Brusel - Evropská komise dnes přišla s návrhem na jednotný daňový základ pro firmy v Evropské unii. Dle něj má být daňový základ nepovinný a pokud společnosti budou chtít, mohou zůstat ve svém vnitrostátním daňovém systému. Ovšem podle komise by pro ně přechod na unijní systém znamenal úsporu stovek milionů až miliard eur. Česko se dlouhodobě ke sjednocení daňového základu staví odmítavě.
Podle komise by si členské státy zachovaly své svrchované právo stanovit vlastní sazbu daně z příjmů právnických osob. Sjednocení daňového základu podnikům má ušetřit v celé unii každoročně 700 milionů eur (zhruba 17 miliard korun) díky nižším nákladům na dosažení souladu s předpisy a dalších 1,3 miliardy eur (asi 31 miliard korun) díky samotnému sjednocení. Uspořit by měly i firmy, které chtějí pronikat na zahraniční trhy, konkrétně jednu miliardu eur (zhruba 24 miliard korun).
Eurokomisař pro daně Algirdas Šemeta:
„Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob učiní podnikání v EU snazším, levnějším a pohodlnějším. Zároveň otevře dveře malým a středním podnikům, které se snaží proniknout na zahraniční trhy. Dnešní návrh prospívá podnikání a prospívá i konkurenceschopnosti EU ve světě.“
Cílem komisního návrhu je podle eurokomisaře Algirdase Šemety, aby firmy mohly podat v rámci celé Evropské unie pouze jedno daňové přiznání u jedné daňové správy. Na základě tohoto jediného daňového přiznání by pak byl základ daně podniku rozdělen podle zvláštního vzorce mezi ty členské státy, v nichž tento podnik provozuje činnost. V uvedeném vzorci se zohledňují tři faktory: aktiva, pracovní síla a prodej. Po přerozdělení základu daně budou členské státy moci zdanit svůj podíl vlastní sazbou daně z příjmu právnických osob.
Navíc v systému společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob budou členské státy nadále stanovovat svou sazbu daně z příjmu právnických osob na úrovni, již budou pokládat za vhodnou, neboť toto stanovení spadá do pravomoci členských států. Sjednocení samotné sazby daně je tak v budoucnosti prakticky vyloučené, protože pro takový krok existují podle komise velké překážky. Schvalování daňových záležitostí navíc vyžaduje jednomyslný souhlas členských států, dodala komise.
Jednotné daně mají vyšší naději v eurozóně než v celé unii
Na druhou stranu sjednocení daňového základu nemá ani bezvýhradnou podporu evropských firem, které si uvědomují, že jeho uvedení do praxe je ještě velmi daleko. V současnosti prakticky existuje jen šance, že bude fungovat výhradně v rámci eurozóny, nikoliv v celé unii. „Ještě předtím, než se Evropa rozšířila o celou řadu východoevropských zemí s nízkými daněmi, Francie a Německo se pokusily neúspěšně stanovit minimální daň pro firmy. Oni si to budou jistě pamatovat,“ uvedl Chas Roy-Chowdhury z asociace účetních firem ACCA. Před jakýmkoliv sjednocováním daně z právnických osob přitom vyloženě varovala jedna z největších podnikatelských asociací Business Europe.
Ovšem na straně odpůrců sjednocování firemních daní nestojí jen středoevropské a východoevropské země. V rámci eurozóny tento krok odmítá především Irsko, které má jedny z nejnižších firemních daní v Evropě. Berlín a Paříž ovšem v poslední době tlačí na irskou vládu, aby vlastní daně zvýšila a získala tak nižší úroky u finanční pomoci, kterou získala od mezinárodního společenství.
Irsko upozorňuje, že nízké daně jsou nezbytné pro přežití jeho ekonomiky. „Je naprosto klíčové, aby daně neměnili. Hlavní obavou Německa a Francie by mělo být, aby svoje peníze dostaly zpět. Změna sazby firemních daní by zvedla riziko ztráty,“ prohlásil John Fitzgerald z analytického institutu IESRI.
