tak se mi zdá ta definice natolik volná, že nevím, jak to budou stanovovat. Z toho máme poměrně velkou obavu,“ dodal.

Nahrávám video

Nelíbí se mu také, že se všechny subjekty v tomto evropském nařízení (nikoliv tedy doporučení) házejí do stejného pytle. Stejně se tak musejí chovat nadnárodní korporace jako malý živnostník, který má jednoho zaměstnance nebo třeba deset zákazníků, řekl Havlíček. 

„Vycházíme-li z toho, že je u nás 450 tisíc aktivních právnických subjektů a další milion osob samostatně výdělečně činných, potom je zřejmé, že se nové evropské nařízení bude týkat několikanásobně více subjektů než například EET,“ dodal šéf Asociace malých a středních podniků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
před 3 hhodinami

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
před 15 hhodinami

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
12. 8. 2026

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.