Praha – Za používání elektronické zdravotní knížky by mohli lidé od pojišťoven získat slevu na pojistném. S návrhem přišel ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Informují o tom Hospodářské noviny (HN). Sleva by mohla být zavedena od konce příštího roku, kdy začne platit nový zákon o pojišťovnách.
V novém zákoně se už s některými bonusy počítá. Slevy mají získat například pacienti, kteří chodí na preventivní prohlídky, dodržují léčebný režim nebo jinak dbají o své zdraví. Bonus za využití elektronické zdravotní knížky by se tak stal další podobnou odměnou. „Budeme to ale muset dlouze projednávat, představa, že všichni platíme stejné pojistné, je tady dlouho zakořeněná,“ sdělil HN ministr.
Elektronické zdravotnictví je podle koaliční smlouvy jednou z priorit současné vlády. Elektronická dokumentace umožňuje lepší kontrolu nad tím, kdo jakou léčbu dostává. To například pomáhá zamezit tomu, aby se některá vyšetření zbytečně opakovala.
Zdravotní pojišťovny se návrhu nebrání. „Přístup k některým slevám nebo bonusům chceme začít podmiňovat zřízením Karty života příští rok,“ řekl deníku ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Jaromír Gajdáček. Pojišťovna eviduje základní informace o zdravotním stavu pacienta a prodělané léčbě na takzvané Kartě života již od loňského roku.
Údaje o léčbě v elektronické podobě chce mít přitom stále více pojišťoven. Třeba Česká průmyslová zdravotní pojišťovna se od ledna připojí také ke Kartě života. Oborová zdravotní pojišťovna nabízí půl roku svou Vita kartu. Pojišťovny se ale odmítají připojovat k projektu elektronických zdravotních knížek IZIP Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). „Náklady na jeho provoz jsou absolutně neúměrné a pro nás nepředstavitelné,“ řekl HN Gajdáček. Prozatímní náklady na IZIP v přepočtu na registrovaného pojištěnce vycházejí podle deníku zhruba čtyřicetkrát dráž než u Karty života.
Kritizovanému projektu IZIP by přitom chystané zavedení slev za užívání elektronických knížek mohlo pomoci. Pilotní projekt, který má systém otestovat, se rozběhl teprve v září. Za IZIP přitom VZP vydala za deset let celkem 1,53 miliardy korun bez daně z přidané hodnoty. Z toho 600 milionů činí náklady na klienty, kterých je nyní v systému 2,4 milionu. Přístup má i 20 600 lékařů, což vyšlo na 86 milionů. Na odměny doktorům, aby IZIP využívali, putovalo 237 milionů. Provoz a rozvoj knížek si vyžádal 477 milionů, služby elektronické komunikace pak 130 milionů.
O projektu IZIP se v posledních týdnech hodně diskutuje také kvůli majetkové struktuře. VZP elektronické zdravotní knížky od konce srpna vlastní s málo známou švýcarskou společností, na niž původní čeští majitelé převedli své akcie.
