Štrasburk/Brusel - Poslanci Evropského parlamentu dnes rozhodli o budoucnosti unijního navigačního systému Galileo. Schválili nařízení popisující jednotlivé detaily projektu, od výběrových řízení po technické specifikace, které nedávno podpořili ministři dopravy členských zemí Evropské unie. Plně provozuschopný systém 30 satelitů, který má být výrazně přesnější než konkurenční americký GPS, by měl být do roku 2013. Legislativa počítá i se zřízením agentury pro řízení Galilea, o jejíž sídlo usiluje i Praha.
Kolik to stojí?
Projekt Galileo, který od počátku provázela celá řada problémů a zpoždění, by měl Evropskou unii stát 3,4 miliardy eur, tedy něco přes 85 miliard korun, proti původnímu plánu, kdy měl být projekt financován konsorciem soukromých firem, se zafinancuje z kapes daňových poplatníků. Roční provozní náklady jsou 220 milionů eur. Budování systému stálo už 2,5 miliardy eur. Každý den zpoždění v uvedení projektu prý stojí 1,5 milionu eur.
„Autonomní systém je velmi potřebný, zajistí nám prestiž, soběstačnost a respekt okolního světa,“ myslí si zástupce České vesmírné aliance Petr Bareš.
Neschválení návrhů a další průtahy by znamenaly další náklady. „Znamenalo by to finanční ztráty a stejně tak ztrátu kontaktu s technologickou špičkou,“ vypočítal dopady odkladů europoslanec Vladimír Remek. Remek současně apeluje na to, aby úřad správy satelitního systému sídlil v Praze. „Znamenalo by to kontaktní místo, a to by nemělo dopad jen na vědu,“ upozornil.
Europoslanci podpořili nejambicióznější unijní projekt jen čtyři dny před vypuštěním druhé, klíčové družice Giove-B, která obsahuje základní prvky nutné pro fungování systému. První satelit EU na oběžnou dráhu vyslala koncem roku 2005.
Zároveň s Galileem schválili i pokračování projektu EGNOS. Ten v podstatě vylepšuje americký GPS a zvyšuje jeho přesnost. Snižuje totiž odchylku ze současných asi 20 metrů na 7,5 metru. Méně známý systém by se měl využívat především v letectví a měl by být zabudován do nových letadel.
