Buenos Aires - Dolní komora argentinského parlamentu schválila drtivou většinou zestátnění ropné společnosti YPF. Zákon úspěšně prošel oběma komorami parlamentu i senátem a čeká už jen na podpis prezidentky Cristiny Fernándezové. Španělská skupina Repsol, která měla v YPF většinový podíl, bude požadovat v přepočtu dvě stě miliard korun jako odškodnění.
Znárodnění ropné firmy slaví i Argentinci v ulicích Buenos Aires. Lidé jsou stejně jako politici přesvědčeni, že ekonomický rozvoj země je dostatečně legitimním důvodem pro znárodnění YPF. Argentinští politici v čele s prezidentkou Fernándezovou tvrdí, že většinový vlastník společnosti Repsol do firmy dlouhodobě neinvestuje, čímž firmu YPF poškozuje. Repsol toto tvrzení opakovaně odmítá, těžba ropy a plynu v Argentině pod hlavičkou YPF pro něj ale tak jako tak končí.
Společnost YPF, největší producent ropy v Argentině, byla v minulosti státní, země ji ale spolu s dalšími společnostmi v devadesátých letech zprivatizovala. Nyní obě komory parlamentu daly zelenou k zestátnění 51 procent akcií YPF, které patří španělskému koncernu Repsol.
Dolní komora hlasovala ve čtvrtek jen dvaatřiceti hlasy proti a dvě stě sedmi hlasy pro znárodnění největšího producenta ropy v zemi, který až do privatizace v roce 1993 patřil jihoamerickému státu. „Státy mají svoji suverenitu a můžou rozhodovat o tom, co udělají se svými zdroji, když je to pro veřejný prospěch a jde o strategický zdroj. Parlament tedy jen legalizuje rozhodnutí prezidentky,“ vysvětlil rozhodnutí argentinského parlamentu Edgardo Depetris.
Naopak k velkému rozvoji těžby dochází v sousední Bolívii. Právě zde španělský koncern Repsol otevírá novou plynovou rafinerii, která má zemi pomoci zvednout export plynu až o patnáct procent. Největším odběratelem bolivijského plynu je právě Argentina, která nakupuje ročně plyn v přepočtu za 772 miliard korun. Provoz rafinerie Margarita pomůže Bolívii vyprodukovat až devět milionů metrů krychlových plynu denně.
Repsol požaduje za ztracený podíl 10,5 miliard dolarů. Buenos Aires slibuje, že firmě zaplatí, ale částka bude rozhodně nižší a cenu určí argentinský soud. Španělsko i Evropská unie protestují. Nervozita v centrálách velkých španělských koncernů by se dala krájet. Argentina totiž signalizuje, že znárodňování zdaleka nekončí. Španělsko je přitom v zemi největším zahraničním investorem, působí tu třeba Telefonica nebo velké banky. A právě telekomunikace a finanční sektor jsou podle prezidentky Fernandezové další na řadě.
