ČNB po devíti letech zvýšila základní úrokovou sazbu na čtvrt procenta. I když vyšší úrokové sazby začnou platit už v pátek, než se projeví v praxi na cenících bankovních půjček, bude to chvíli trvat. Podle analytiků však budou první na řadě hypotéky, které by mohly zdražit. Hosté pořadu Devadesátka na ČT24 se shodli, že pokud si lidé budou brát hypotéku nyní, doporučují si fixovat sazbu na delší dobu. Pět, sedm i deset let.
ČNB zvedla úrokové sazby. U hypoték se nyní vyplatí fixovat si úrok na co nejdéle
ČNB zvedla úrokové sazby. U hypoték se nyní vyplatí fixovat si úrok na co nejdéle (zdroj: ČT24)
Česká měna ve čtvrtek v reakci na zvýšení sazeb prolomila hranici 26 korun za euro a po 13:00 se obchodovala za 25,90 Kč/EUR, což byla nejsilnější úroveň od listopadu 2013. Zhruba po hodině se pak vrátila nad 26 korun za euro a těsně nad touto úrovní čtvrteční obchodování uzavřela.
„Těch prvních několik minut bylo pro mě překvapivých, ale bylo to krátkodobé. Koruna je jen o desetník silnější než čtvrteční ráno,“ říká hlavní ekonomka České bankovní asociace (ČBA) a bývalá členka rady ČNB Eva Zamrazilová. Ji osobně krok nepřekvapil, ale část trhu aspoň na chvíli ano.
Bývalý šéf České národní banky Miroslav Singer soudí, že bankovní rada měla dostupné množství analýz a jednomyslnost jejího rozhodnutí svědčí o tom, že krok byl vnímán jako jasný. A případné další zvýšení sazeb by mohlo přijít v průběhu dvou následujících let.
„Nyní banka vyčkává, co to zvýšení sazeb, které svým způsobem potvrzuje jen to, co říkala verbálně trhům, tedy potřebu přitvrdit měnovou politiku a růst, který české ekonomice začíná přinášet známky přehřívání, udělá s kurzem,“ říká Singer. A teprve až podle něho centrální banka uvidí, jak kurz a finanční trh reagují, pak teprve začnou zvažovat další kroky.
Vývoj koruny od začátků
Podle Zamrazilové, ale i hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera, by již se zvýšením sazeb nebylo dobré otálet. „Banka poměřuje rizika, to je správné. Vidí vyšší rizika v tom, kdyby nekonala, než kdyby nechala úrokové sazby tam, kde byly. Takže si myslím, že to bylo odvážné rozhodnutí, ale bylo správné a přišlo ve správný čas. Protože ekonomika vykazuje přehřátí v řadě segmetnů. Trh práce, trh nemovitostí, inflace je nad cílem už od začátku roku. Podle mě už nebylo na co čekat,“ dodává Zamrazilová.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok zároveň prohlásil, že pokud by se české ekonomice vedlo i nadále tak nad očekávání dobře jako dosud, pak by to posilování koruny bylo asi ještě výraznější, než je nyní.
Hosté pořadu Devadesátka na ČT24 se tak shodli, že navýšení základní úrokové sazby ČNB je důležitým signálním krokem. Banka nyní bude podle nich vyčkávat na to, jak bude reagovat kurz měn a jak se bude vyvíjet inflace. „Podle těch základních údajů si myslím, že už nás asi nečeká letos žádné zpřísnění. Je to ale otázka, která bude řešena podle toho, jak se bude vyvíjet kurz a inflace,“ říká Zamrazilová.
- Na začátku tisíciletí úrokové sazby, konkrétně v roce 2003, klesly pod 6 procent. Postupně se dostaly až pod čtyři procenta. Banky potom začaly nabízet různé typy hypotečních úvěrů. Vzájemně si začaly konkurovat a hypotéky se staly dostupnějšími.
- V roce 2005 už mělo v Česku zmíněný produkt 188 tisíc lidí. Hypoteční boom ale dlouho netrval.
- V roce 2006 ho vystřídala recese, ta kopírovala finanční a ekonomickou krizi, která se naplno projevila v Evropské unii v roce 2008 a úrokové sazby hypoték se vrátily nad 4 procenta a stoupaly dál. Ve stejném roce potom dosáhly téměř šestiprocentní hranice. Nový zájem o hypotéky potom probudilo ekonomické oživení v Česku v roce 2011.
- Úrokové sazby začaly v té době strmě klesat. V květnu roku 2013 se dostaly pod 3 procenta a díky tomu začala růst průměrná výše úvěrů. V březnu roku 2016 se potom sazba snížila pod 2 procenta a průměrná výše úvěru poprvé překročila 2 miliony korun.
- Na nejnižší úroveň klesla úroková křivka v listopadu minulého roku, a to na jedno celé a 77 setin procenta. V současnosti už jde ale opět nahoru. V červnu se dostala na dvě celá a 4 setiny procenta. Sazba je ale pořád dost nízko a zájem o hypotéky nepolevuje – navzdory zpřísnění podmínek pro jejich poskytování.
