Praha – Korupce a rozkrádání majetku, rostoucí nezaměstnanost a vzrůstající nedůvěra k ústavním institucím jsou podle prezidenta Miloše Zemana tři základní problémy, jimiž nyní čelí česká společnost. Prezident Zeman to uvedl ve svém projevu na úvod zasedání Poslanecké sněmovny. Cestu ke změně spatřuje v přijetí zákona o prokázání nabytého majetku, v podpoře investic a ve změně volebního zákona, jenž by mj. významně zvýšil počet volebních obvodů.
„Domnívám se, že česká společnost v současné době čelí třem základním problémům,“ uvedl Zeman ve svém projevu před plénem dolní komory. „Prvním problémem je korupce a obecně rozkrádání, ať už soukromého, nebo státního majetku. Druhým problémem je rostoucí nezaměstnanost a konečně třetím problémem je klesající důvěra vůči ústavním institucím včetně Poslanecké sněmovny, která v současné době činí 13 procent.“
Miloš Zeman: „Moje priority jsou tři. Má-li někdo deset priorit, nemá žádnou, a nemá-li někdo žádnou prioritu, není politik.“
Prezident zároveň sněmovně předložil několik návrhů, jak tyto problémy vyřešit, a vyzval dolní komoru ke spolupráci – dle vlastních slov neusiluje ani o prezidentský systém, ani o navrácení institutu zákonodárné iniciativy do rukou hlavy státu. „K čemu by prezidentovi byla, jestliže by na svou stranu a pro své argumenty nedokázal získat většinu poslanců a většinu senátorů?“ řekl poslancům v sále. „Na druhé straně budu plně využívat kompetencí, které mi ústava dává, a to je mimo jiné pravidelná účast na zasedání vlády a pokud možno častá účast na zasedání obou komor parlamentu.“
TÉMA PRVNÍ: Korupce
Jako nástroj umožňující omezit korupční prostředí v Česku Zeman označil zákon o prokázání původu příjmů a majetku. Zájem o jeho přijetí a snahu prosadit tuto normu do české legislativy Zeman ostatně deklaroval již v kampani před prezidentskými volbami a zmínil ho i ve svém inauguračním projevu.
Vztahovat by se přitom neměl pouze na politiky, ale také na policejní důstojníky, státní zástupce a soudce. „Právě zde se nemůžeme vyhnout podezření, že tito lidé jsou filtry, jimiž procházejí trestní oznámení, a že tito lidé mohou být náchylní k tomu, aby za úplatu mnohdy převyšující sedm milionů korun v lahvi od vína zastavili, nebo aspoň zpomalili trestný proces u těch, kteří ukradli miliardy,“ uvedl Zeman a navrhl převzít normu, která již funguje v Německu.
V souvislosti s korupcí prezident také ostře odsoudil podnikatele na trhu se solární energií a tzv. solární barony označil za „největší tunel v českých ekonomických dějinách“. Více čtěte zde.
TÉMA DRUHÉ: Nezaměstnanost
Za klíč k řešení nevyhovujícího stavu české ekonomiky a snížení nezaměstnanosti považuje prezident republiky investice do zdravotnictví, do školství, sportu, infrastruktury a bytové výstavby. Česko podle něj tratí na utkvělé představě, že hospodářský růst je tažen spotřebou.
„Česká ekonomika je hluboce podinvestovaná, česká ekonomika žije na dluh, česká ekonomika preferuje spotřebu vládní nebo spotřebu domácností na úkor investic,“ konstatoval Zeman s tím, že za investiční podporu české konkurenceschopnosti bude lobbovat i při projednávání státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně. „Budu se vás snažit přesvědčit, abyste výnos z daní i úspor věnovali ve prospěch budoucího rozvoje, třebaže vám to nepřinese žádné nové hlasy.“
TÉMA TŘETÍ: Nedůvěra v ústavní instituce
Důvěru v parlament, konkrétně Poslaneckou sněmovnu, by chtěl Miloš Zeman zvýšit změnou volebního zákona. Navrhnul, aby došlo u preferenčních hlasů ke snížení pětiprocentní hranice na procenta tři, za cestu pro větší důvěru v politiky spatřuje i zvýšení počtu volebních krajů ze 14 na pětatřicet. „Voliči by konečně věděli, koho vlastně volí,“ vysvětlil Zeman svůj návrh se slovy, že v tuto chvíli z nich politické strany „dělají idioty“, protože je nutí hlasovat pro jména na kandidátkách, o kterých dříve neslyšeli.
Změnu k lepšímu by pak podle hlavy státu mohlo přinést i tzv. panašování, čili volba napříč kandidátními listinami. „Umožněte voličům, aby volili osobnosti napříč politickým spektrem. Jste-li si tak jisti, že máte dobré osobnosti, nemáte se čeho bát,“ podotkl prezident.
ZEMANŮV TÝM: Čuba, Benešová i Rusnok
Prezident Miloš Zeman ve svém projevu také představil tým expertních poradců, se kterými bude projednávat v případě potřeby prezidentská rozhodnutí. Před plénem sněmovny zároveň zopakoval, že žádný z poradců nebude Hradem placen. „Nikdo, ani přímo zvolený prezident, není všeználek a je důležité, aby se opíral o expertní tým - nikoli o placené poradce. Placení poradci často souhlasí se svým šéfem, aby nepřišli o místo a o plat,“ uvedl Zeman.
Zemanův expertní tým:
- Koordinátor týmu: kancléř Vratislav Mynář
- Průmysl, doprava a stavebnictví: prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák
- Sociální politika: předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil
- Finanční politika: bývalý ministr financí Jiří Rusnok
- Právo a justice: bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová
- Zemědělství: bývalý šéf JZD Slušovice František Čuba
- Energetika: Martin Nejedlý
- Zahraniční politika: šéf zahraničního odboru Pražského hradu Hynek Kmoníček
Zeman před poslance předstoupil v úvodu květnové schůze sněmovny. Dolní komora byla až dosud poslední ústavní institucí, kterou prezident od počátku svého funkčního období nenavštívil; v Senátu se představil 21. března a podruhé na půdu horní komory zavítal o měsíc později, když senátoři hlasovali o jeho návrzích na obsazení Ústavního soudu.
A co Klaus?
Zemanův předchůdce ve funkci, prezident Václav Klaus, v Poslanecké sněmovně vystoupil během deseti let třikrát. Poprvé v říjnu 2003, kdy ve svém projevu nepřímo kritizoval politiku koaliční vlády premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD). Podruhé před poslanci vystoupil s projevem na slavnostním zasedání k 15. výročí sametové revoluce 17. listopadu 2004. Naposledy promluvil Klaus ve sněmovně v září 2010, kdy mimo jiné zkritizoval činnost Ústavního soudu. Mezi poslance zavítal několikrát ještě začátkem roku 2008, kdy před volbou hlavy státu navštívil jednotlivé stranické kluby.
