Banky v Česku si účtují o pětinu více než v eurozóně

Praha - Bankovní poplatky v Česku loni v průměru převýšily sazby bank ze zemí platících eurem zhruba o 19 procent. Měsíčně služby českých bank loni klienta v přepočtu vyšly na zhruba 188 korun, což znamenalo meziroční růst o tři procenta. V eurozóně přitom platby za bankovní služby meziročně klesly o 6,1 procenta a občany měsíčně vyšly průměrně na 158 korun. Celosvětově jsou poplatky ještě o dvě koruny nižší.

Z bankovní studie World Retail Banking Report 2009 poradenské společnosti Capgemini také vyplývá, že v evropských zemích, které ještě nezavedly euro, vyšly bankovní služby klienta v průměru na 170 korun. Do této skupiny patří i Česko a šéf finančních služeb společnosti Capgemini Jiří Briford doplnil, že v několika státech jsou poplatky vyšší než v tuzemsku. Názvy ale uvést odmítl.

V eurozóně byly průměrné měsíční bankovní poplatky v loňském roce přibližně 158 korun a meziročně klesly o 6,1 procenta. Ceny bankovních služeb eurozóny ovšem loni zkreslil prudký pokles poplatků v Irsku a Španělsku. Bez těchto dvou států by ceny meziročně mírně rostly.

Celosvětová cena bankovních služeb loni klesla zhruba o dvě procenta na 156 korun na klienta a měsíc. Nejlépe na tom obecně byli uživatelé internetového bankovnictví. Ti platili v průměru o 34 procent méně než zákazníci, kteří řeší své finanční potřeby na pobočkách, uvedla studie.

Některé banky nabízejí nulové poplatky 

Bankovní poplatky tuzemských bank jsou kvůli své výši trvalým terčem kritiky a stále větší úspěch má anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek. Briford upozornil, že na českém trhu jsou již banky s velmi nízkými, nebo dokonce nulovými poplatky, ale klienti k nim přecházejí v malé míře. Klienti také málo chodí do bank a snaží se získat výhodnější podmínky. V Česku navíc studie vycházela ze základních sazeb pěti hlavních českých bank a nezahrnovala třeba bankovní balíčky.

V západní Evropě jsou sice poplatky v průměru nižší, ale i tam si mají klienti na co stěžovat. Například v Británii vyjde blokace ztracené karty na desetinásobky toho co v tuzemsku. Ve Švédsku je zase účet zdarma, ale banky si své příjmy vyberou z platebního styku. „V Evropě není u poplatků bank žádná logika, žádný jednotný model,“ poukázal Briford.

Od roku 2005 se cena základních bankovních služeb celosvětově snižuje každý rok v průměru o 1,2 procenta. Klienti stále více využívají pro komunikaci s bankou levnější internet nebo mobil, existuje tlak regulačních orgánů a asociací na jasné stanovení cen a konkurence je stále ostřejší. Pokles se tak dá očekávat i v dalších letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
5. 12. 2025

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
5. 12. 2025

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025
Načítání...