Češi mají v rámci unie třetí největší obavy z důchodů

Praha - Mezi obyvateli Česka panují v rámci EU třetí největší obavy z problémů spojených s důchody. Podle celoevropského průzkumu veřejného mínění Eurobarometr je jako jednu z hlavních potíží, kterým Česká republika v současné době čelí, jmenuje 18 procent obyvatel. Větší nejistotu v oblasti důchodů pociťují jen Belgičané a Slovinci. Dle průzkumu mohou obavy Čechů souviset s mediálně často diskutovanou důchodovou reformou, která na ně čeká v následujících letech.

„Čechy důchody vzrušují více než jinde v Evropské unii,“ prohlásil sociolog Martin Potůček. "I když se podle Eurobarometru jedná v ČR v pořadí až o pátý nejčastěji jmenovaný problém, v evropském kontextu se jedná o jeden z nejvyšších podílů.

Češi se bojí nezaměstnanosti a ekonomické situace

Česká veřejnost vnímá jako nejproblematičtější ekonomickou situaci a nezaměstnanost, které za obtíž označilo shodně 42 procent dotázaných. V tomto ohledu se nelišíme od průměru Evropské unie, tvrdí autoři průzkumu. Stav evropské ekonomiky je obyvateli ČR vnímán lépe než stav národního hospodářství, i když situace obou ekonomik je hodnocena spíše špatně.

Průzkum se dotkl i problému dlouhodobé nezaměstnanosti a hrozby z ní plynoucí chudoby. V tomto ohledu je přesně polovina české veřejnosti přesvědčena, že nejdůležitější je zajistit udržitelnost sociální ochrany, důchodových systémů a zdravotní péče. „Tento model převládá v nových členských zemích, ve kterých v myšlení lidí přetrvává model sociálního státu, kdy by se o osoby ohrožené chudobou měl starat především stát formou dávek a příspěvků,“ vysvětlují autoři výzkumu.

Na druhou stranu opačný přístup zastávají země původní evropské patnáctky, kde převládá názor poskytovat dlouhodobě nezaměstnaným příležitosti ke vzdělávání, odborné přípravě a zaměstnání. Řešení chudoby vzděláváním a nabídkou zaměstnání v ČR preferují spíše mladší lidé, zejména studenti, a manažeři. Častěji se také jedná o samotné nezaměstnané, které zřejmě motivuje možnost sehnat práci, zdůvodňuje průzkum.

Češi věří z celé EU nejmíň své vládě, že zvládne světovou krizi

Podle Eurobarometru mají navíc Češi ze všech obyvatel EU nejnižší důvěru v to, že se jejich vláda dokáže vypořádat se světovou ekonomickou krizí. Potřebu reforem přitom podle něj vnímá až 80 procent české veřejnosti. Přes úsporné balíčky a škrty ve státním rozpočtu, které vláda prosadila, označuje situaci národní ekonomiky za dobrou jen 17 procent dotazovaných Čechů.

Obyvatelé ČR se na práci koaličního kabinetu dívají kriticky. „To, že se s krizí dovede nejlépe vypořádat česká vláda, si myslí jen šest procent osob, což je více než třikrát méně než průměr EU,“ konstatoval průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnilo zastoupení Evropské komise.

Největší důvěru pokud jde o vyřešení světové hospodářské krize mají Češi v seskupení G20, které tvoří 19 ekonomicky nejsilnějších zemí světa a Evropská unie. Na druhém a třetím místě se umístily Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská unie. Důvěra v G20 je přitom podle autorů průzkumu u Čechů „naprosto ojedinělá“.

Eurobarometr je série průzkumů veřejného mínění, které zadává sekce analýz veřejného mínění Evropské komise. V rámci průzkumů jsou pravidelně vydávány zprávy o veřejném mínění v různých oblastech týkajících se Evropské unie. Průzkumy se provádějí ve všech členských zemích a v poslední době i v kandidátských zemích.

  • Evropská komise autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2240/223918.jpg
  • Ekonomická krize zdroj: flickr.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1091/109024.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánovčera v 18:22

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...