Brusel – ECB by měla převzít dohled na všemi bankami v eurozóně, prohlásil ve Štrasburku předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Jedná se o důležitý posun směrem k bankovní unii, který má pomoci zastavit krizi. Česka se návrh v tuto chvíli přímo netýká. Barroso nastínil i další detaily vznikající bankovní unie a přednesl zprávu o stavu Evropské unie. Proti plánu se okamžitě vyjádřil německý ministr financí Wolfgang Schäuble, jehož podporuje i kancléřka Angela Merkelová. Aby návrh začal platit, musí ho schválit všechny země sedmadvacítky.
Evropská centrální banka by měla mít dohled nad všemi bankami v eurozóně a mohla by schvalovat bankovní licence, trestat banky a případně je i zavírat. Barroso dnes zopakoval červnové návrhy Evropské komise na vznik bankovní unie. „Vytvořit bankovní dohled je naší hlavní prioritou,“ uvedl Barroso. Podle něj by tak byly lépe zajištěny vklady a unie by měla nástroj k odvrácení krize.
José Manuel Barroso, předseda Evropské komise
„Toto je odrazový můstek pro bankovní unii. Krize ukázala, že zatímco banky se staly nadnárodními, pravidla a dohled zůstaly národní. A když došlo na nejhorší, daňoví poplatníci zaplatili účet. Jednotný systém dohledu, který dnes navrhujeme, vytvoří silnou strukturu, jejímž jádrem bude Evropská centrální banka.“
Bankovní dohled znamená položení základního kamene budoucí bankovní unie. „Jednotný systém dohledu, který dnes navrhujeme, vytvoří silnou strukturu, jejímž jádrem bude Evropská centrální banka,“ vysvětlil Barroso.
Vznikne bankovní unie už příští rok?
Bankovní unie by měla začít fungovat od ledna příštího roku. Zprvu se však omezí na banky, jež požádají o pomoc záchranný fond ESM. Od července 2013 by se dohled ECB rozšířil na největší banky, důležité pro finanční systém, a v lednu 2014 by pod ní spadalo všech šest tisíc bankovních ústavů eurozóny, včetně družstevních záložen a spořitelen.
Berlín je proti tomu, aby ECB dohlížela na všechny banky, a chce, aby se její dozor vztahoval jen na 25-30 systémově nejdůležitějších bank. „Je nutné se zaměřit na kvalitu a efektivnost nového dohledu. Čistě z praktického hlediska je zřejmě nemožné, aby ECB mohla náležitě monitorovat 6000 bank,“ uvedl Schäuble ve svém prohlášení.
Právě vznik jednotného dozoru je ale podmínkou pro to, aby evropské záchranné fondy mohly poskytovat finanční pomoc přímo ohroženým bankám. To by mělo zabránit prohlubování dluhové krize. O návrzích se nyní budou bavit členské země a také Evropský parlament, jejichž souhlas je nezbytný k tomu, aby návrhy mohly být realizovány v praxi.
Plán Bruselu může ohrozit německé střadatele
Podle některých pozorovatelů chce Německo návrh na všeobecný dohled podkopat proto, že se bojí, že by v rámci bankovní unie muselo platit náklady podpory slabých bank v jiných zemích, jako například ve Španělsku. Předseda vlivného Sdružení německých spořitelen Georg Fahrenschon uvedl, že plán Bruselu může ohrozit německé střadatele. „Návrh ve své podstatě znamená, že to, co se ušetří na zajištění klientů spořitelen a záložen, bude možné použít k řešení problémů evropských bank. Úroveň ochrany německých střadatelů se tím sníží,“ uvedl.
- Na potřebě vzniku jednotného bankovního dozoru se shodli unijní lídři v červnu.
- Bankovní unie je podmínkou k tomu, aby budoucí záchranný fond eurozóny ESM mohl půjčovat peníze přímo bankám, aniž by tyto prostředky musely jít přes státy, jimž by zhoršovaly dluhovou pozici.
- Aby návrh komise začal platit, musí ho jednohlasně odsouhlasit všechny země sedmadvacítky a také Evropský parlament. Vzhledem k tomu, že z mnoha zemí, například z Německa, zaznívají na adresu těchto plánů silné výhrady, se ale může schvalování protáhnout.
- Dohled by měl začít od začátku příštího roku a měl by se zaměřit na systémově klíčové instituce.
- Od ledna 2014 by měl pokrývat všech asi 6 000 finančních ústavů eurozóny.
V souvislosti s problémovými státy eurozóny Barroso zdůraznil, že na podzim budeme mít šanci dosáhnout obratu co se týče Řecka. Pokud Řecko dostane svým povinnostem, bude i nadále členem unie.
České banky si chtějí uchovat nezávislost
Od představitelů české vlády a z České národní banky zatím zaznívaly k bankovní unii skeptické hlasy. Praha především nechce připustit přenesení pravomocí z českého regulátora na toho evropského.
Přestože Česko není členem eurozóny a návrh zemi nijak přímo neovlivní, už při vstupu do Evropské unie se zavázalo, že do ní vstoupí. Vznik bankovní unie je pro ČR klíčový i z toho důvodu, že naprostá většina mateřských společností vlastnících české banky sídlí ve státech eurozóny. V ČR se to týká například Komerční banky, kterou vlastní francouzská finanční skupina Société Générale, nebo ČSOB, jejímž majitelem je belgická KBC.
V zemích, které eurem neplatí, bude bankovní dozor dál spadat pod příslušné národní úřady. Navzdory tomu EU čeká velká debata o tom, jak zajistit dostatečné pravomoci pro národní regulátory ve vztazích mezi mateřskými bankovními společnostmi, sídlícími v eurozóně, a jejich dcerami, působícími mimo ní.
Dle českého eurokomisaře Štefana Füleho může být vznik bankovní unie důležitý i pro Česko: „Považuji za důležité zdůraznit, že v rámci EU existuje jen jeden bankovní trh. A i vzhledem ke skutečnosti, že 95 procent bankovního sektoru v ČR je v držení zahraničních bank, považuji za důležité, aby se ČR do vytváření bankovní unie aktivně zapojila.“
Představitelé ČNB návrh bankovní unie kritizují dlouhodobě. Naposledy na konci června uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer, že některé návrhy k vytvoření jednotné regulace bankovního systému značně ohrožují finanční stabilitu České republiky. ČNB rovněž kritizovala, že plány EU berou národním dohledovým orgánům pravomoci, ale odpovědnost za fungování trhu jim ponechávají stejnou.
Petr Nečas:
„Názor vlády a ČNB je téměř totožný a ohledně vytvoření bankovní unie jsme velmi ostražití. Oslabení národního dohledu není něco, co bychom v naší situaci, kdy ten dozor máme velmi kvalitní, viděli jako přínos.“
Komise dnes kromě společného bankovního dohledu v eurozóně navrhla také reformu Evropského bankovního úřadu (EBA), který je regulačním orgánem pro všech 27 států Evropské unie. Úpravy se budou týkat například hlasovacích práv jednotlivých zemí. Také v této oblasti zaznívá vůči návrhům Bruselu tvrdá kritika – například Velká Británie se obává, že by EBA mohl nyní snadno získat pravomoc zasahovat v britských bankách, aniž by to Londýn dokázal zablokovat.
