Jen za prvních deset let v Evropské unii získalo Česko z fondů o 400 miliard korun víc, než zaplatilo. Peníze pomohly vytvořit 134 tisíc pracovních míst, postavit nebo opravit tři tisíce kilometrů silnic a železnic a regenerovat 42 tisíc bytů. Ale čerpání dotací se někde neobejde bez problémů. Vzkaz od Nejvyššího kontrolního úřadu, který dbá nad dodržováním dotačních pravidel, dostala v uplynulých dnech třeba radnice ve Znojmě. Hřiště podle ní neslouží původnímu účelu, a tak hrozí vrácení dotace v plné výši.
Víceúčelové hřiště na sídlišti ve Znojmě funguje od roku 2011. Od jara do podzimu ho využívají stovky dětí. Proto tamní radní nechápali, co kontrolorům vadí. Ukázalo se, že problém je v otevírací době. Správce, který hřiště hlídá, pracuje šest dní v týdnu. V den, kdy musel mít volno, bylo hřiště uzavřené.
„Hřiště potřebuje správce, aby tam nedocházelo k vandalismu a podobně. A to oni shledali jako porušení podmínek pro udělení dotace,“ vysvětluje mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková. Podle ředitele ZŠ a MŠ Prokopa Diviše ve Znojmě Daniela Kasana NKÚ potřebuje, aby bylo hřiště otevřené nepřetržitě celý týden. „Aby sem mohl kdokoliv, kdykoliv,“ vysvětluje.
Z požadované změny město nadšené není. Obává se totiž, že bez dohledu správce někdo hřiště poničí - tak, jako se v minulosti už stalo. NKÚ také pohrozil tím, aby si město dávalo pozor na okolní zeleň - kontroloři prý vysazených keřů napočítali míň, než bylo v projektu uvedeno. Úřad už před týdnem vzkázal, že tolerance není z jeho strany možná.
Některé projekty šly cíleně jen po penězích, využily díru v zákoně
Některé projekty jsou zatím podle Nejvyššího kontrolního úřadu formálně v pořádku, přesto jejich stavbu provází kritika. To je případ cyklověže v Přerově. Kvůli ceně a financování ji kritizuje opozice. Té se nelíbí, že město už dříve dostalo nabídku na vybudování stejné věže, která ale byla o dva miliony korun levnější. Tehdy přerovské vedení výstavbu odmítlo. Věž za devět a půl milionu byla nicméně před měsícem slavnostně otevřena a nyní slouží svému účelu.
V dalších případech dotaci - a nejen tu evropskou - brzdí i obyčejný strach ji schválit. To se stalo naposledy třeba kvůli penězům pro léčebnu dlouhodobě nemocných ve Frýdku-Místku. Tu totiž provozuje soukromá společnost, a tamní zastupitelstvo si nebylo vůbec jisté, jestli jí čtyřmilionovou dotaci může přidělit. Primátor se pak nechal slyšet, že mu dvě dosavadní trestní stíhání stačily, a hlasoval proti.
A jinde zase evropské dotace nepomáhaly tak, jak se původně plánovalo. Třeba u některých příspěvků na jabloňové sady. Jejich majitelé na ně dostali až dvacet milionů korun. Ve smlouvě ale chyběla povinnost pokračovat v pěstování i po skončení podpory. Konec dotace tak někde znamenal i konec sadu.
Česko čerpání výrazně zrychlilo
Česko výrazně zrychlilo čerpání evropských dotací. Z částky určené na léta 2007-13 zbylo jenom třicet miliard - zhruba pět procent, oznámila vláda. Přitom ještě v polovině loňského roku nejčernější scénáře předpovídaly, že Česko bude v čerpání nejhorší v Unii - mluvilo se až o 105 miliardách korun, které by mohly zůstat v bruselské pokladně. V aktuálním období nechce kabinet proto nic nechat náhodě - už teď má projekty za víc než třetinu celkové částky určené do roku 2020.
Úspěchy v čerpání přiznává nyní vládě i opozice. Upozorňuje ale také, že důležité je i to, na co se peníze vlastně vynakládají.
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová však neočekává, že by se obrovské tempo v čerpání projevilo na kvalitě projektů a hrozilo, že část peněz Brusel nakonec neschválí. „Projekty byly většinou rozjeté už před dávnou dobou, očekáváme, že vše bude v pořádku. Příjemci to měli připravené tak, aby dohonili tempo a především musím říci, že řídící orgány s nimi velmi intenzivně spolupracovali,“ říká Šlechtová.
