Bankovní unie: Slib Česku je nezávazný, riziko trvá

Praha – Česko je připraveno dát zelenou bankovní unii. Od ostatních zemí EU totiž získalo záruku, že nová pravidla dozoru nad finančními domy nepoškodí české banky. Jenže záruka, kterou v těchto chvílích v Bruselu schvalují ministři financí EU, je právně nevymahatelná deklarace. Rizika, kvůli kterým hrozila Nečasova vláda vetem celému plánu a která mohou poškodit českou ekonomiku, trvají dál.

Česká reprezentace nasadila při jednáních o vzniku takzvané bankovní unie nejtvrdší kalibr a v obavě z možného odlivu peněz z českých bank pohrozila zablokováním společného dohledu nad evropskými bankami. Nyní však vláda couvá. Podle informací Českého rozhlasu si Praha vyjednala záruku posilující stabilitu českých bank i při dohledu Evropskou centrální bankou a Miroslav Kalousek (TOP 09) prohlásil, že mu tento slib stačí.

ČNB a původně i vládě vadilo především to, že dohoda o bankovní unii obsahuje ustanovení, která by umožnila přeměnu dceřiných společností zahraničních bank na pobočky. To by zásadně osekalo pravomoci ČNB, zasáhlo do zdejšího bankovního světa a mohlo nabourat také tuzemskou ekonomiku jako celek - naprostá většina zdejších bank jsou totiž dceřiné společnosti.

Detaily dohody, která se v Bruselu připravuje, zatím nejsou jasné. K tomu, co doposud proniklo na veřejnost, jsou však reprezentanti finančního sektoru skeptičtí. „Je otázka, co se myslí pod pojmem záruka. Nemusí být dostatečná, aby v praxi zabránila přeměně statutu českých bank,“ tvrdí například Marek Hatlapatka, analytik investiční společnsti Cyrrus.

Potíž je totiž v tom, že záruka - v podobě dodatku k právě projednávané unijní normě o dohledu nad bankami - má pouze formu apelu. A sice takového, že by bankovní unie neměla být pobídkou k účelové změně statutu dceřiných společností na pobočky. Záruku tak nelze vymáhat právní cestou a rozhodnutí mateřských finančních domů změnit svoje dcery na pobočky český dodatek nezabrání.

Česká národní banka
Zdroj: ISIFA/VLP/Martin Divíšek

Záruka proto není dostatečná ani pro Českou národní banku. Rizika ztráty kontroly nad děním v bankovním sektoru jsou podle ní příliš velká. Ona nicméně o výsledném kompromisu rozhodovat nebude a postoj české vlády, která do něj může zasáhnout, musí respektovat. „Je na politické reprezentaci, aby o této otázce zahraniční politiky ČR rozhodla, “ přiznal mluvčí ČNB Marek Petruš.

ECB jde o stabilitu eurozóny, ne o malou českou ekonomiku

Rizika omezování pravomocí ČNB nad českými bankami vysvětlil v rozhovoru pro portál ČT24 rektor Bankovního institutu vysoké školy Pavel Mertlík. „Když chce nyní banka v České republice poskytnout matce úvěr, tak na všechno jsou limity ČNB. ČNB to může i zcela zakázat. V případě pobočky takové pravomoci nemá, protože to není samostatná instituce, jde o pohyby peněz uvnitř jednoho podniku. Dohledové pravomoci domácího regulátora vůči pobočce jsou tedy velmi omezené,“ uvedl.

Přeměně bank na pobočky by po vzniku bankovní unie Česká národní banka již nemohla zabránit. A peněžní toky by podléhaly dohledu Evropské centrální banky. Motivace ECB při rozhodování však může být od českých zájmů diametrálně odlišná. ECB jde primárně o stabilitu celé eurozóny a může proto v dobré víře ohrozit český bankovní sektor. Pokud by se nějaká z velkých evropských bank dostala do problémů, v zájmu ECB může být to, aby se tato problémová banka zahojila na úkor svých poboček. Českým bankám by se pak mohlo stát například to, že nebudou mít dostatek peněz na poskytování úvěrů.

Nedostatek peněz na půjčky přitom přímo ohrožuje ekonomiku. Podniky si totiž nemohou půjčovat na své aktivity, což snižuje jejich výkonnost, v krajním případě může ohrozit také jejich existenci. Kromě hospodářského růstu navíc může kapitálové oslabení českých bank snížit důvěryhodnost země v očích mezinárodních investorů a připravit Česko o prestižní rating.

Bankovní unie výhra, nebo hrozba? Stoprocentní shoda neexistuje

Ve hře o vznik bankovní unie však nejde jen o pobočky. Klíčový je především z pohledu správného fungování měnové unie. Jenže v tom, do jaké míry mohou současné návrhy eurozónu, kterou nabourala dluhová krize, spasit, se oslovení odborníci různí. Například bývalý eurokomisař Vladimír Špidla považuje bankovní unii za krok správným směrem. „Není možné, aby u tak silně provázaných států, jako je eurozóna, chyběl nástroj, který umožňuje hodnotit a udržet celý systém pod kontrolou jako celek,“ vysvětlil.

Naopak hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš vidí vznik bankovní unie jako „nutné zlo pramenící z dluhové krize“. „Je to nutný ústupek, který musely dát především periferní ekonomiky Německu za to, aby byla vůbec myslitelná přímá peněžní pomoc do nejpostiženějších bankovních systémů, například do Španělska. Nejedná se tedy o nic, co by zvyšovalo kvalitu celkového fungování evropského bankovního trhu,“ zdůraznil. I podle něj může centralizovaný dohled nad bankami přinést zlepšení, avšak až v horizontu příštích pěti nebo deseti let. Mezinárodní spolupráce by podle něj například mohla zkvalitnit hodnocení rizik spojených s přílivem kapitálu ze zahraničí, a posílit tak stabilitu celé eurozóny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 6 hhodinami

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
před 23 hhodinami

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
13. 11. 2026‌‌

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.