Češi mají v rámci unie třetí největší obavy z důchodů

Praha - Mezi obyvateli Česka panují v rámci EU třetí největší obavy z problémů spojených s důchody. Podle celoevropského průzkumu veřejného mínění Eurobarometr je jako jednu z hlavních potíží, kterým Česká republika v současné době čelí, jmenuje 18 procent obyvatel. Větší nejistotu v oblasti důchodů pociťují jen Belgičané a Slovinci. Dle průzkumu mohou obavy Čechů souviset s mediálně často diskutovanou důchodovou reformou, která na ně čeká v následujících letech.

„Čechy důchody vzrušují více než jinde v Evropské unii,“ prohlásil sociolog Martin Potůček. "I když se podle Eurobarometru jedná v ČR v pořadí až o pátý nejčastěji jmenovaný problém, v evropském kontextu se jedná o jeden z nejvyšších podílů.

Češi se bojí nezaměstnanosti a ekonomické situace

Česká veřejnost vnímá jako nejproblematičtější ekonomickou situaci a nezaměstnanost, které za obtíž označilo shodně 42 procent dotázaných. V tomto ohledu se nelišíme od průměru Evropské unie, tvrdí autoři průzkumu. Stav evropské ekonomiky je obyvateli ČR vnímán lépe než stav národního hospodářství, i když situace obou ekonomik je hodnocena spíše špatně.

Průzkum se dotkl i problému dlouhodobé nezaměstnanosti a hrozby z ní plynoucí chudoby. V tomto ohledu je přesně polovina české veřejnosti přesvědčena, že nejdůležitější je zajistit udržitelnost sociální ochrany, důchodových systémů a zdravotní péče. „Tento model převládá v nových členských zemích, ve kterých v myšlení lidí přetrvává model sociálního státu, kdy by se o osoby ohrožené chudobou měl starat především stát formou dávek a příspěvků,“ vysvětlují autoři výzkumu.

Na druhou stranu opačný přístup zastávají země původní evropské patnáctky, kde převládá názor poskytovat dlouhodobě nezaměstnaným příležitosti ke vzdělávání, odborné přípravě a zaměstnání. Řešení chudoby vzděláváním a nabídkou zaměstnání v ČR preferují spíše mladší lidé, zejména studenti, a manažeři. Častěji se také jedná o samotné nezaměstnané, které zřejmě motivuje možnost sehnat práci, zdůvodňuje průzkum.

Češi věří z celé EU nejmíň své vládě, že zvládne světovou krizi

Podle Eurobarometru mají navíc Češi ze všech obyvatel EU nejnižší důvěru v to, že se jejich vláda dokáže vypořádat se světovou ekonomickou krizí. Potřebu reforem přitom podle něj vnímá až 80 procent české veřejnosti. Přes úsporné balíčky a škrty ve státním rozpočtu, které vláda prosadila, označuje situaci národní ekonomiky za dobrou jen 17 procent dotazovaných Čechů.

Obyvatelé ČR se na práci koaličního kabinetu dívají kriticky. „To, že se s krizí dovede nejlépe vypořádat česká vláda, si myslí jen šest procent osob, což je více než třikrát méně než průměr EU,“ konstatoval průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnilo zastoupení Evropské komise.

Největší důvěru pokud jde o vyřešení světové hospodářské krize mají Češi v seskupení G20, které tvoří 19 ekonomicky nejsilnějších zemí světa a Evropská unie. Na druhém a třetím místě se umístily Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská unie. Důvěra v G20 je přitom podle autorů průzkumu u Čechů „naprosto ojedinělá“.

Eurobarometr je série průzkumů veřejného mínění, které zadává sekce analýz veřejného mínění Evropské komise. V rámci průzkumů jsou pravidelně vydávány zprávy o veřejném mínění v různých oblastech týkajících se Evropské unie. Průzkumy se provádějí ve všech členských zemích a v poslední době i v kandidátských zemích.

  • Evropská komise autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2240/223918.jpg
  • Ekonomická krize zdroj: flickr.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1091/109024.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 12 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 17 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 22 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 22 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...