Praha - Vláda dnes podle očekávání odmítla návrh zákona o národním parku Šumava, který připravilo zastupitelstvo Plzeňského kraje. Ministerstvo životního prostředí spolu s regionálními politiky i vědci totiž chystá vlastní návrh zákona o Šumavě, kde v létě spory o způsob boje s kůrovcem vyústily v blokády těžby napadených stromů u Modravy.
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) se v polovině září plánuje už podruhé sejít s krajskými politiky, starosty a vědci a dál pracovat nad formulací kompromisního návrhu zákona o Šumavě. Před týdnem se tento kulatý stůl shodl, že národní park Šumava by měl v budoucnu místo padesátičlenné rady vést jen devítičlenný výbor. Zákon má počítat také se zónami na cestě k režimu co nejbližšímu přírodním procesům. Shoda panuje také v tom, že park by vedle přírodního bohatství měl chránit i kulturní krajinu Šumavy a poskytovat místo turistům či vědcům.
Největší diskusi přitom ministerstvo životního prostředí očekává v otázce vymezení jednotlivých zón, vedle dosavadních prvních, druhých a třetích, kam spadají obce a jejich bezprostřední okolí, by měly nově vzniknout zóny 2A, které by se měly stát výhledově prvními. Ministerstvem připravovaný zákon má obsahovat jakýsi jízdní řád pro tyto lokality.
Kraj chce spojit bezzásahové zóny
Plzeňský kraj na svém vlastním návrhu zákona pracoval dva roky. Materiál navrhoval scelení prvních bezzásahových zón a vytvoření čtvrté zóny na území obcí parku či ustavení neziskové organizace, která se má starat o hospodaření parku.
Legislativní úprava měla podle představ plzeňských zastupitelů především zastavit kůrovce, který devastuje šumavské smrkové porosty. Počítal s tím, že první bezzásahové zóny, nyní roztříštěné do 135 lokalit a zabírající 13 procent rozlohy, by se měly sjednotit do sedmi větších a téměř 30 menších území, například rašelinišť. Zabíraly by asi 18 procent plochy. Vědci, kteří proti kácení na Šumavě letos protestovali, by si představovali 30 procent bezzásahové plochy parku.
V prvních zónách měl být podle vládou odmítnutého návrhu režim podle zákona o ochraně přírody, tedy primárně bezzásahový. Umožňoval by však zásahy i v těchto územích, pokud by je navrhli sami ochránci přírody. Naopak v druhých a třetích zónách měl v boji proti škůdcům platit režim podle lesního zákona - tedy kácení napadeného dřeva. I tak by ale nebyly lesy v ostatních zónách hospodářské.
Součástí návrhu zákona bylo také oddělení správy národního parku a správy chráněné krajinné oblasti Šumava. O šumavské lesy a jejich revitalizaci měla podle návrhu zákona pečovat nově zřízená obecně prospěšná společnost zřízená parkem.
