EK žádá další peníze do rozpočtu, na Česko připadá téměř pět miliard korun

Štrasburk/Brusel - Dodatečných téměř devět miliard eur do unijního rozpočtu žádá Evropská komise po členských státech. Novináře o tom informoval eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski. Na Česko by podle běžného klíče mělo z této sumy připadnout zhruba 180 milionů eur, tedy asi 4,5 miliardy korun. „Ani jedno euro není pro Brusel,“ zdůraznil komisař. Všechny tyto peníze by podle něj měly jít pro studenty, vědce a malé a střední podniky. Vláda zatím od EK nedostala oficiální žádost, řekl novinářům ministr financí Miroslav Kalousek. „Až přijde, bude se tím zabývat vláda. Já se vyjádřím až po jednání vlády,“ uvedl.

Peníze v unijním rozpočtu chybí, protože celkový návrh od Evropské komise na rok 2012 byl 133 miliard euro, státy se s Evropským parlamentem dohodly na 120 miliardách. Dnešní rozhodnutí komise se čekalo i proto, že v posledních týdnech se ukázalo, že v rozpočtu na některé programy už nezbývá dost peněz. Bez nich by ale například výměnnému studentskému programu Erasmus či programům na podporu vědy a výzkumu hrozily citelné škrty. „Přicházíme s řešením pro Erasmus a další programy, které jsou v roce 2012 kvůli nedostatku prostředků v nebezpečí,“ řekl Lewandowski o žádosti o poskytnutí dalších 8,975 miliardy eur k již dříve odsouhlaseným 129 miliardám eur pro letošek.

Hynek Fajmon (ODS), europoslanec

„Já jsem v rozpočtovém výboru osmý rok a žádný z těch předchozích roků takový problém nebyl. Takže je to prostě o managementu toho utrácení peněž. U toho Erasmu je to ze strany komise vyvoláno záměrně.“

Problémy s „dírami“ v rozpočtu jsou způsobeny tím, že výše plateb, kterou schválily členské země s europoslanci po zdlouhavých a složitých jednáních, je nižší než závazky, které by letos unijní rozpočet měl pokrýt. Komise, která původně navrhla vyšší rozpočet, než jaký byl nakonec schválen, už předem upozorňovala, že nějaké peníze budou moci ke konci roku možná „chybět“. Navíc se připojuje i to, že se blíží konec dlouhodobé finanční perspektivy (2007 až 2013), přičemž tradičně na konci tohoto období přichází víc žádostí o proplácení peněz. 

Předseda EK José Barroso v prohlášení podotkl, že nejde o to, že komise žádá o víc peněz, nýbrž o to, aby členské státy dostály svým dřívějším závazkům. „Tyto platby jsou nezbytné k oživení růstu a vytváření míst napříč EU,“ dodal. Připomněl rovněž, že členské státy a zákonodárci při přijetí původního rozpočtu na letošní rok vyzvaly EK, aby v případě, že se ukáže odsouhlasené množství peněz jako nedostatečné k pokrytí závazků, přišla s návrhy dodatečných změn. „Opakovaně jsem varoval, že neustálé škrty v navrhovaném rozpočtu mohou vést k velkému problému,“ doplnil Lewandowski. „Teď nastala ta chvíle,“ řekl.

U programu Erasmus chybí nyní kolem 90 milionů eur, což může vést k výrazné redukci množství míst, které jsou v rámci výměn studentům nabízeny, nebo ke snížení jim vyplácených stipendií. Na výzkumné programy komise potřebuje dodatečných 423 milionů eur, aby mohla zaplatit včas a vyhnout se placení úroků za pozdní platby. Největší suma, přes osm miliard eur, pak je třeba na rozvoj venkova a politiku soudržnosti, skrze níž proudí peníze do chudších regionů unie.

Evropský parlament odmítl krácení rozpočtu EU na rok 2013

Mezitím evropští poslanci jasnou většinou odmítli krácení rozpočtu Evropské unie na rok 2013, které v červenci navrhla Rada EU. Evropští zákonodárci se obávají zejména toho, že by škrty mohly mít negativní dopad na ekonomický růst a zaměstnanost. Původní dubnový návrh Evropské komise počítal s výdaji ve výši 137,9 miliardy eur (3,44 bilionu korun), což představovalo meziroční zvýšení o devět miliard eur, tedy o 6,8 procenta. Podle představ rady by však výdaje neměly přesáhnout 132,7 miliardy eur (3,3 bilionu korun). Oproti roku 2012 by tak stouply o 2,8 procenta.   

Evropští poslanci dnes takové krácení rozpočtu zamítli a požadují v podstatě návrat k původnímu návrhu EK. Proti škrtům, s nimiž kvůli dluhové krizi přišly členské země, se vyjádřil také eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski, podle něhož unie musí mít dostatečné prostředky, aby dostála svým závazkům. O tom, jakou podobu bude nakonec rozpočet na rok 2013 mít, budou v příštích týdnech jednat europoslanci s Radou EU. Shodnout by se měli do prosince, jinak unii hrozí hospodaření podle rozpočtového provizoria.

Pro parlamentní návrh se při dnešním hlasování vyslovili mimo jiné všichni čeští sociální demokraté. Jeden z nich, Vojtěch Mynář, parlamentní opatření, včetně podpory zaměstnanosti, podnikání a vědeckého výzkumu, považuje za klíčová pro oživené ekonomiky v celé EU. Naopak proti byli všichni europoslanci za ODS. Například podle Hynka Fajmona, který v parlamentu zastupuje skupinu Evropských konzervativců a reformistů, musí Brusel hledat vnitřní úspory a soustředit se na několik prorůstových priorit místo na plošné zvyšování rozpočtu.

9 minut
Telefonát Bohumila Vostala
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 7 hhodinami

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 14 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025
Načítání...