Washington - Americká vláda má i po posledním jednání v Bílém domě k vyřešení rozpočtové krize jisté peníze jen do páteční půlnoci. Prezidentovi Baracku Obamovi se stále nepodařilo nalézt společnou řeč s republikány na kompromisní podobě rozpočtu, která by současnou nejistotu ukončila. Spojené státy jsou bez řádného rozpočtu od loňského října a hospodaří proto v provizoriích, která Kongres opakovaně prodlužoval.
Nyní kongresmanům i prezidentovi došla trpělivost, přičemž poslední provizorium vyprší v pátek. Pro schválení rozpočtu jsou potřeba hlasy obou stran; každá ovšem kontroluje jednu komoru parlamentu. Republikáni svou podporu rozpočtu podmiňují škrty, jež zasahují do prezidentových politických priorit jako zdravotnictví a ekologie, a pro Bílý dům jsou tak nepřijatelné.
Jednání v sídle amerického prezidenta ve čtvrtek večer místního času se podobně jako předešlých dvou schůzek ve čtvrtek odpoledne a ve středu večer kromě Obamy zúčastnili ještě viceprezident Joe Biden, republikánský šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner a demokratický šéf Senátu Harry Reid.
Obama věří, že se dohoda podaří
„Nejsem připravený vyjádřit divoký optimismus,“ uvedl po jednání Obama. Rozdíly mezi oběma stranami jsou podle něj stále závažné. Prezident zároveň opět varoval před ničivými dopady, které by ochromení federální vlády mohlo mít na americkou ekonomiku.
Podle Obamy se nicméně republikánům a demokratům podařilo zúžit počet problémů, které brání uzavření dohody. „Budeme pokračovat v práci v noci, abychom se pokusili odstranit poslední rozdíly mezi námi,“ uvedl Boehner s Reidem ve společném prohlášení. Obama podotkl, že ráno očekává dohodu.
Ekonom Milan Zelený z Fordham University New York nicméně tak optimistický není. „Z ekonomického hlediska to vypadá, že ještě poměrně dlouhou dobu budeme fungovat v tomto režimu zadlužení,“ myslí si. Strop zadlužení stanovený Kongresem podle ekonoma bude pravděpodobně zvýšen a v dohledné době bude docházet k dalšímu zadlužování.
Co se stane po dnešní půlnoci?
Pokud by se federální vláda ocitla bez peněz, znamenalo by to uzavření většiny federálních úřadů s výjimkou nezbytných funkcí státu. Dopadlo by to asi na 800 000 lidí, kteří by museli na neplacenou dovolenou. Zvláště těžce by utlumení aktivity federální vlády dopadlo na ekonomiku hlavního města Washingtonu. Uzavřela by se ale také například muzea financovaná z federálních peněz či národní parky. Bez mezd by se také mohli ocitnout američtí vojáci bojující v Afghánistánu a Iráku. Obyčejných lidí se pak dotkne především to, že nebudou fungovat hypotéky garantované vládou a úřady nebudou zpacovávat nové žádosti o sociální pojištění.
Zelený ale situaci tak tragicky nevidí. Podle něj by to nebylo poprvé, co by se Spojené státy v takové situaci ocitly. Taková situace už nastala za prezidenta Cartera, Regana nebo Clintona. Clintonovi dokonce krize federální vlády ze zimy 1995 -1996 pomohla ke znovuzvolení. Hněv Američanů se totiž tehdy obrátil zejména proti republikánskému kongresu.
