Česko je uchazečem o titul „Švýcarsko východní Evropy“

New York – Podle americké televizní stanice CNBC je Česká republika uchazečem o titul „Švýcarsko východní Evropy“. Alespoň pro investory, kteří hledají nové bezpečné přístavy poté, co právě Švýcarsko kvůli jejich zájmu stanovilo strop pro posilování franku. Česká republika, která má silnou ekonomiku a stabilní měnu, by je mohla nahradit.

CNBC na své webové stránce ekonomického zpravodajství:

„Ekonomický růst v České republice předčí růst mnoha zemí Evropské unie a poměr jejího dluhu vůči hrubému domácímu produktu je jenom 38 procent. A mezinárodní ratingové agentury si zlepšení všimly ve svých výhledech. Na konci srpna zemi agentura Standard and Poor's zvýšila hodnocení o dva stupně na AA-, takže je nyní nad několika zeměmi eurozóny včetně Itálie.“

Citovala přitom názor analytika Simona Quijana-Evanse ze společnosti ING, podle něhož je Česko spíše bezpečným přístavem, což odráží nižší úroková sazba centrální banky než u ECB a relativně robustní měna. ČNB minulý týden nechala dvoutýdenní repo sazbu rekordně nízko na 0,75 procenta. Na rozdíl od minulosti přitom naznačila, že je ochotná uvažovat i o dalším snižování. „Už si neumíme představit jen to, že úrokové sazby musí jít pouze nahoru,“ řekl guvernér Miroslav Singer.

CNBC připomněla, že Česká republika si na rozdíl od jiných zemí střední a východní Evropy nemusí dělat starosti s růstem cen. Inflace tu v srpnu klesla na 1,7 procenta a byla tak pod dvouprocentním inflačním cílem. „Je to Švýcarsko východní Evropy, zvláště po opatřeních švýcarské centrální banky,“ podotkl Gyula Toth z banky UniCredit.

5 minut
Komentář Jana Bureše
Zdroj: ČT24

Jan Bureš:

„Myslím si, že to není příliš reálná představa. Česko může hrát roli určité bezpečné kotvy ale pouze v regionálním středoevropském měřítku. Když Česko porovnáváme se Švýcarskem, tak zde existují poměrně výrazné a zásadní rozdíly. Česko má daleko menší a méně rozvinutý finanční trh a zahraniční investoři zde zkrátka nemají tolik investičních příležitostí, kam by mohli přelít své peníze ve chvíli, kdy se bojí.“

Dalším problémem je podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše fakt, že jsou české makroukazatele zkrátka horší než ty švýcarské. Česko bude v příštím roce hospodařit se schodkem kolem čtyř procent HDP, Švýcarsko naopak hospodaří s přebytkem. Platební bilance Švýcarska je přebytková, Švýcaři tak nejsou závislí na úsporách ze zahraničí.

„Česká koruna, česká ekonomika obecně mohou hrát roli určitého bezpečného přístavu v rámci středoevropského regionu,“ tvrdí Bureš. Na rozdíl od Poláků a Maďarů naše vláda nikdy nemusela řešit vysokou inflaci. „Česká ekonomika nemůže sloužit jako bezpečná kotva v případě, že je v krizi celá eurozóna. Jsme vysoce otevřená malá ekonomika, na rozdíl od Švýcarska hodně závislá na cyklických sektorech – strojírenství, auta a těm se ve chvílích jakékoliv globálnější krize nedaří,“ dodává ekonom.

Renomé ČR závisí ale i na německé ekonomice

CNBC nicméně podotýká, že na obzoru mohou být temné mraky, protože ekonomika Německa, hlavního obchodního partnera ČR, se začíná zadrhávat. „Máme za to, že v následujících čtvrtletích bude růst HDP mírný kvůli očekávanému dalšímu zpomalení vývozu,“ podotkl analytik Vojtěch Benda z ING.

16:9
Zdroj: Hynek Glos/isifa/Lidové noviny

Pro Česko by navíc nemuselo být příznivé ani to, kdyby je investoři skutečně začali považovat za Švýcarsko východní Evropy. Znamenalo by to posilování koruny, které by mnoha podnikům, které vyvážejí, zkomplikovalo situaci. Česká republika by pak možná – stejně jako Švýcarsko – musela problémy vyvolané prudkým posilováním měny řešit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...