Češi podnikají i v rizikových zónách, potřebují ale místního partnera

Nahrávám video
Rekonstrukce afghánského průsmyku pod českým vedením
Zdroj: ČT24

České firmy se snaží podnikat i ve velmi nebezpečných oblastech. V Libyi, Sýrii, Iráku nebo v rizikových zónách na Ukrajině jich v současnosti působí zhruba dvacítka.

Horský průsmyk Salang v Afghánistánu leží v nadmořské výšce přes 3800 metrů nad mořem. Spojuje severní část země s Kábulem a následně i Pakistánem. Rekonstrukci této strategické komunikace nyní projektují Češi.

Největší výzvou v rizikovém terénu je tunel z 60. let. „Vybuchly tam nějaké věci, je to poničené a větrání nefunguje, takže tam často umírají lidé,“ vysvětluje stav tunelu ředitel inženýringové a projekční společnosti IKP Boris Klement.

Nejde ale jen o technická rizika, čeští projektanti si musejí dávat pozor i na rizika bezpečnostní. Afghánistán je totiž jednou ze zemí, které jsou na seznamu nejvíc nebezpečných států.

Rizikové oblasti pro podnikání
Zdroj: ČT24

Nebezpečná místa, kde se může podnikatel prosadit

Ministerstvo zahraničních věcí mezi takové státy řadí i Libyi, Sýrii, Irák nebo část Ukrajiny. Někteří podnikatelé ale tvrdí, že právě v takových oblastech je nyní šance se dobře prosadit.

Největší šance mají dodávky strojních zařízení a technologií, dodávky trolejbusů a stavebnictví.

„Firmy musejí najít jednoho silného afgánského partnera, aby tam mohli fungovat, aby mohli dělat obchod. Firma musí znát bezpečnostní síly v Afghánistánu, musí nějak vycházet s darebáky v Afghánistánu,“ říká prezident afghánské hospodářské komory Fawad Nadri.

Partnera pro své podnikání má i firma Borise Klementa a ten se stará i o bezpečí. „S námi jedou lidé se samopaly. Když řeknou – můžeš vystoupit, tak vystoupím, když naopak řeknou, zůstaň sedět v autě, tak sedím,“ konstatuje Klement.

Český stát žádné povinnosti vůči firmám, které v takových oblastech podnikají, nemá. Veškerá rizika na sebe berou podnikatelé sami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hormuzský průliv lze obejít. Má to ale háčky

Státy Perského zálivu zvažují, jak co nejrychleji obejít Hormuzský průliv. Podle expertů je nejpravděpodobnější variantou rozšíření stávajících terminálů v regionu a ropovodů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE). Pomoci by mohlo i oživení zastaralých přeshraničních sítí či budování nových koridorů. Překážek je ale celá řada – od miliardových nákladů přes časovou obtížnost až po nutnost překonat vzájemné sváry. Ani dostat ropu do Rudého moře přitom nemusí znamenat výhru.
před 1 hhodinou

Ochrana dat v EU není přísná, uvedla analytička ke slovům šéfa Siemensu

Ochrana dat a pravidla pro umělou inteligenci (AI) v EU nejsou příliš přísná a nebrzdí podnikání, uvedla na dotaz ČTK analytička Itxaso Dominguezová z organizace na ochranu digitálních práv European Digital Rights. Reagovala tak na slova šéfa Siemensu Rolanda Busche, podle nějž německý průmyslový koncern bude upřednostňovat investice do AI ve Spojených státech a Číně, pokud EU neuvolní předpisy, které jej prý brzdí.
před 2 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že nechce prodloužit příměří

Ceny ropy v úterý po počátečním poklesu začaly znovu prudce stoupat. Za ranními ztrátami stálo očekávání, že mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se uskuteční tento týden a umožní vyšší dodávky ropy z důležité oblasti na Blízkém východě. To se ale změnilo, když prezident USA Donald Trump odpoledne řekl, že nechce prodloužit příměří s Íránem, které má brzy vypršet, a že americká armáda je „připravena zasáhnout“, pokud jednání nebudou úspěšná.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Většina firem chce koordinaci energetické politiky v EU, uvádí česko-německá komora

Téměř šedesát procent firem chce větší koordinaci energetické politiky v EU, řekl novinářům Christian Rühmkorf z Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Právě ceny energií považuje každá druhá firma za hlavní riziko svého podnikání v následujících dvanácti měsících, v horizontu pěti let pak za největší úskalí považují zabezpečení dodávek energie a surovin. Vyplývá to z průzkumu komory, kterého se na začátku března a dubna zúčastnilo 125 firem.
před 13 hhodinami

Senátní výbory odmítly vládní regulaci cen pohonných hmot

Senát by měl podle svého hospodářského i ústavně-právního výboru zamítnout zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot, kterým chce koalice ANO, SPD a Motoristů nahradit cenové výměry ministerstva financí. Opozice návrhu vytýká nadbytečnost, obecnost a také to, že by regulace mohla platit až rok. Ve hře zůstávají i možné úpravy zákona, které opoziční zákonodárci chtějí předložit při jeho středečním schvalování v Senátu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) avizovala, že odmítne-li ve středu horní komora tento zákon, bude se jím sněmovna znovu zabývat v pátek.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vláda zvýšila cenové stropy pohonných hmot pro středu

Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů za litr vzrostou. Maximální cena nafty se oproti úterý zvýší o 48 haléřů na 41,34 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 41,07 koruny za litr, tedy o 43 haléřů dráž než v úterý. Vyplývá to z cenového věstníku, který odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
před 16 hhodinami

VideoLeteckého paliva je dost do podzimu, prohlásil Havlíček

Vláda se snaží navýšit zásoby pohonných hmot. Po jednání Bezpečnostní rady státu to řekl v pořadu Události, komentáře moderovaném Lukášem Dolanským ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dostatek je podle něj i leteckého paliva, a to do podzimu. „Pokud se na to díváme skrze Letiště Praha a skrze správu hmotných rezerv, tak v tuto chvíli můžeme říci to, že je sezona pokryta,“ uvedl. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Česko na tyto krizové stavy dobře připraveno. „Máme velmi robustní zásoby v hmotných rezervách. Přece jenom ty poslední čtyři roky se udělal velký kus práce, aby, pokud taková situace nastane, Česká republika byla připravenější, než tomu bylo v minulosti,“ řekl Vlček.
před 23 hhodinami

Tim Cook opustí post generálního ředitele společnosti Apple

Tim Cook po patnácti letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple. Od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. V tiskovém prohlášení to v pondělí oznámila společnost Apple s tím, že Cook se stane předsedou představenstva. Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse.
včera v 00:02
Načítání...