E-cigareta: Levnější kouření, které ale zřejmě postihnou zákazy

Praha – Ve snaze ušetřit nebo i časem přestat kouřit si stále více Čechů pořizuje elektronickou cigaretu. Na rozdíl od klasických cigaret zde odpadá charakteristický kouř a hlavně rakovinotvorné zplodiny vznikající při hoření tabáku. Ani tak si však odborníci nejsou jistí, zda jsou po zdravotní stránce tzv. e-cigarety stoprocentně bezpečné. Jejich uživatelům zatím může dělat radost to, že ministerstvo financí neplánuje u tohoto typu kouření zavést spotřební daň.

„Ministerstvo financí spotřební daň z e-cigaret v tuto chvíli nepřipravuje,“ potvrdil ČT24 mluvčí resortu Ondřej Jakob. V tomto roce je spotřební daň za jednu cigaretu minimálně 2,10 koruny. Pokud tedy krabička cigaret stojí například 77 korun a počítáme s minimální spotřební daní, pak DPH tvoří 15,40 koruny a spotřební daň 42 korun. Celkově tak při koupi 20 cigaret státu odejde 57,40 koruny, tedy 77,5 procenta celkové částky. V tomto směru se tak používání elektronické cigarety vyplatí. 

Jelikož takoví kuřáci nezatěžují cigaretovými výpary své okolí, často si „zapálí“ i na veřejných místech - v restauracích, ve vlaku, MHD, v bytě nebo třeba na pracovišti. Protože ale dosud nebylo úplně prokázáno, že ani oni své okolí neohrožují, ministerstvo zdravotnictví jim zvažuje zakázat elektronickou cigaretu v prostorách, kde není povoleno ani standardní kouření. Návrh na úplný zákaz kouření v restauracích od roku 2014 by měl dorazit k projednání do sněmovny do konce letošního roku. 

Vlastimil Sršeň, mluvčí ministerstva zdravotnictví:  

„Pokud jde o elektronické cigarety, jedna z mnoha variant je, že by se případně mohlo jejich používání zakázat v prostorách, kde není povoleno standardní kouření. Jednotlivé subjekty, např. vědecké společnosti, jejich využívání omezují již dnes. Část odborníků se shoduje v tom, že i elektronická cigareta může mít vliv na své okolí, v některých lidech může vyvolávat například pocity bažení a rovněž jejich používání může mít i negativní dopad na vnímání a budoucí návyky např. u dětské populace.“ 

Během kouření e-cigarety nedochází k hoření, ale vypařování kapaliny s nikotinem 

E-cigarety byly vyvinuty a patentovány v Číně. Samotné zařízení se skládá z několika částí a díky zahřívání kapalné náplně (tzv. e-liquid) se z této směsi uvolňuje nikotin, který poté kuřák vdechuje. Záleží přitom na složení kapaliny, která mnohdy ani nikotin obsahovat nemusí anebo se nabízí v několika jeho koncentracích. Například silný kuřák tak může postupně snižovat množství vdechovaného nikotinu. Nedochází přitom ke spalování jako u klasických cigaret, ale pouze k odpaření náplně. Proto se e-cigaretě říká i nikotinový vaporizér. 

Součásti elektronické cigarety
Zdroj: ČT24/ecigaretka.cz
Elektronická cigareta
Zdroj: ISIFA/Getty Images/Sean Gallup

Podle Evy Králíkové z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN je zřejmě složení „e-kouře“ méně nebezpečné než kouř klasické cigarety, který obsahuje řádově tisíce látek. Při testování byla opakovaně prokázána přítomnost toxických látek: tabákově specifické nitrosaminy, acetaldehyd, aceton, formaldehyd polyhalogenované uhlovodíky či dietylen glykol, i když ve velmi malém množství a velmi variabilní.

Andrea Gontkovičová, členka představenstva Philip Morris ČR:

„V České republice je, dle nedávného průzkumu pro Evropskou komisi (Eurobarometer Special Report 385), elektronická cigareta známá drtivé většině lidí (85 procent), nicméně její pravidelné užívání je záležitostí velmi malé skupiny spotřebitelů (1 procento).“

Králíková dodává, že je třeba brát v potaz i limitně nízké vystavení kancerogenům oproti dalším toxickým látkám obsaženým v kouři klasických cigaret. Především pak nedochází k „obtěžování“ pasivních kuřáků cigaretovými zplodinami. Navíc se zdá, že skutečně mohou pomoci přestat kouřit, říká Králíková. 

Negativem však je, že dosud nebyly vypracovány dostatečné studie popisující dlouhodobé používání e-cigaret. Současně hrozí předávkování nikotinem, protože si každý může zvolit a odhadnout vlastní dávku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...