Praha – Znáte poučku „nejdražší peníze jsou ty, které si můžeš půjčit“? Nejde jen o to, že se musí splatit s nějakým tím úrokem, ale především každý dluh se může změnit v zásadní osobní problém. V době různých elektronických registrů dlužníků k tomu stačí opravdu málo – třeba se jen zpozdit se splátkou, a to z jakéhokoliv důvodu. Bohužel někdy nemusíte ani dlužit, jen se prostě někdo nedozvěděl nějakou informaci včas a v registru jste taky.
Registr dlužníků má jistě své opodstatnění. Když někdo dluží milion a nesplácí, banky by před ním měly být varovány. Jenže někdy se můžeme dostat na seznam dlužníků třeba kvůli částce v řádu desetikorun. A většinou to zjistíme až ve chvíli, kdy s klidným svědomím žádáme o úvěr na byt. Kvůli pár korunám máme smůlu. A to jsme se přitom ani nemuseli zpozdit se splácením, jsou známé případy, kdy si telefonní operátor pro vysokou částku na faktuře upravil termín splatnosti faktury a klient měl nastavený trvalý příkaz na pozdější datum.
„Situace kolem registrů je velmi nepřehledná a relevantní informace o tom, jaký registr která banka používá, se nedopátráte. Registrů je totiž mnoho, a de facto si každý věřitel může svůj registr dělat sám a data si vyměnit,“ vysvětlil advokát Jan Válek. Kromě známého a dlužníky proklínaného Centrálního registru dlužníků České republiky, existuje i zájmové sdružení právnických osob Solus. Jeho členové si mohou navzájem vyměňovat informace o klientech sdružených společností.
Nečteme a podepisujeme
Důvod, proč si o nás mohou firmy vyměňovat informace, je jednoduchý. Nečteme a podepisujeme smlouvy, ve kterých zmocňujeme naše věřitele k nakládání s našimi osobními údaji. Stačí si vzít na splátky telefon, podepsat smlouvu a šup, jsme v databázi. A pokud se zpozdíme s platbou, jsme v registru. Bohužel nikde neexistuje povinnost nás o tom prokazatelně informovat.
„Problematické je, že se v registru zveřejňují pohledávky, které jsou i neodsouzené, a může se tedy snadno stát, že někdo se tam ocitne neoprávněně, aniž by vůbec dlužil, protože do registru ho zadá jeho věřitel a ten údajný dlužník nemůže vznášet námitky proti tvrzené pohledávce,“ upozornil Válek.
Na registr jedině písemně
Pokud si chcete zjistit, zda-li nejste mezi neplatiči, obraťte se přímo na registry s písemným dotazem. Většina těchto společností má na svých webových stránkách připravený tiskopis pro vyplnění. Poštou vám pak přijde vyrozumění a někdy i pokyny jak postupovat dál. Tu méně oblíbenou metodu jsme popsali výše, stačí zažádat o úvěr a uvidíte.
Jak dlouho bude jméno v registru uvedeno, záleží pouze na daných podmínkách toho konkrétního registru. Nelze to tedy nějak zobecnit, např. u zmíněného Solusu jsou informace v Registru fyzických osob uchovávány po dobu 3 let, přičemž členské společnosti tohoto sdružení mají povinnost aktualizovat databázi minimálně jednou měsíčně. Jenže se nikdy nedozvíte, jestli opravdu došlo k výmazu, nebo tam zůstala přeci jen nějaká poznámka o vašem dluhu.
Proti neoprávněnému zápisu do registru se samozřejmě můžeme bránit. „V případě, že máte pochybnosti o postupu registru dlužníků, lze se domáhat nápravy žalobou na uložení povinnosti, abyste byl ze seznamu vymazán,“ radí Válek.
Na závěr pouze dodejeme, že půjčit si je tak jednoduché a levné, občas to s sebou ale nese nemalé oběti. A těmi jsou ti, kteří si nepůjčují s chladnou hlavou, ti kteří si půjčují v časovém presu a nemají čas si pořádně přečíst smlouvu.
