Praha - Zamezení vyvlastňování těžařskými společnostmi a naopak urychlení vyvlastňování v případě dálnic. Hned dvakrát se dnes mají senátoři zabývat změnami pravidel pro vyvlastňování. Občané Horního Jiřetína nebo Karviné by se po přijetí novely už nemuseli bát prolomení limitů a naopak spekulanti, kteří skupují pozemky pod budoucími dálnicemi, by mohli přijít o plánované zisky.
Novela horního zákona, která má zrušit možnost vyvlastňování nemovitostí kvůli těžbě uhlí, by měla vlastníkům domů a pozemků zejména nad ložisky uhlí zaručit, že jejich majetek nebude vyvlastněn. Kritici novely ale v souladu s argumenty těžařských společností poukazovali na to, že v případě zrušení možnosti vyvlastnění by byly nemovitosti nad ložisky chráněny a nerostné bohatství pod nimi by bylo nevyužitelné. Možnost těžby by prý byla složitější a nákladnější.
Pavel Černohous, Zelený kruh, o. s.:
„Je to znemožnění vyvlastňování pro těžaře, což je soukromá společnost, která těží nerost ve vlastnictví státu, ale pro svůj vlastní zisk. Otázka je, jestli zisk z těžby, který má převážně jen soukromý subjekt (stát dává ty suroviny v podstatě zadarmo), je legitimní účel, aby bylo vyvlastňováno.“
Vyvlastnění do budoucna hrozí občanům Horního Jiřetína, Černic a Karviné. Lidé žijící v oblastech těžby uhlí jsou nyní chráněni územními limity. Ty by však mohly v příštích letech přestat platit. Zrušení možnosti vyvlastění jim má přinést větší jistotu, že o svůj majetek nepřijdou. Podle vlády také vlastníci domů a pozemků získají novelou lepší možnost domoci se řádného odškodnění nebo finančního vyrovnání.
Stavba dálnic by měla být díky novele rychlejší
Jiná vládní novela má zjednodušit a zlevnit vyvlastňování pozemků například pro výstavbu silnic a dálnic. Nově by výše měla být stanovena podle skutečného stavu pozemku v době jeho ocenění pro vyvlastnění. Před vyvlastněním bude investor moci navrhnout vlastníkovi pozemku cenu až o 100 procent vyšší proti jeho aktuální hodnotě.
Návrh novely odděluje vyvlastnění a stanovení náhrady, což má zamezit průtahům při dopravní výstavbě. Pokud se jedna ze stran odvolá proti výši náhrady určené soudem, na samotné vyvlastnění a na zahájení stavby to již nebude mít vliv. Vláda tak chce zamezit praxi, kdy majitelé kvůli nedohodě s úředníky třeba i dlouhé roky blokovali stavby důležitých úseků dálnic. Případ Ludmily Havránkové je vůbec nejznámější z kauz, kdy stát musel dlouhá léta jednat o ceně pozemků. V jejím případě se spor táhnul dlouhých sedm let, než pozemky pod D11 prodala. Nakonec dostala 90 milionů.
Podle Černohouse ale může vzniknout velký časový rozdíl mezi zbavením vlastnického práva a mezi poskytnutím náhrady. „Podstatný problém je v rozdělení výroků - jedním je vyvlastňováno, druhým je stanovena náhrada, a pro tyto výroky platí zcela jiný režim například při soudní ochraně. Výrok proti vyvlastnění bude v režimu správního soudnictví, výrok o náhradě v režimu civilnímu soudnictví. Může dojít k tomu, že dojde k vyvlastnění, bude převedeno vlastnictví a spor o náhradu se může táhnout dalších 5, 6, 8 let,“ obává se Černohous.
Kalous: Odložení stavby = miliardové ztráty pro Českou republiku
Náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous upozorňuje na fakt, že vyvlastňovaný má možnost domluvit se s vyvlastňujícím a předejít tak případnému sporu o výši náhrady. „V praxi existují příklady, že nedohoda na výši znamenala odložení stavby, což znamená miliardové ztráty pro českou republiku. Vlastníkům není v žádném případě upíráno vlastnické právo, ale stát se musí reálně rozhodnout, jestli má dostatek prostředků na to, aby do budoucna platil neadekvátní cenu za pozemky, které tuto hodnotu nemají,“ uvedl Kalous.
David Netušil, advokát:
„V praxi bude tato novela znamenat určité ujasnění pravidel, zejména co se týče poskytování náhrad za vyvlastněné pozemky. Rozhodně by vyvlastňovací řízení mělo být díky novele rychlejší, jestli na tom stát nějakým způsobem uspoří, se dá ale těžko říct.“
Podle Kalouse není novela v oblasti vyvlastňování ničím novým, je pouze snahou o zlevnění přípravy a realizace staveb veřejné technické infrastruktury stavěné ve veřejném zájmu. „Není tajemstvím, že dnes například za metr čtvereční pole může vlastník požadovat až 500 korun, když reálná cena může být 8 korun,“ dodal.
Kalous: Výkupy pozemků představují i polovinu ceny celé stavby
Podle náměstka se úspory budou pohybovat v miliardách. "Mohl bych uvádět příklady dálnic, pražského okruhu a jiných, kde výkupy pozemků představují třetinu i polovinu ceny celé stavby. Měli bychom zvážit, jestli máme na to, abychom platili třicetinásobnou cenu za metr čtvereční pole, a tím v podstatě snižovali množství peněz, které můžeme poslat někam jinam. Náklady na výkupy musíme ukrojit z peněz, které bychom jinak mohli poslat na kofinancování projektů z evropských fondů.
