Bavorští zelení se bouří proti Temelínu, přirovnávají ho k Černobylu

Marktredwitz - V Bavorsku se demonstruje proti Temelínu. Zahájení protestů si bavorští zelení naplánovali na 26. výročí havárie Jaderné elektrárny Černobyl. Akce zaměřené proti Temelínu se budou konat až do neděle a postupně se do nich zapojí desítky bavorských měst. Dnes se demonstruje například v Mnichově, Norimberku, Dachau nebo Marktredwitzu. Protesty v Bavorsku jsou poměrně čerstvou novinkou, dosud se totiž podobné akce organizovaly téměř výhradně v Rakousku, které je proslulé svým odporem vůči jaderné energetice.

Diskuse o bezpečnosti jaderné energetiky znovu rozvířila loňská havárie japonské Jaderné elektrárny Fukušima. Německo se v důsledku toho rozhodlo, že své jaderné elektrárny úplně uzavře. A trnem v oku je obyvatelům sousedního Bavorska i česká jaderná elektrárna Temelín, která se má v následujících letech dokonce rozšiřovat. Protesty chtějí dosáhnout úplného zastavení dostavby Temelína, nebo alespoň pozdržení prací na rozšíření.

Zastavme Temelín, už nikdy žádný Černobyl, volají demonstranti

Bavorským zeleným vadí zejména to, že Temelín kombinuje západní a východní technologie. Do protestů proto jdou s bolestivou připomínkou havárie v Černobylu, v důsledku které zemřelo podle studie OSN na 4 tisíce lidí a zhruba 600 tisíc lidí bylo havárií nějakým způsobem zasaženo. Spojení Temelína s Černobylem dává jasně najevo i heslo, které si nespokojení Bavoři zvolili: „Zastavme Temelín, už nikdy žádný Černobyl!“

Protest v Marktredwitzu
Zdroj: ČT24

Kromě protestů se chystají i právní obstrukce, bavorští odpůrci Temelína například chtějí využít možnosti nahlédnout do dokumentů týkajících se vlivů stavby na životní prostředí pro všechny německé obyvatele, a to nejen na internetu, ale i v tištěné podobě. Dnešní demonstrace v Markredwitzu však nebyla nijak velká. Transparenty na pěší zóně kolem poledne rozvinulo zhruba 20 lidí. Podpořit je přijeli i zelení z Karlovarského kraje.

„Protest proti atomu uvnitř německých zelených vždycky byl, ale potom, co byla loni katastrofa ve Fukušimě, dostalo to úplně jiný rozměr,“ říká předseda Strany zelených Karlovarského kraje Petr Němec.

Oficiálně Německo do Temelína mluvit nehodlá

Jaderná energetika byla i jedním z témat, o kterém hovořila německá kancléřka Angela Merkelová s premiérem Petrem Nečasem (ODS) na své návštěvě České republiky počátkem dubna. Oba politici se shodli na tom, že dostavba Jaderné elektrárny Temelín nebude pro vztahy Česka s Německem problém. Na druhou stranu Češi budou podle premiéra respektovat rozhodnutí Německa ustoupit od jaderné energetiky.

Nahrávám video

Bavorští aktivisté hned v úvodu připoměli, že i když je temelínská elektrárna jedna z nejnovějších, tak původní projekt byl založen na ruské technologii. „Byla jsem mnohokrát ujištována, že stávající reaktory jsou pod přísnou kontrolou, ale podle našeho zjištění není atomová energie nikdy úplně bezpečná,“ míní krajská radní za zelené z bavorského Wunsiedelu Brigitte Artmann.

Dostavba Jaderné elektrárny Temelín je podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby (ODS) pro Česko prioritou. Jaderná energetika podle něj patří do českého energetického mixu a dostavba 3. a 4. bloku elektrárny Temelín je v tomto smyslu klíčovou investiční akcí. „Je to dlouhodobý stabilní zdroj energie, který potřebujeme a který i ekonomicky dává základ pro stabilní energii, která je cenově přístupná pro český průmysl,“ zdůraznil Kuba. Po dostavbě Temelína by se měly jaderné zdroje podílet na výrobě energie v Česku více než 50 procenty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 17 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 19 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
13. 9. 2026

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.