Brusel - Podle Evropské komise by se v budoucnosti měly Evropanům otevírat dveře do důchodu až v 70 letech. Jestliže si členské státy chtějí udržet stabilitu penzijních systémů, měl by se v roce 2040 zvýšit věk pro odchod do důchodu na 67 let a v roce 2060 dokonce na 70 let. Za zvyšováním věku pro odchod do důchodu stojí stárnutí populace prakticky ve všech členských státech, které v budoucnosti značně zatíží státní pokladny. V unii nyní v průměru pracují čtyři lidé v produktivním věku na jednoho důchodce, v roce 2060 to však budou jen dva.
Budoucnost Evropanů: Do důchodu až v sedmdesáti
Ovšem Evropská komise ani Evropská unie nemají v současnosti žádné pravomoci, jak ovlivňovat důchodovou politiku jednotlivých zemí. Naproti tomu některé vlády dokonce přijímají ještě radikálnější reformy, než navrhuje ve své zprávě komise. Například Němci či Španělé by měli odcházet v 67 letech do důchodu již po roce 2020 a Britové by ve stejnou dobu odcházeli dokonce až v 68 letech.
Jak se ke zvyšování postaví Francie?
Navíc zvyšování věku pro odchod do důchodu vyvolává v některých zemích napětí. To platí i pro Francii, jejíž vláda chce zvýšit minimální věk pro odchod do důchodu z 60 na 62 let. Přestože v tomto věku Francouzi nemohou dosáhnout na plnou penzi, hodně jich tuto nejnižší důchodovou hranici využívá. Plnou výši důchodu budou moci pobírat až od 67 let - místo od dosavadních 65 let.
Zpráva Evropské komise
„Pokud lidé žijí déle, měli by také déle zůstat v zaměstnání. V opačném případě bude pravděpodobně trpět důchodový systém, který zatíží neudržitelný růst výdajů.“
Evropské důchodové systémy jsou ve srovnání s ostatními částmi světa poměrně štědré. Zatímco v současnosti může návrh na zvýšení věku pro odchod do důchodu na 70 let působit poměrně radikálně, v Japonsku je tato věková hranice realitou již nyní. V EU přitom existuje celá řada zemí, jejichž obyvatelé odcházejí do penze v průměru výrazně dříve než v 60 letech, Rumuni například v 55 letech. Češi podle Evropské komise odcházejí do důchodu v průměru v 60,6 roku.
Analytici se tak ptají, zda Evropská unie zůstane bez možnosti ovlivňovat penzijní systémy členských států i v budoucnosti. Ovšem Evropská komise v dnešní zprávě naznačuje, že by tomu tak nemuselo být. Brusel kritizuje současný dohled nad penzijními systémy členských států jako „roztříštěný a nekompletní“ a nevylučuje, že časem navrhne jeho harmonizaci v celé EU. Napovídá tomu i autorství zprávy, které připadlo eurokomisaři pro vnitřní trh Michelu Barnierovi, jenž má na starosti harmonizaci finančního dohledu.