Česko vyčerpalo z fondů EU přes 96 procent. Nevyužilo 26 miliard korun

Nahrávám video

Česká republika v programovém období 2007 až 2013 vyčerpala z evropských fondů 96,4 procenta peněz, které měla k dispozici. Získala 25,8 miliardy eur (697 miliard korun), nevyužila zhruba miliardu eur (26,34 miliardy Kč). Původně se očekávalo, že propad bude ještě výraznější, ale vládě se podařilo nevyčerpanou částku snížit. V prosinci však přiznala, že ani současné tempo čerpání – z balíku na roky 2014 až 2020 – není ideální.

Programové období bylo ze strany ČR uzavřeno 30. března, kdy Evropské komisi odeslala závěrečné dokumenty všech 19 operačních programů.

Jejich součástí jsou žádosti o vyplacení posledních 1,2 miliardy eur, u kterých Evropská komise ještě ověřuje správnost čerpání dotací. Odhady nevyčerpaných peněz se tudíž mohou ještě mírně změnit.

Peníze v ekologii a ve školství

Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že například v oblasti životního prostředí se díky evropským penězům vybudovalo 4526 km nových kanalizačních řadů a postavilo se nebo modernizovalo 147 čistíren odpadních vod. Nově je tak více než 600 tisíc domácností připojeno na vodovody a moderní kanalizaci.

Jen v povodí Vltavy tak podle zprávy ministerstva došlo ke snížení znečistění vody u některých čistíren o desítky procent, a to i v situaci, kdy se znečištění měří ve vzdálenosti několika kilometrů od dané čistírny.

Podporu z evropských fondů získalo 90 procent základních a 75 procent středních škol. Projekty byly zaměřené na zlepšení podmínek pro vzdělávání, zejména ve čtenářské a informační gramotnosti, matematiky, výuky cizích jazyků a dále pak na vybavení učeben a laboratoří přírodních věd, nebo na využívání ICT.

Pomalý rozjezd i nyní

V prosinci 2016 kabinet uvedl, že z balíku na roky 2014 až 2020 Česko zatím využilo jen dvě procenta přidělených peněz. „Všichni víme, že máme zpoždění,“ řekla tehdy ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO). Současně ale dodala, že v současnosti je možnost čerpání otevřená v pětašedesáti procentech všech dotačních programů, přes které do Česka evropské peníze proudí.

obrázek
Zdroj: ČT24

Letos v únoru pak ministryně uvedla, že rok 2016 byl pro Českou republiku v čerpání evropských dotací špatný. Objem smluvně zajištěných peněz byl zhruba deset miliard korun. Letos by to mělo být přibližně pětkrát více. Celkově měla republika z evropských peněz na konci loňského roku smluvně zajištěno 86,6 miliardy korun, tedy 14,2 procenta z programového období 2014–2020. 

Aktuální programové období, během něhož může republika unijní fondy využívat, běží od roku 2014 do roku 2020 a pro Česko je ve společné unijní kase připraveno 657 miliard korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
před 43 mminutami

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
včeraAktualizovánovčera v 10:37‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 08:14‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:14‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.