Praha – Čeští zaměstnanci, kterým je nad 50 let, jsou stejně práceschopní jako padesátníci v Nizozemsku nebo ve Skandinávii. Dokonce si připouštějí méně nemocí, než jim zjistí lékař. Vyplývá to ze studie, na které spolupracovaly Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR a Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Hůře jsou na tom ale fyzicky pracující lidé.
„Data navíc vyvrací zažitý stereotyp, že Češi zneužívají lékařskou péči, aby se práci vyhnuli. Ukazuje se, že nemoci naopak spíš popírají,“ píše se v tiskové zprávě ke studii. Ve výzkumu, který zahrnuje odpovědi 240 respondentů ze čtyř českých firem, totiž Češi uváděli v průměru o jednu až dvě diagnózy méně, než u nich odhalila lékařská vyšetření. Podle nich zdravotní stav starších zaměstnanců s průměrem tří identifikovaných diagnóz odpovídá jejich věku a je srovnatelný se stavem v zemích, kde se už delší dobu používá takzvaný index pracovní schopnosti.
- Až 95 procent účastníků studie přiznávalo méně zdravotních potíží, než kolik jim přisuzují lékaři.
U fyzicky pracujících je ale situace odlišná. „Mezi těmito pracovníky je u nás podstatně větší podíl těch, kteří již mají nízkou pracovní schopnost hodnocenou indexem WAI,“ uvedl Bohumil Pokorný z Asociace institucí vzdělávání dospělých. Zatímco například v Nizozemsku nízkou pracovní schopnost vykazuje 3,1 procenta fyzicky pracujících, v uvedené studii týkající se Česka to bylo 11,1 procenta pracovníků.
Vzhledem k malému vzorku může být podle něj situace ovlivněna firemní kulturou u zaměstnavatele, kde fyzicky pracující působí. Výrazně nižší byla totiž pracovní schopnost ve firmě, kde zejména ženy pracovaly na dělnických pozicích ve výrobě ve třísměnném provozu.
Index pracovních schopností, který se zkráceně označuje jako WAI (Work Ability Index), poskytuje informace o různých faktorech souvisejících se zaměstnáním. Těmi jsou zdraví, odborné znalosti, hodnoty, postoje a motivace zaměstnance i nároky konkrétního pracovního místa. Index kombinuje subjektivní hodnocení zaměstnance s objektivní lékařskou zprávou. Podle autorů studie, kteří se tento index snaží přenést do Česka, umožňuje jeho používání například s předstihem řešit problémy související se změnou věkové struktury zaměstnanců v podniku.
Bez ohledu na povahu zaměstnání pracovní schopnost lidí v pokročilejším věku obecně nejvíce snižuje pokles motivace k práci, zdravotní problémy a pracovní prostředí. U žen je přitom na prvním místě jednoznačně motivace, zatímco u mužů mají převahu zdravotní problémy.
Čtvrtina účastníků studie nemá jasno, zda bude v příštích dvou letech schopna vykonávat svou práci. „To je jeden z výrazných momentů, aby se podnik podíval na to, co by s tím mohl udělat,“ poznamenal Pokorný. Firmy při tomto hodnocení nedostávají informace o jednotlivých zaměstnancích, ale souhrnná data za všechny své pracovníky.
Evropský projekt, jehož součástí byl vznik studie, skončí v červnu. Jeho vedoucí Ilona Štorová ČTK řekla, že je nyní asociace v kontaktu s Fondem dalšího vzdělávání při přípravě národního projektu, který by mohl tuto metodiku rozšířit do celé republiky.
