Vědci zpochybnili studii o radaru, starostové žádájí přerušení jednání

Praha – Odborníci z Vysokého učení technického v Brně zpochybnili odbornost komise, která zpracovávala vládní zprávu o radaru, a také úplnost a správnost informací, o které se zkoumání opíralo. Kritizovanou zprávu zveřejnila armádní komise v srpnu letošního roku, aby přesvědčila obyvatele obcí v okolí brdského újezdu, že radarová základna v jejich blízkosti neškodí zdraví. Ministerstvo obrany se závěry brněnských odborníků nesouhlasí.

Armádní zpráva je nevydařená bakalářská práce, tvrdí kritici

Kritické závěry vyslovili Jiří Šebesta a Zbyněk Raida z Ústavu radioelektroniky Vysokého učení technického v Brně na základě zakázky obhájce referenda o radaru Jana Žižky. Záměrem hodnocení nebylo posouzení vlivu radaru na lidské zdraví, ale pouze posouzení správnosti srpnové zprávy ministerstva obrany.

Armádní zprávu přirovnal Raida dokonce k nevydařené bakalářské práci. „Základní problém jsme viděli v tom, že nebyly přesně specifikovány vstupní parametry, ze kterých je možné vypočítat elektromagnetické pole a na základě těchto výpočtů pak stanovit plnění hygienických norem,“ vysvětluje Zbyněk Raida a dodává: „Zarazilo nás, že nebyl přizván nikdo z odborníků z technických univerzit, kteří se touto problematikou zabývají.“

Vláda: Zprávou jsme chtěli obyvatel Brd uklidnit

Podle Zdeňka Pekárka ze Státního zdravotního ústavu bylo účelem srpnové předběžné studie především uvést na pravou míru poplašné zprávy, které tvrdily, že elektromagnetické záření radaru povede ke zvýšení počtu rakovinných a jiných těžkých onemocnění. Na závěry zprávy navázalo pak v říjnu zkoumání devítičlenného expertního týmu pod vedením hlavního hygienika ČR Michaela Víta na Marshallových ostrovech, odkud chtějí Američané radar do Čech přemístit.

„Vláda dává obcím v okolí brdského újezdu záruky, že jim radar nebude škodit,“ doplňuje Zdeňka Pekárka zmocněnec vlády pro vyjednávání o radarové základně Tomáš Klvaňa.

První zárukou měla být zkoumání, která proběhla v srpnu. „Nejednalo se o zdravotní studii, ale o předběžné výpočty, a proto když je brněnští vědci posuzovali podle kritérií pro studii, nemohly vyznít jako dostatečné,“ oponuje Klvaňa kritice odborníků z Vysokého učení technického. Předběžné výpočty se pak potvrdily nezávislými měřeními na Marshallových ostrovech, kde se podle Klvani ukázalo, že záření dokonce ani nedosahuje českých norem.

Brdští starostové o neškodlivosti radaru pochybují

Starostové obcí ležících v sousedství vojenského újezdu Brdy, v němž by měla základna stát, ale podobným vyjádřením nedůvěřují. „Na základě zjištěných skutečností, seriozních pochybností o neškodlivosti radaru, žádáme, aby vláda pozastavila jednání s americkou stranou,“ prohlašuje Jan Neoral z Ligy starostů. Své požadavky chtějí brdští starostové vyjádřit protestem 17. listopadu na Václavském náměstí.

Vyjednávání s americkou stranou o radarové základně by mělo skončit začátkem příštího roku. Pokud dopadne úspěšně a Parlament ČR schválí navrhované podmínky o přestěhování radaru do Brd, bude provedeno závěrečné testování, na jehož základě vláda vydá povolení k provozu radaru.

Demonstrace na Václavském náměstí v Praze 26. 5. 2007, kterou organizovala občanská iniciativa Ne základnám na protest proti umístnění amerického radaru v Česku.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 1 hhodinou

VideoChřipka se letos objevila nezvykle brzy, respirační onemocnění se šíří hlavně mezi dětmi

Počet případů akutních respiračních onemocnění v tuzemsku za poslední týden vzrostl o třetinu. Podle epidemiologů zatím nemocnost odpovídá roční době, chřipka se však letos začala objevovat dříve a ve větší míře než obvykle. Nejvíce nemocných evidují hygienici v Olomouckém a Jihomoravském kraji, nárůst nákaz ale zaznamenaly všechny regiony. Onemocnění se nyní šíří především mezi dětmi, nejvyšší nemocnost je u těch do pěti let. V některých oblastech může příchod sezony respiračních infekcí dále zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů. Zdravotní pojišťovny se proto snaží podpořit vznik nových ordinací, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí lékařům za jejich otevření ve vybraných regionech až milion korun.
před 1 hhodinou

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 11 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 12 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.