Praha - Finanční gramotnost české populace se za necelé desetiletí zlepšila jen nepatrně. Třeba pojmy jako RPSN, debetní a kreditní karta jsou pro značnou část lidí stále velkou neznámou, zjistil aktuální průzkum České bankovní asociace, která spolupracovala s agenturou SC&C.
Jana Hamanová, ředitelka výzkumu SC&C
„Při srovnání výsledků dvou průzkumů realizovaných s odstupem devíti let, které se zabývaly úrovní finanční gramotnosti, jsme zaznamenali jen velmi mírné zlepšení. V roce 2006 činil Index finanční gramotnosti české populace v průměru 66 bodů, letos v únoru jsme dospěli k hodnotě 71 bodů.“
Rozdíl mezi kreditní a debetní kartou nechápe více než polovina lidí (pro jistotu: debetní karta je provázána s vaším účtem a vybíráte si svoje prostředky, zatímco u kreditní vybíráte peníze banky a chová se jako úvěrová).
Zhruba pětina se pak neorientuje v tom, co je to RPSN (roční procentní sazba nákladů udává procenta z dlužné částky, která musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti s úvěrem či půjčkou, jejich správou a dalšími výdaji spojenými s jejich čerpáním).
Téměř 80 procent lidí se spoléhá hlavně na státní důchody
Důležité je zmínit, že téměř třetina domácností si nevytváří žádné finanční rezervy. Přitom 78 procent lidí v zabezpečení na stáří spoléhá především na starobní důchod od státu. Důsledkem je pak předlužování obyvatelstva, růst počtu exekucí nebo podceňování vytváření úspor, dodává asociace.
Špatné finanční návyky a nízké znalosti tak dostávají lidi do obtížně řešitelných problémů. „Čísla z průzkumu naznačují, že značná část lidí nemění své špatné finanční návyky a nedoplňuje si finanční znalosti. Tento stav je o to horší, že je v dnešní době finanční trh plný lákavých nabídek snadných půjček od predátorských poskytovatelů úvěrů. Zvyšuje se tak riziko, že lidé snáze podlehnou relativně snadno dostupným finančním nabídkám, které jsou pro ně v konečném důsledku velmi nevýhodné až likvidační,“ upozornil náměstek ředitele asociace Jan Matoušek.
Průzkum podle něj potvrdil naléhavou potřebu dalšího rozvoje finančního vzdělávání v ČR. „K tomu je nezbytná úzká spolupráce mezi školami, neziskovými organizacemi a finančními institucemi,“ dodal Matoušek. I proto se Česká bankovní asociace rozhodla letos připojit k projektu European Money Week, do kterého je zapojeno 23 evropských států. Jeho hlavním cílem je finanční vzdělávání žáků a studentů základních a středních škol.
Průzkumu České bankovní asociace (ČBA) a SC&C se v rámci celé ČR zúčastnilo přes tisíc respondentů, a to v období 13. až 26. února letošního roku. Jejich věk byl mezi 18 a 79 lety a jako metoda dotazování byla využita kombinace telefonického a on-line dotazníku.
