Praha – Žebříčku států podle pracovní morálky Česko vévodí, bohužel ze špatné strany. Horší platební morálku v Evropě už má jen Kypr, Portugalsko a Řecko. Aktuální průzkum společnosti Intrum Justicia na vzorku 6 000 firem tak Českou republiku umístil na 23. místo z 26 hodnocených zemí. Problémem jsou především odepsané pohledávky. Nejméně rizikové jsou naopak platby v severských zemích, tedy ve Finsku, Švédsku, Norsku a na Islandu.
Platební kultura se napříč Evropskou unií značně liší. Jižní země, na rozdíl od severských zemí, se potýkají s nadprůměrnou délkou splátek. Například v Řecku je jen polovina faktur splacena během 90 dní. Čeští podnikatelé splácí své faktury průměrně za 47 dní, tedy o 17 dní později, než bylo sjednáno. Evropský průměr je na tom však ještě o kus hůře, konkrétně 56 dní.
600 firem týdně loni v Evropě spadlo do insolvence
V loňském roce se platební morálka Čechů ještě zhoršila. Narostl počet splacených faktur v období 31 až 60 dnů, a to z 22 procent na 28 procent, a snížil se tak objem splácených faktur během 30 dnů. Podíl odepsaných pohledávek na souhrnném obratu evropských firem se letos podle studie zvýšil na 2,7 procenta (tedy 7,6 bilionu korun). Jednou z hlavních příčin rostoucího objemu navždy ztracených pohledávek jsou bankroty. Do insolvence se loni podle studie dostalo v Evropě na 220 tisíc firem, což je zhruba 600 firem denně.
Prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel:
„Výsledky průzkumu ukazují, že špatná platební morálka českým podnikům stále způsobuje značné problémy, omezuje jejich likviditu a snižuje možnosti pro jejich další rozvoj.“
Včas v České republice neplatí ani spotřebitelé. Počet nezaplacených faktur podstatně vzrostl a zhoršila se jejich struktura. Průměrné zpoždění plateb firmám od spotřebitelů se v Česku zvýšilo z 12 na 13 dní. Ředitelka společnosti Atradius Markéta Stržínková mezi důvody zpožďování plateb řadí druhotnou „platební neschopnost, málo zakázek ze státního sektoru a menší důvěru v obchodní sektor, která vznikla jako důsledek finanční krize“.
Hospodářská komora prosazuje brzké zavedení směrnice o opožděných platbách, která by měla přispět k omezení problému zpožďování plateb. Směrnice mimo jiné zavádí pravidlo, že orgány veřejné moci hradí faktury do 30 kalendářních dní.