Soudě podle toho, jak banka uvedla prognózu tříměsíčního Priboru, lze odvodit, že čeká další zpřísnění až ve třetím čtvrtletí roku 2018. Seidler však nevyloučil, že by další zpřísnění mohlo přijít dokonce ještě letos a další dvě v příštím roce.
„Většinou centrální banky zvyšují úrokové sazby o těch 0,25 procentního bodu, a to bude asi pokračovat i v následujících dvou letech. Dá se očekávat, že pokud po tom dnešním kroku centrální banky koruna výrazně neposílí a ekonomika se bude nadále vyvíjet tak příznivě jako dosud, tak se nedá vyloučit, že centrální banka přistoupí ještě k jednomu zvýšení v letošním roce a poté bude vyčkávat, co se bude dít,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Zamrazilová potvrdila, že i tato varianta je přípustná. V takovém případě by pak ke konci příštího roku mohla být základní úroková sazba jedno procento, soudí.
Jak velké by muselo být zvýšení úrokových sazeb, aby to pocítil běžný spotřebitel? Podle Zamrazilové by to muselo být alespoň o 50 bazických bodů. „Výrazně vyšší tedy. Současné zvýšení je jen signál, aby banka ukázala, že konec přirozené nulové ceny peněz už přišel,“ říká.
Vývoj koruny od začátků
Očekává se, že na vzniklou situaci mohou zareagovat rychle hypotéky, ale reakce nebude zřejmě vyšší než o 20 bazických bodů. „Tady bych připomněla, že svého dna dosáhly hypotéky už někdy loni v listopadu a od té doby mírně zdražují,“ připomíná Zamrazilová.
Přichází tak nyní podle ní éra, kdy bude hodně hypoték refixováno či refinancováno. Pokud se to bude týkat klientů, kteří si úvěry vzali někdy v letech 2012–2013, tak určitě minimálně procentní bod získají k dobru. „Díky nulové úrokové sazbě totiž klienti dlouhodobě nedostávali žádné zhodnocení prostředků na vkladech. Český klient je velmi konzervativní a proto se v dobré víře uchyluje k nákupu nemovitostí, a tomu jde vstříc levná úroková sazba,“ míní Zamrazilová. A radí, že v současné době se určitě vyplatí fixovat je, na co nejdéle to půjde. Obecně je v současnosti čtvrtina hypoték fixována na pět až deset let.
Pro větší názornost uvádí hlavní ekonomka ČBA také příklad. Zvýšení sazby hypotéky o jedno procento, tedy z dvou na tři procenta, by při nějaké takové běžné hypotéce ve výši 1,7 milionu korun znamenalo zvýšení měsíční splátky o 800–900 korun. „Každý se má na to čas během roku až dvou připravit,“ dodává Zamrazilová.
A jak? Podle ní třeba tím, že nastávající rodiče ještě před narozením svých dětí jim budou zakládat stavební spoření.
O hypotéky je dále zájem
Zájem o hypotéky nicméně nepolevuje, a to ani navzdory zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték a jejich zdražení, potvrzuje člen představenstva ČSOB a expert na hypotéční trh Jan Sadil. Podle něho ale pravděpodobně nakonec ke zdražení hypoték dojde. „Vidíme, že minimum v sazbách bylo na konci loňského roku a od té doby jen stoupají a pravděpodobně budou stoupat i nadále. Ale sazby jsou velmi nízké a atraktivní pro klienty a zřejmě ještě dlouhou dobu zůstanou,“ míní Sadil.
obrázek
Analytici odhadují, že koruna bude postupně posilovat. Což by mohlo znamenat, že běžný občan bude venku bohatší. „Nečekám dramatické posílení koruny, ale vývoj vítám, protože je to návrat k normálu. Myslím si, že veškeré umělé kroky z národohospodářského pohledu nejsou dobré,“ říká Zamrazilová.
Česko je první v EU, kdo zvedl sazby
ČNB je zároveň první centrální bankou v EU, která se během současného hospodářského cyklu rozhodla zvýšit úrokové sazby. Podle analytiků zvýšením úrokových sazeb centrální bankou končí období levných peněz. „Jsme zahledění do Evropy, kde centrální banka drží sazby velmi nízko a velmi dlouho, protože je to 19 zemí, kdy ty slabší ekonomiky jsou politicky příliš významné na to, aby zájmy těch silnějších, jako je třeba Německo, které by taky potřebovalo zpřísnit měnovou politiku, byly prosazeny na jejich úkor,“ tvrdí Zamrazilová.
A pokračuje, že eurozóna není homogenní celek, česká ekonomika je nicméně podobná německé a proto potřebovala zvednout sazby. Na otázku, zda by neměla spíše počkat na růst sazeb v eurozóně a pak je shodně s nimi také zvedat, Zamrazilová míní, že by se pak Česko nedočkalo minimálně dva roky. „To bych při evidentních známkách přehřívání považovala za hodně dlouhou dobu,“ říká.
V zemích, kde mají vlastní měnovou politiku, zatím však k takovému přehřívání ekonomiky jako v Česku nedochází, dodává bývalý guvernér Singer.