Brusel - Ekonomika eurozóny utrpěla kvůli hluboké finanční krizi v uplynulých měsících trvalé škody. Oznámil to dnes po jednání ministrů financí eurozóny jejich předseda a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Podle něj krize výrazně omezila růstový potenciál celého hospodářství. Je tak naprosto nezbytné, aby členské státy eurozóny a EU začaly se snižováním rozpočtových schodků, které jim brání "manévrovat" v dobách krize. Juncker se navíc domnívá, že je třeba, aby se celá evropská ekonomika zaměřila více směrem výzkumu.
„Růstový potenciál eurozóny by mohl spadnout z 2,2 procenta pod jedno procento v letošním a příštím roce. Propad může být ještě větší, pokud vlády nepřijmou dostatečně silná opatření,“ uvedl Juncker. Podle eurokomisaře pro hospodářské a měnové otázky Joaquína Almunii navíc ještě nenastal okamžik, kdy by vlády měly úplně přestat podporovat ekonomiky finančními injekcemi, ale už by se pomalu měly zamýšlet nad strategiemi, které přijmou v době, kdy hospodářství začne oživovat.
Ekonomika eurozóny a i celé EU se přitom v posledních měsících propadá nejrychleji v historii. Podle upřesněných statistik se HDP eurozóny v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně propadlo dokonce o 4,8 procenta. V červnu se navíc poprvé v historii v zemích, které platí eurem, objevil jev zvaný deflace, tedy pokles spotřebitelských cen, který je rovněž projevem krize a za určitých podmínek může mít negativní dopady. Podle Junckera nicméně tento scénář v současnosti nehrozí.
„Navzdory celkovému poklesu cen v červnu by bylo totálně mylné hovořit o tom, že jsme na hraně deflace v eurozóně,“ dodal lucemburský premiér. Juncker se domnívá, že spotřebitelské ceny letos ještě porostou, přičemž inflaci by měl „oživit“ očekávaný růst cen ropy.
