Buenos Aires - Dolní komora argentinského parlamentu schválila drtivou většinou zestátnění ropné společnosti YPF. Zákon úspěšně prošel oběma komorami parlamentu i senátem a čeká už jen na podpis prezidentky Cristiny Fernándezové. Španělská skupina Repsol, která měla v YPF většinový podíl, bude požadovat v přepočtu dvě stě miliard korun jako odškodnění.
Argentinský parlament schválil zestátnění ropného gigantu YPF
Znárodnění ropné firmy slaví i Argentinci v ulicích Buenos Aires. Lidé jsou stejně jako politici přesvědčeni, že ekonomický rozvoj země je dostatečně legitimním důvodem pro znárodnění YPF. Argentinští politici v čele s prezidentkou Fernándezovou tvrdí, že většinový vlastník společnosti Repsol do firmy dlouhodobě neinvestuje, čímž firmu YPF poškozuje. Repsol toto tvrzení opakovaně odmítá, těžba ropy a plynu v Argentině pod hlavičkou YPF pro něj ale tak jako tak končí.
Společnost YPF, největší producent ropy v Argentině, byla v minulosti státní, země ji ale spolu s dalšími společnostmi v devadesátých letech zprivatizovala. Nyní obě komory parlamentu daly zelenou k zestátnění 51 procent akcií YPF, které patří španělskému koncernu Repsol.
Dolní komora hlasovala ve čtvrtek jen dvaatřiceti hlasy proti a dvě stě sedmi hlasy pro znárodnění největšího producenta ropy v zemi, který až do privatizace v roce 1993 patřil jihoamerickému státu. „Státy mají svoji suverenitu a můžou rozhodovat o tom, co udělají se svými zdroji, když je to pro veřejný prospěch a jde o strategický zdroj. Parlament tedy jen legalizuje rozhodnutí prezidentky,“ vysvětlil rozhodnutí argentinského parlamentu Edgardo Depetris.
Naopak k velkému rozvoji těžby dochází v sousední Bolívii. Právě zde španělský koncern Repsol otevírá novou plynovou rafinerii, která má zemi pomoci zvednout export plynu až o patnáct procent. Největším odběratelem bolivijského plynu je právě Argentina, která nakupuje ročně plyn v přepočtu za 772 miliard korun. Provoz rafinerie Margarita pomůže Bolívii vyprodukovat až devět milionů metrů krychlových plynu denně.
Reportáž Jakuba Netla (zdroj: ČT24)
Repsol požaduje za ztracený podíl 10,5 miliard dolarů. Buenos Aires slibuje, že firmě zaplatí, ale částka bude rozhodně nižší a cenu určí argentinský soud. Španělsko i Evropská unie protestují. Nervozita v centrálách velkých španělských koncernů by se dala krájet. Argentina totiž signalizuje, že znárodňování zdaleka nekončí. Španělsko je přitom v zemi největším zahraničním investorem, působí tu třeba Telefonica nebo velké banky. A právě telekomunikace a finanční sektor jsou podle prezidentky Fernandezové další na řadě.