České firmy se snaží podnikat i ve velmi nebezpečných oblastech. V Libyi, Sýrii, Iráku nebo v rizikových zónách na Ukrajině jich v současnosti působí zhruba dvacítka.
Češi podnikají i v rizikových zónách, potřebují ale místního partnera
Rekonstrukce afghánského průsmyku pod českým vedením (zdroj: ČT24)
Horský průsmyk Salang v Afghánistánu leží v nadmořské výšce přes 3800 metrů nad mořem. Spojuje severní část země s Kábulem a následně i Pakistánem. Rekonstrukci této strategické komunikace nyní projektují Češi.
Největší výzvou v rizikovém terénu je tunel z 60. let. „Vybuchly tam nějaké věci, je to poničené a větrání nefunguje, takže tam často umírají lidé,“ vysvětluje stav tunelu ředitel inženýringové a projekční společnosti IKP Boris Klement.
Nejde ale jen o technická rizika, čeští projektanti si musejí dávat pozor i na rizika bezpečnostní. Afghánistán je totiž jednou ze zemí, které jsou na seznamu nejvíc nebezpečných států.
Rizikové oblasti pro podnikání
Nebezpečná místa, kde se může podnikatel prosadit
Ministerstvo zahraničních věcí mezi takové státy řadí i Libyi, Sýrii, Irák nebo část Ukrajiny. Někteří podnikatelé ale tvrdí, že právě v takových oblastech je nyní šance se dobře prosadit.
Největší šance mají dodávky strojních zařízení a technologií, dodávky trolejbusů a stavebnictví.
„Firmy musejí najít jednoho silného afgánského partnera, aby tam mohli fungovat, aby mohli dělat obchod. Firma musí znát bezpečnostní síly v Afghánistánu, musí nějak vycházet s darebáky v Afghánistánu,“ říká prezident afghánské hospodářské komory Fawad Nadri.
Partnera pro své podnikání má i firma Borise Klementa a ten se stará i o bezpečí. „S námi jedou lidé se samopaly. Když řeknou – můžeš vystoupit, tak vystoupím, když naopak řeknou, zůstaň sedět v autě, tak sedím,“ konstatuje Klement.
Český stát žádné povinnosti vůči firmám, které v takových oblastech podnikají, nemá. Veškerá rizika na sebe berou podnikatelé sami.