České firmy budou nabírat a zvyšovat mzdy. Jejich šéfové už ale nejsou tak optimističtí

Devět z deseti firem chce letos zvýšit mzdy a víc než polovina podniků bude nabírat nové zaměstnance. Během tří let plánuje další lidi přijmout dokonce 62 procent českých firem. Optimistů mezi manažery ale rapidně ubývá. Vyplývá to ze závěrů průzkumu Puls ekonomiky, který zpracovala mezinárodní společnosti KPMG.

Čeští šéfové nehledí do letošního roku s velkým optimismem. Méně než každý třetí (29 procent) věří, že se ekonomická situace meziročně zlepší. Naopak každý čtvrtý se obává, že se proti minulému roku zhorší. Většina pak očekává (44 procent), že se nezmění.

Jak se podle vás změní ekonomická situace v ČR a SR v roce 2018 (v %)
Zdroj: KPMG/Puls ekonomiky

Zatímco tak v roce 2015 byli Češi nejoptimističtější v zemích střední a východní Evropy, letos jsou na opačném konci pomyslného žebříčku.

Míra optimismu v čase
Zdroj: KPMG/Puls ekonomiky

Propad míry optimismu v Česku je naprosto zásadní. Zatímco před třemi lety dosahovala 57 procent, letos to jsou jen tři procenta. Proti tomu na Slovensku se situace téměř nezměnila. Stejně tak majitelé českých rodinných firem vidí budoucnost nadále pozitivně, vyplývá z průzkumu, do kterého se zapojilo téměř 700 vysoce postavených manažerek a manažerů. Českou republiku zastupovalo 266 respondentů převážně z řad majitelů firem, generálních ředitelů a finančních ředitelů.

Kritický je trh práce

Negativní výhled může souviset s napjatou situací na trhu práce. Podle 66 procent manažerů právě kvalifikovaná pracovní síla pomáhá českým podnikům držet krok s konkurencí. Dobrých zaměstnanců je však málo a má to dopad na fungování firem. Pro sedm z deseti českých respondentů (72 procent) je to s odstupem největší problém, který ohrožuje růst tržeb.

Které tři faktory mají podle vás největší vliv na konkurenceschopnost české/slovenské ekonomiky?
Zdroj: KPMG/Puls ekonomiky

Udržení kvalitních zaměstnanců je už tři roky nejvýznamnější oblastí, kterou se vedení firem zabývá. Tvrdí to téměř devět z deseti manažerů. Stejné množství z nich plánuje zvyšovat mzdy, většinou zhruba do pěti procent, nicméně každá třetí počítá i s desetiprocentním navýšením.

Na jaké tři klíčové aspekty by se měla vaše společnost za současné ekonomické situace zaměřit?
Zdroj: KPMG/Puls ekonomiky

Rodinné firmy zůstávají optimistické

Naopak dobrou náladu sdílí v Česku rodinné firmy, ukázal Evropský barometr rodinných firem KPMG a asociace European Family Businesses. Optimisticky vidí budoucnost 86 procent z nich, 83 prcocent těchto společností také za poslední rok zvýšilo obrat. Trápí je ale samozřejmě totéž, co ostatní firmy: nedostatek zaměstnanců. Netýká se jen Česka, ale stěžuje si na to i 43 procent evropských firem, v tuzemsku je to 66 procent.

„Nedostatek pracovníků je problém pro všechny. Rodinné firmy se ale při náboru absolventů nyní dostávají oproti běžným firmám do výhody. Mohou se totiž opřít o otevřenou firemní kulturu a pevné hodnoty. To jsou věci, po kterých generace Y volá,“ komentuje Milan Bláha, partner odpovědný za služby pro rodinné firmy, KPMG Česká republika.

Pořadí priorit českých a evropských majitelů rodinných firem se neliší. Nejdůležitější je pro ně příprava následníka na převzetí firmy (v Česku velmi důležité pro 69 procent), dále komunikace mezi generacemi (63 procent).

„V tomto kontextu je zajímavé, že informování členů rodiny o firemních záležitostech považuje za velmi důležité jen pětina respondentů. Majitelé rodinných firem si totiž uvědomují, že v mezigenerační komunikaci je potřeba zohlednit i témata, která se netýkají jen podnikání,“ odhaduje Milan Bláha.

Za třetí důležitou oblast považují čeští majitelé rodinných firem rovnováhu mezi zájmy rodiny a byznysu (57 procent).

Třetina zaměstanců není spokojená s benefity

Zaměstnavatelé se snaží poslední měsíce nabídnout kromě vyšší mzdy i různé benefity. I ty mají přispět k tomu, aby pracovníci, kterých je na trhu nedostatek, neodcházeli pracovat jinam. Jak ale vyplývá z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Sodexo Benefity, v nabídce existují ještě velké rezervy, spokojena je s nimi jen necelá polovina lidí.  

Nejčastěji čeští zaměstnanci využívají příspěvky na obědy a penzijní připojištění. Kromě finančních bonusů by Češi ale uvítali i dovolenou navíc, pracovní auto, dorovnání platů v nemoci nebo třeba možnost home office. Různé úpravy pracovní doby jsou stále žádanější, ale v nabídkách benefitů firem se zase až tak často neobjevují. Třeba zkrácený pracovní úvazek nenabízí ani pětina z nich. 

„V posledních letech je na vzestupu poptávka po volnočasových benefitech, které zaměstnance motivují ke zdravějšímu životnímu stylu a působí jako prevence řady civilizačních onemocnění,“ říká Štěpán Tůma ze společnosti Sodexo Benefity Česká republika. Dle průzkumu je nejčastěji využívají lidé do 30 let z kancelářských profesí v Olomouckém kraji nebo v Praze. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 4 hhodinami

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Evropský pohled