Sněmovní výbory projednávají zákon o obecní policii. Přidaly k němu dodatek, který by obcím omezil možnost měřit rychlost a vybírat pokuty. Strážníci by nově směli měřit jen ve své domovské obci, která je zřizuje. Znemožněna by tak byla spolupráce mezi sousedními obcemi, které si často vypomáhají. Jejich starostové varují, že ze silnic zmizí stovky radarů.
Ještě před dvěma lety radar na vjezdu do středočeských Říčan signalizoval, že zhruba každý druhý řidič překročil povolenou rychlost. Dnes zde předpisy porušuje jen zlomek řidičů. Radar podle radnice působí především preventivně.
„Když tu radary nebyly, tak se tady z kopce jezdilo 70, 90 bez problémů. Děti tady přebíhaly přes přechod mezi sportovišti. Dnes se jezdí podle předpisů,“ pochvaluje si umístění radaru u příjezdu do města říčanský radní David Michalička.
Již rok a půl připravují starostové projekt, který by jim umožnil umístit radary i v okolních obcích, které nemají vlastní strážníky. Teď se bojí, že zbytečně. Skoro dvacítka obcí z Říčanska proto poslala poslancům a senátorům dopis, v němž své výtky k novele shrnují.
V jiných obcích, kde už radar mají, hrozí, že by jej v případě schválení novely museli vypnout. Například v obci Kocbeře s pěti sty obyvateli a ročním rozpočtem 8 milionů řeší přestupky strážníci a úředníci z nedalekého Dvora Králové. Pokud by chtěli měřit rychlost podle chystané novely, museli by vše vyřizovat sami. „Aparát bychom na to nezvládli stvořit ani finančně, ani organizačně,“ uvědomuje si starostka obce Eva Reková.
Pokud novela projde, v Kocbeřích místo radaru budou muset čekat, až k nim přijedou měřit rychlost státní policisté. Ti však mají na starost desítky dalších míst.
Radar k naplnění obecní pokladny
Kontroverzní dodatek, který působení strážníků mimo své domovské obce zapovídá, k vládní novele připojili poslanci ve výborech. Uvedli, že důvodem je nadužívání radarů za účelem nikoliv zvýšení bezpečnosti, ale naplnění obecních rozpočtů.
„V České republice existuje několik obcí, které, byť jsou vybaveny minimálně po stránce personální, mají uzavřeny desítky veřejnoprávních smluv, na základě nichž pouze měří rychlost vozidel,“ argumentuje vrchní rada ministerstva vnitra Ivo Chauer.
„Kde měřit?“, ptali se policisté
O pozitivních důsledcích měření rychlosti je, zdá se, přesvědčena i veřejnost. Lze tak alespoň usuzovat z pozitivní reakce na výzvu, aby lidé sami označili nebezpečná místa, na která by se měli policisté zaměřit. Hlasovalo přes 77 tisíc lidí, vyhodnoceno bylo skoro 11 tisíc tipů.
Nejčastěji lidé hlásili riziková místa, například křižovatky hlavní silnice s vedlejší bez omezení rychlosti či místa u škol a školek. Nejvíce tipů na měření rychlosti dostala policie na obec Dlouhá Třebová v Pardubickém kraji. I tam 19. dubna policisté vyjedou, aby řidiče kontrolovali. Navíc avizovali, že na některá místa se mohou i vracet.
