Praha - Vláda dnes schválila vznik funkce státního tajemníka pro EU. Bude jím dosavadní šéf evropské sekce Úřadu vlády ČR Vojtěch Belling. Ministrovi zahraničí Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09) se zřízení této funkce nelíbí. TOP 09 žádá koaliční smírčí řízení. ODS návrh předložila minulý týden, tedy v době, kdy se ministři TOP 09 neúčastnili jednání vlády. „Premiér už podepsal jmenovací dekret, do práce nastoupím zítra,“ uvedl Belling v pořadu Události, komentáře.
Dnes se bod na schůzi, kdy už TOP 09 nechyběla, vrátil. „Kolegové z TOP 09 s tím vyjádřili nesouhlas. Jejich názor je (takový), že je to porušení koaliční smlouvy. Další dvě koaliční strany si to nemyslí. Je legitimním právem v případě rozporu, nestalo se to poprvé, vyvolat smírčí řízení. Určitě o tom budeme jednat,“ uvedl Nečas.
Podle ministerského předsedy je funkce státního tajemníka zřizována hlavně proto, aby řídil jednání vládního výboru na pracovní úrovni. Nebude v žádném kontaktu s ministry, nebude žádného ministra nahrazovat, uvedl. Pozice bude totožná s pozicí nynějšího ředitele sekce pro evropské záležitosti. „Postup pana ministerského předsedy považujeme za vážné narušení důvěry koaličních partnerů. Jako příklad dávám, že poslední verze té změny jednacího řádu vlády byla vložena dnes v devět hodin ráno, kdy také začalo jednání vlády, takže nebyla nejmenší možnost se tím zabývat, což je napováženou,“ řekl Schwarzenberg.
Ministr zahraničí dodal, že už v září žádal ke vzniku funkce státního tajemníka pro EU řádné připomínkové řízení, ale nedošlo k němu. „Prostě to byla přepadovka,“ poznamenal. V obecné rovině mu prý vadí „nepřetržitá snaha o přesun kompetencí od ministerstva zahraničí na úřad vlády“, jejíž je ustavení postu státního tajemníka pro EU součástí.
Vláda tajemníka schválila v bodu, který se týká jednacího řádu vlády. Vycházela podle Nečase z toho, že asi na patnácti místech se ve vládním jednacím řádu vyskytuje ministr pro EU, který neexistuje. Jeho kompetence, tedy koordinaci politiky v rámci sedmadvacítky, má předseda vlády. O vzniku nové pozice státního tajemníka, který má mít na starosti koordinaci evropské problematiky, se diskutovalo loni po vzniku koaliční vlády. Podle Nečase zřízení takové funkce plyne z koaliční smlouvy. Premiér též dříve zdůrazňoval potřebu mít aparát, který bude koordinovat evropská, zejména ekonomická témata pro vyjednávání s Bruselem.
TOP 09 se bojí vzniku nového ministerstva
Šéf diplomacie a předseda TOP 09 to však odmítal a zdůrazňoval, že by tak „zadními dvířky“ mohlo vzniknout nové ministerstvo pro evropské záležitosti.
Spor mezi ODS a TOP 09 o vytvoření postu státního tajemníka a rozdělení kompetencí za evropskou politiku se rozhořel krátce poté, co koaliční kabinet ODS, TOP 09 a Věcí veřejných vznikl. Nečasova vláda zrušila post ministra pro EU, premiér ale chtěl, aby mu s koordinací evropské politiky pomáhal tajemník. Vládní koalice se na tom ale nedokázala shodnout a věc byla až do současnosti přehlušena jinými tématy.
Vláda bude prosazovat sjednání výjimky z listiny práv EU
Vláda bude prosazovat sjednání české výjimky z listiny základních práv EU, kterou si vyžádal prezident Václav Klaus před podpisem Lisabonské smlouvy. Kabinet dnes schválil protokol o uplatňování výjimky a pověřil ministra zahraničí, aby sjednal zakotvení výjimky do unijních smluv. Pokud jde o způsob hlasování o výjimce, vláda si k tomu vyžádá stanovisko právní služby Rady EU, která je v této věci autoritou. Kabinet tedy zatím nedořešil spor o to, zda hlasování o výjimce bude spojeno s hlasováním o vstupu Chorvatska do EU. To by přitom mohlo hrát klíčovou roli pro to, aby výjimka uspěla v českém parlamentu. Proti výjimce se totiž staví ČSSD, která si ale přeje vstup Chorvatska. „Máme právní analýzy, které některé říkají, že má být spojeno, některé říkají, že to nejde, takže řešením je obrátit se s žádostí o písemné stanovisko právní služby Rady EU jako právní autority v této oblasti,“ řekl Nečas.
Prosazování výjimky je podle něj povinností vlády, protože takové politické stanovisko dříve v EU prosazovala a musí v tom zachovat kontinuitu. Podle právní analýzy ministerstva zahraničí by se o výjimce mělo hlasovat zvlášť. Z právních důvodů není možné připojit výjimku ke smlouvě o chorvatském členství v unii, vyplývá z právní analýzy ministerstva zahraničí. Nečas ale chtěl hlasování o obou tématech spojit. Výjimku schválily členské státy na žádost prezidenta Klause, který si v roce 2009 vymínil její přijetí před svým podpisem pod Lisabonskou smlouvu. Výjimka má údajně zaručit ochranu před případnými nároky sudetských Němců na majetek v ČR. Podle mnohých právníků Lisabonská smlouva o reformě institucí EU ani připojená listina s možnými nároky nesouvisejí.
