Lucemburk – Ministři financí zemí EU se shodli, že je třeba rozšířit automatickou výměnu informací o bankovních účtech. Nebudou tak přicházet o daně ve chvíli, kdy mají jejich občané konto v jiné členské zemi EU. Pro většinu zemí Unie by měla nová pravidla platit od roku 2017. Eurokomisař pro daně Algirdas Šemeta považuje dnešní rozhodnutí za zásadní. „Zajistí v Evropě plnou a dlouhodobou daňovou průhlednost. Bankovní tajemství je mrtvé,“ prohlásil Šemeta.
Země osmadvacítky budou moci podle Šemety díky dohodě společně odkrýt tradiční „skrýše neplatičů daní“ a opatření se prý mohou stát vzorem pro mezinárodní partnery. Komisař poukázal na to, že se k novým pravidlům připojí i Švýcarsko. „Automatická výměna informací začne platit v nejširší podobě,“ avizoval Šemeta.
Rovněž italský ministr financí Pier Carlo Padoan označil dohodu za konec bankovního tajemství v daňové oblasti. EU se podle něj dostala do popředí boje s mezinárodními daňovými úniky. Itálie toto pololetí Unii předsedá, ministr tedy jednání svých kolegů řídil.
„Česko to podporuje. My jsme aktivní v boji proti daňovým podvodům, takže ty informace jsou pro nás důležité,“ vyjádřil se k dohodě český ministr financí Andrej Babiš (ANO). Nechtěl ale odhadnout, o kolik by mohl stát v důsledku takového opatření zlepšit výběr daní.
V nejnovější verzi změn, které mají být zapracovány do směrnice z roku 2011 o správní spolupráci v oblasti daní, jsou zohledněny nové globální standardy výměny informací. Ty letos představila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a na konci září je na svém summitu v Austrálii podpořily země skupiny G20.
Evropská komise nicméně už v roce 2008 navrhla úpravu směrnice o zdanění úroků či příjmů z úspor tak, aby se týkala například životních pojistek, investičních fondů či kapitálových zisků. Tato směrnice zajišťuje výměnu informací o příjmech do zemí, kde jejich příjemce podléhá zdanění.
Automatická výměna informací mezi státy Unie by měla začít v roce 2017 – do té doby musí ještě směrnici formálně schválit členské země a Evropský parlament. Rakousko ovšem vstoupí do systému o rok později. Tamní ministr Hans Jörg Schelling žádost o odklad zdůvodňoval mimo jiné chybějícím technickým propojením mezi bankami a administrativou.
Stejnou výjimku jako Rakousko původně žádalo i Lucembursko, nakonec se však rozhodlo přistoupit k novým pravidlům stejně jako ostatní země.
