Aktuální výsledek podmínek ve zpracovatelském sektoru v Česku ukazuje na nejvýraznější míru růstu za více než šest let, informovala společnost IHS Markit. Index PMI, který sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby, stoupl v říjnu na 58,5 bodu ze zářijových 56,6 bodu. Výsledek nad 50 bodů znamená celkové zlepšení sektoru.
Český průmysl se oklepal z letního propadu. Roste nejvýrazněji za více než šest let
„Říjnová průzkumová data ukázala na největší zlepšení provozních podmínek ve výrobě od dubna 2011. Zvýšení nových zakázek bylo navíc nejrychlejší od května 2014,“ uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Siana Jonesová. Úroveň výroby mezi českými zpracovateli se podle průzkumu v říjnu opět zvýšila, a to nejrychlejším tempem za čtyři měsíce. Spolu s vyšší výrobou výrazně vzrostly i nové a exportní zakázky.
Říjnová data indexu nákupních manažerů v tuzemském zpracovatelském průmyslu jsou podle analytiků dalším střípkem do obrázku českého průmyslu, který je ve výborné kondici.
„Jako taková tedy rozhodně nepotvrzují pesimistický scénář trendového zvratu a znatelného slábnutí výkonnosti českého průmyslu, který vycházel z propadu průmyslové produkce v letních měsících. Tento propad byl evidentně dán výlučně čerpáním celozávodních dovolených, nikoli fundamentální ztrátou výkonnosti průmyslové výroby,“ konstatuje analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Průmyslu by se mělo dařit i ve zbytku roku
Předstihové ukazatele podle analytiků naznačují, že si průmysl svoji vysokou výkonnost udrží i ve zbytku letošního roku. V úterý zveřejněná čísla o HDP v eurozóně ukázala, že zahraniční poptávka je stále silná. Nové zakázky rostly nejrychleji od května 2014 jak od domácích, tak zahraničních klientů.
„Jsme stále svědky zvyšování objemu světového obchodu a růstová dynamika v Německu a potažmo v eurozóně zůstává na vysoké úrovni. Vzhledem k tomu, že poptávka je silná nejen ze zahraničí, ale i z tuzemska, kazí českým průmyslníkům radost pouze dvě věci – nedostatek vhodné pracovní síly a znatelně rostoucí cena vstupů, například oceli,“ dodává Kovanda.
Ekonom Komerční banky Viktor Zeisel očekává, že v podzimních měsících bude výstup průmyslu ještě výrazně akcelerovat. Dobrý výhled bude také motivovat podniky k dalším investicím a bude se zvyšovat domácí produktivita.
„Domácí průmysl se tak bude snažit vypořádat s klesající nabídkou pracovní síly a bude se mu zvětšovat prostor pro zvyšování mezd. Očekáváme, že i díky průmyslu česká ekonomika letos přidá 4,4 procenta a příští rok její dynamika dosáhne 3,6 procenta,“ říká Zeisel.
Kombinace silného růstu poptávky a výroby v tuzemském průmyslu a růstu souvisejících cenových tlaků je z pohledu ČNB argumentem pro další zpřísnění měnové politiky skrze zvýšení úrokových sazeb.
„Zvýšení sazeb se v podstatě s jistotou dočkáme na zasedání bankovní rady již ve čtvrtek 2. listopadu. Hlavní otázkou ale spíše nyní je, zda ve výhledu na růst úroků v roce 2018 bude bankovní rada indikovat opatrný přístup, anebo zda data z české ekonomiky z uplynulých týdnů povedou ČNB k agresivnějšímu názoru na výhled jejich úrokových sazeb,“ konstatuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Dle jeho názoru je nicméně na místě, co se týká tempa zvyšování úroků, i nadále opatrnost. „Nicméně průzkum PMI je sám o sobě každopádně argumentem pro další zpřísnění měnových podmínek v české ekonomice,“ dodává.
Ani podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera silné říjnové číslo PMI nezmění náhled bankovní rady na potřebu zvýšit sazby na zítřejším jednání o více, než je očekávaných 25 bodů.
„Indikátor PMI totiž naznačuje, že větší část sektoru vnímá zlepšující se podmínky v sektoru, neříká však, o kolik se podmínky zlepšují. Z toho titulu se tak nemusí citelný růst indikátoru PMI projevit v obdobně výrazném růstu reálných statistik. Z toho titulu se nadále domníváme, že ČNB zítra zvolí spíše konzervativnější růst sazeb o 25 bodů,“ vysvětluje Seidler.