Praha - Hypoteční krize ve Spojených státech nebude mít velký vliv na českou ekonomiku. V České republice je výrazně nižší zadluženost a banky více posuzují bonitu dlužníka. Komplikujícím faktorem by mohla být rostoucí cena surovin. Vyplývá to ze stanoviska ministerstva financí, které na dnešním Finančním fóru Zlaté koruny přednesl náměstek ministra Milan Šimáček.
Americká hypoteční krize českou ekonomiku neovlivní
České republice hraje podle Šimáčka do karet především malá propojenost tuzemské ekonomiky s americkým trhem. Většinu svého mezinárodního obchodu realizuje Česko s ostatními zeměmi Evropské unie. Výrazně nižší je zde i zadluženost, která se pohybuje kolem 18 procent. V EU je úvěry na bydlení zatíženo asi 75 procent domácností, v USA pak až 90 procent.
Pro letošní rok očekává ministerstvo financí růst české ekonomiky tempem 4,7 procenta. V loňském roce si přitom HDP připsal 6,5 procenta. Na budoucím vývoji hospodářství by se navíc podle ministerstva mohly projevit rostoucí ceny některých surovin. „Tlak vysokých cen surovin tady určitě je,“ myslí si ředitel úseku investic Pioneer Investments Petr Zajíc. „Pro českou ekonomiku je to částečně kompenzováno razantním oslabením dolaru. Cena ropy vzrostla v posledních deseti letech z 10 na 120 dolarů za barel. Je však potřeba se proti tomu postavit, že během stejné doby koruna posílila k dolaru ze 42 na 16 korun za dolar. Díky tomu je tento růst třetinový,“ dodává.
Hypoteční krize se začala na amerických kapitálových trzích výrazně projevovat loni v červenci. Důvodem byla neschopnost množství dlužníků splácet hypoteční úvěry. Krize se následně přelila i do dalších sektorů ekonomiky a způsobila otřesy na akciových trzích a výrazné zpomalení růstu amerického hospodářství.
Americká centrální banka (Fed) reagovala na příznaky možné recese razantně. Několikrát snížila úrokové sazby a začala půjčovat kromě bank i jiným finančním institucím. Opatření Fedu pomohlo americkým bankám zvýšit likviditu a mnohé z nich nyní překvapují lepšími než předpokládanými výsledky. I přesto kleslo tempo růstu HDP ve Spojených státech na pouhých 0,6 procenta.