České firmy budou nabírat a zvyšovat mzdy. Jejich šéfové už ale nejsou tak optimističtí

Devět z deseti firem chce letos zvýšit mzdy a víc než polovina podniků bude nabírat nové zaměstnance. Během tří let plánuje další lidi přijmout dokonce 62 procent českých firem. Optimistů mezi manažery ale rapidně ubývá. Vyplývá to ze závěrů průzkumu Puls ekonomiky, který zpracovala mezinárodní společnosti KPMG.

Čeští šéfové nehledí do letošního roku s velkým optimismem. Méně než každý třetí (29 procent) věří, že se ekonomická situace meziročně zlepší. Naopak každý čtvrtý se obává, že se proti minulému roku zhorší. Většina pak očekává (44 procent), že se nezmění.

Jak se podle vás změní ekonomická situace v ČR a SR v roce 2018 (v %)
Zdroj: KPMG/Puls ekonomiky

Zatímco tak v roce 2015 byli Češi nejoptimističtější v zemích střední a východní Evropy, letos jsou na opačném konci pomyslného žebříčku.

Míra optimismu v čase
Zdroj: KPMG/Puls ekonomiky

Propad míry optimismu v Česku je naprosto zásadní. Zatímco před třemi lety dosahovala 57 procent, letos to jsou jen tři procenta. Proti tomu na Slovensku se situace téměř nezměnila. Stejně tak majitelé českých rodinných firem vidí budoucnost nadále pozitivně, vyplývá z průzkumu, do kterého se zapojilo téměř 700 vysoce postavených manažerek a manažerů. Českou republiku zastupovalo 266 respondentů převážně z řad majitelů firem, generálních ředitelů a finančních ředitelů.

Kritický je trh práce

Negativní výhled může souviset s napjatou situací na trhu práce. Podle 66 procent manažerů právě kvalifikovaná pracovní síla pomáhá českým podnikům držet krok s konkurencí. Dobrých zaměstnanců je však málo a má to dopad na fungování firem. Pro sedm z deseti českých respondentů (72 procent) je to s odstupem největší problém, který ohrožuje růst tržeb.

Které tři faktory mají podle vás největší vliv na konkurenceschopnost české/slovenské ekonomiky?
Zdroj: KPMG/Puls ekonomiky

Udržení kvalitních zaměstnanců je už tři roky nejvýznamnější oblastí, kterou se vedení firem zabývá. Tvrdí to téměř devět z deseti manažerů. Stejné množství z nich plánuje zvyšovat mzdy, většinou zhruba do pěti procent, nicméně každá třetí počítá i s desetiprocentním navýšením.

Na jaké tři klíčové aspekty by se měla vaše společnost za současné ekonomické situace zaměřit?
Zdroj: KPMG/Puls ekonomiky

Rodinné firmy zůstávají optimistické

Naopak dobrou náladu sdílí v Česku rodinné firmy, ukázal Evropský barometr rodinných firem KPMG a asociace European Family Businesses. Optimisticky vidí budoucnost 86 procent z nich, 83 prcocent těchto společností také za poslední rok zvýšilo obrat. Trápí je ale samozřejmě totéž, co ostatní firmy: nedostatek zaměstnanců. Netýká se jen Česka, ale stěžuje si na to i 43 procent evropských firem, v tuzemsku je to 66 procent.

„Nedostatek pracovníků je problém pro všechny. Rodinné firmy se ale při náboru absolventů nyní dostávají oproti běžným firmám do výhody. Mohou se totiž opřít o otevřenou firemní kulturu a pevné hodnoty. To jsou věci, po kterých generace Y volá,“ komentuje Milan Bláha, partner odpovědný za služby pro rodinné firmy, KPMG Česká republika.

Pořadí priorit českých a evropských majitelů rodinných firem se neliší. Nejdůležitější je pro ně příprava následníka na převzetí firmy (v Česku velmi důležité pro 69 procent), dále komunikace mezi generacemi (63 procent).

„V tomto kontextu je zajímavé, že informování členů rodiny o firemních záležitostech považuje za velmi důležité jen pětina respondentů. Majitelé rodinných firem si totiž uvědomují, že v mezigenerační komunikaci je potřeba zohlednit i témata, která se netýkají jen podnikání,“ odhaduje Milan Bláha.

Za třetí důležitou oblast považují čeští majitelé rodinných firem rovnováhu mezi zájmy rodiny a byznysu (57 procent).

Třetina zaměstanců není spokojená s benefity

Zaměstnavatelé se snaží poslední měsíce nabídnout kromě vyšší mzdy i různé benefity. I ty mají přispět k tomu, aby pracovníci, kterých je na trhu nedostatek, neodcházeli pracovat jinam. Jak ale vyplývá z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Sodexo Benefity, v nabídce existují ještě velké rezervy, spokojena je s nimi jen necelá polovina lidí.  

Nejčastěji čeští zaměstnanci využívají příspěvky na obědy a penzijní připojištění. Kromě finančních bonusů by Češi ale uvítali i dovolenou navíc, pracovní auto, dorovnání platů v nemoci nebo třeba možnost home office. Různé úpravy pracovní doby jsou stále žádanější, ale v nabídkách benefitů firem se zase až tak často neobjevují. Třeba zkrácený pracovní úvazek nenabízí ani pětina z nich. 

„V posledních letech je na vzestupu poptávka po volnočasových benefitech, které zaměstnance motivují ke zdravějšímu životnímu stylu a působí jako prevence řady civilizačních onemocnění,“ říká Štěpán Tůma ze společnosti Sodexo Benefity Česká republika. Dle průzkumu je nejčastěji využívají lidé do 30 let z kancelářských profesí v Olomouckém kraji nebo v Praze. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 15 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 1 hhodinou

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 14 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...