New York - Americký bankovní gigant Citigroup se chystá zrušit desetinu pracovních míst v divizi investičního bankovnictví, banku by tak opustilo kolem 6 500 lidí. Největší americká bankovní instituce se tak nyní chystá omezit divizi, které se dosud škrty nedotkly.
Za masivním propouštěním, které mělo podle dostupných informací začít již dnes, stojí špatné hospodářské výsledky největší americké banky. Jen za první čtvrtletí vykázala ztrátu ve výši 5,11 miliard odlarů.
Mimořádně ostrý řez čeká investiční bankéře proto, že je letos nepotkaly takové škrty jako jiné divize banky, ze kterých již koncem března odešlo zhruba 9000 lidí. Předpokládá se, že zeštíhlení čeká celé obchodní oddělení v New Yorku a dalších velkých městech. Na rozdíl od předchozích podobných kroků v Citigroup mají nyní přijít o místa také desítky lidí v manažerských pozicích.
Citigroup se jako mnoho dalších bank z Wall Street vzpamatovává ze špatných investic do hypoték a odvozených cenných papírů. V květnu proto Citigroup představila tříletý plán, kdy se bude zbavovat dalších podniků, hypotečních operací, aktivit na realitním trhu a přebytečných zaměstnanců.
Podle analytika Petra Zajíce v současnosti americký finanční trh nejvíce ovlivňují obavy ze stagflace, tedy stagnace ekonomiky ve spojení s inflací. Problémem přitom je, že jde o nákladovou inflaci, na kterou nemůže centrální banka účinně reagovat.
Americké banky během krize doplácejí na špatné úvěrování, nahlásily již přes 50 tisíc špatných úvěrů. „To ale není v celkovém objemu tak velké číslo,“ tvrdí Zajíc. Ke krizi podle něj nejvíce přispělo, že mezi roky 2005 a 2007 došlo k nárůstu úrokových sazeb z jednoho na 5,25 procenta, mnozí Američané pak již nebyli schopni své závazky splácet. „Navíc si hypotéku brala spousta lidí jako investici, nikoli jako životní řešení,“ konstatuje Zajíc.
