Praha - Česko se významně přiblížilo přijetí eura. Loni se zadlužilo výrazně méně, než jak na začátku roku oznámilo ministerstvo financí. Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu byl loni celkový deficit veřejných financí 3,1 procenta HDP a blíží se tak stanovené hranici tří procent.
Ministerstvo v lednu oznámilo deficit 3,7 procenta HDP. Nyní zpřesněná data statistiků hovoří o 3,1 procenta HDP. V lepším hospodaření státu se projevily škrty. Obce, státní fondy i vysoké školy nakonec utratily míň peněz, než ministerstvu financí nahlásily. „Ty investice neproinvestovaly, tím pádem bylo méně veřejných výdajů, tím pádem to číslo je nižší,“ komentoval to ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Celkový deficit veřejných financí byl tak zhruba o 23 miliard nižší, než se předpokládalo. Podle opoziční ČSSD je to důvod, proč by vláda měla zmírnit další plánované škrty. „Tak by přirozeně nebylo nutné v takovémto rozsahu škrtat, respektive vláda by si mohla například dovolit posílit valorizaci důchodů,“ myslí si šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Koalice ale žádné zmírnění škrtů nechystá. „Konsolidační úsilí vlády je stejné, na hraně, a proto není důvod polevovat,“ tvrdí Kalousek.
Česká republika se po třech letech znovu těsně přiblížila k hranici schodku ve výši tří procent HDP, která je nutná pro přijetí eura. Právě vysoký deficit veřejných financí byl až do teď hlavním důvodem, proč Česko zatím přijmout euro nemůže. Eurem ale Češi hned tak platit nebudou. Vláda chce totiž s jeho přijetím počkat až do doby, kdy se eurozóna dostane z dluhové krize.
S přijetím jednotné evropské měny radí počkat i Česká národní banka. Podle jejího guvernéra Miroslava Singera by měli Češi uvažovat o euru až ve chvíli, kdy bude jasné, podle jakých pravidel se bude eurozóna po krizi řídit. „To je rozhodnutí České republiky, zda euro přijme a do eurozóny vstoupí. My jsme se k tomu sice zavázali, ale stačí se podívat na příklad Švédska, které se k tomu zavázalo stejným způsobem. Kritéria dlouhodobě plní, a přesto z politických důvodů se členskou zemí eurozóny nestalo a nejspíš hned tak nestane,“ uvedl hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
Přijetí eura je tak zatím v nedohlednu i přesto, že Česko má blízko ke splnění všech kritérií, které po něm Evropa požaduje. I kdyby se příští vláda vzešlá z plánovaných voleb v roce 2014 rozhodla prosadit euro co nejdřív, nebudou Češi kvůli lhůtám platit eurem dřív než v roce 2017.
