EK žádá další peníze do rozpočtu, na Česko připadá téměř pět miliard korun

Štrasburk/Brusel - Dodatečných téměř devět miliard eur do unijního rozpočtu žádá Evropská komise po členských státech. Novináře o tom informoval eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski. Na Česko by podle běžného klíče mělo z této sumy připadnout zhruba 180 milionů eur, tedy asi 4,5 miliardy korun. „Ani jedno euro není pro Brusel,“ zdůraznil komisař. Všechny tyto peníze by podle něj měly jít pro studenty, vědce a malé a střední podniky. Vláda zatím od EK nedostala oficiální žádost, řekl novinářům ministr financí Miroslav Kalousek. „Až přijde, bude se tím zabývat vláda. Já se vyjádřím až po jednání vlády,“ uvedl.

Peníze v unijním rozpočtu chybí, protože celkový návrh od Evropské komise na rok 2012 byl 133 miliard euro, státy se s Evropským parlamentem dohodly na 120 miliardách. Dnešní rozhodnutí komise se čekalo i proto, že v posledních týdnech se ukázalo, že v rozpočtu na některé programy už nezbývá dost peněz. Bez nich by ale například výměnnému studentskému programu Erasmus či programům na podporu vědy a výzkumu hrozily citelné škrty. „Přicházíme s řešením pro Erasmus a další programy, které jsou v roce 2012 kvůli nedostatku prostředků v nebezpečí,“ řekl Lewandowski o žádosti o poskytnutí dalších 8,975 miliardy eur k již dříve odsouhlaseným 129 miliardám eur pro letošek.

Hynek Fajmon (ODS), europoslanec

„Já jsem v rozpočtovém výboru osmý rok a žádný z těch předchozích roků takový problém nebyl. Takže je to prostě o managementu toho utrácení peněž. U toho Erasmu je to ze strany komise vyvoláno záměrně.“

Problémy s „dírami“ v rozpočtu jsou způsobeny tím, že výše plateb, kterou schválily členské země s europoslanci po zdlouhavých a složitých jednáních, je nižší než závazky, které by letos unijní rozpočet měl pokrýt. Komise, která původně navrhla vyšší rozpočet, než jaký byl nakonec schválen, už předem upozorňovala, že nějaké peníze budou moci ke konci roku možná „chybět“. Navíc se připojuje i to, že se blíží konec dlouhodobé finanční perspektivy (2007 až 2013), přičemž tradičně na konci tohoto období přichází víc žádostí o proplácení peněz. 

Předseda EK José Barroso v prohlášení podotkl, že nejde o to, že komise žádá o víc peněz, nýbrž o to, aby členské státy dostály svým dřívějším závazkům. „Tyto platby jsou nezbytné k oživení růstu a vytváření míst napříč EU,“ dodal. Připomněl rovněž, že členské státy a zákonodárci při přijetí původního rozpočtu na letošní rok vyzvaly EK, aby v případě, že se ukáže odsouhlasené množství peněz jako nedostatečné k pokrytí závazků, přišla s návrhy dodatečných změn. „Opakovaně jsem varoval, že neustálé škrty v navrhovaném rozpočtu mohou vést k velkému problému,“ doplnil Lewandowski. „Teď nastala ta chvíle,“ řekl.

U programu Erasmus chybí nyní kolem 90 milionů eur, což může vést k výrazné redukci množství míst, které jsou v rámci výměn studentům nabízeny, nebo ke snížení jim vyplácených stipendií. Na výzkumné programy komise potřebuje dodatečných 423 milionů eur, aby mohla zaplatit včas a vyhnout se placení úroků za pozdní platby. Největší suma, přes osm miliard eur, pak je třeba na rozvoj venkova a politiku soudržnosti, skrze níž proudí peníze do chudších regionů unie.

Evropský parlament odmítl krácení rozpočtu EU na rok 2013

Mezitím evropští poslanci jasnou většinou odmítli krácení rozpočtu Evropské unie na rok 2013, které v červenci navrhla Rada EU. Evropští zákonodárci se obávají zejména toho, že by škrty mohly mít negativní dopad na ekonomický růst a zaměstnanost. Původní dubnový návrh Evropské komise počítal s výdaji ve výši 137,9 miliardy eur (3,44 bilionu korun), což představovalo meziroční zvýšení o devět miliard eur, tedy o 6,8 procenta. Podle představ rady by však výdaje neměly přesáhnout 132,7 miliardy eur (3,3 bilionu korun). Oproti roku 2012 by tak stouply o 2,8 procenta.   

Evropští poslanci dnes takové krácení rozpočtu zamítli a požadují v podstatě návrat k původnímu návrhu EK. Proti škrtům, s nimiž kvůli dluhové krizi přišly členské země, se vyjádřil také eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski, podle něhož unie musí mít dostatečné prostředky, aby dostála svým závazkům. O tom, jakou podobu bude nakonec rozpočet na rok 2013 mít, budou v příštích týdnech jednat europoslanci s Radou EU. Shodnout by se měli do prosince, jinak unii hrozí hospodaření podle rozpočtového provizoria.

Pro parlamentní návrh se při dnešním hlasování vyslovili mimo jiné všichni čeští sociální demokraté. Jeden z nich, Vojtěch Mynář, parlamentní opatření, včetně podpory zaměstnanosti, podnikání a vědeckého výzkumu, považuje za klíčová pro oživené ekonomiky v celé EU. Naopak proti byli všichni europoslanci za ODS. Například podle Hynka Fajmona, který v parlamentu zastupuje skupinu Evropských konzervativců a reformistů, musí Brusel hledat vnitřní úspory a soustředit se na několik prorůstových priorit místo na plošné zvyšování rozpočtu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
před 8 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 13 hhodinami

Vyšetřování dotací pro Agrofert zůstane v rukou evropských žalobců, rozhodlo NSZ

Vyšetřování údajně neoprávněně vyplacených dotací pro holding Agrofert zůstane kompletně v rukou Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Podle rozhodnutí NSZ se tak EPPO má ve věci zabývat jak evropskými, tak i národními dotacemi dohromady, dle NSZ jde o jeden neoddělitelný celek. Rozhodnutí je konečné. Na webu NSZ o tom v pondělí informoval mluvčí instituce Petr Malý. EPPO bude dle mluvčí Tine Hollevoetové podle tohoto rozhodnutí dále postupovat.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
16. 8. 2026

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
16. 8. 2026Aktualizováno16. 8. 2026

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.