Bellinzona - Ve švýcarské Bellinzoně začala druhá část soudu s bývalými manažery a majiteli Mostecké uhelné společnosti (MUS), kteří jsou v souvislosti s kontroverzní privatizací severočeských dolů obžalováni z praní špinavých peněz, podvodů a z korupce. Před soud se tentokrát dostavili Antonín Koláček a Belgičan Jacques de Groote. Oldřich Klimecký, který byl také obeslán, ale k soudu nepřišel. Jednání bude pokračovat v úterý.
Advokát Klimeckého zdůvodnil nepřítomnost svého klienta finančními důvody a nemocí jeho manželky, kterou nemůže nechat samotnou. Vyzval také soud, aby líčení, které se týká Klimeckého, zrušil úplně, případně vrátil prokuratuře k došetření. Klimecký podle svého obhájce neměl možnost se dostatečně vyjádřit ke skutkům, které mu obžaloba vytýká. Soud ale žádost o přerušení líčení odmítl. Předseda senátu Jean-Luc Bacher uvedl, že Klimecký byl při výslechu v září 2008 informován o svých právech a využil možnosti nevypovídat. Později měl do začátku procesu dostatek času a možností se vyjádřit k obžalobě.
Koláček před zahájením soudu zopakoval, že se cítí nevinen a na líčení se těší, protože má plnou důvěru ve švýcarské soudce: „Věřím, že soudci rozhodnou spravedlivě.“ Na první část procesu v květnu nedorazil podle svých slov proto, že dostal pozvánky na dva termíny a přišel tedy až dnes. Jacques de Groote zatím nechtěl komentovat vůbec nic. Jeho advokáti ale naznačili, že před soudem nakonec zřejmě vypovídat bude.
Koláčkův obhájce Michael Mraz dnes soud také požádal, aby byla z jednání vyřazena společnost Czech Coal Services, která se připojila k obžalobě a je napojena na nástupnickou společnost MUS, firmu Czech Coal. Soudce poté jednání odročil s tím, že rozhodnutí o požadavcích obhajoby oznámí v úterý ráno. Stejně tak rozhodne, zda do spisu zařadí prohlášení, které soudu předal minulý týden Jacques de Groote.
Proces ve Švýcarsku začal už 13. května, k soudu ale tehdy dorazili jen obžalovaní Marek Čmejla, Jiří Diviš a Petr Kraus. Soudce proto celou věc rozdělil na dvě části. Koláček, Jacques de Groote a Klimecký dostali nové předvolání na 10. června. Obě části případu soud spojí 24. června, závěr líčení je plánován na 12. července.
Čmejla, Diviš a Kraus odmítli před švýcarským soudem vypovídat. Argumentují tím, že by to mohlo ovlivnit vyšetřování v Česku v jejich neprospěch. Na rozdíl od Švýcarů ale česká justice neviní exmanažery z praní špinavých peněz, nýbrž ze zneužití informací při obchodním styku a rozsáhlého podvodu při privatizaci. Konkrétně jsou podezřelí, že v 90. letech vyvedli z MUS přes 3 miliardy korun, které pak využili na nákup akcií firmy pro sebe.
Proces je výsledkem šestileté práce švýcarských vyšetřovatelů, kteří rozplétali složité vztahy kolem 60 společností ve Švýcarsku, v Lichtenštejnsku, na Kypru či na britském ostrově Man. Mezi těmito společnostmi, v nichž měli obžalovaní podíl, údajně proudily peníze kolem privatizace MUS. Švýcarské úřady obžalovaným zablokovaly 660 milionů švýcarských franků (asi 13,9 miliardy korun). Proces sledují dva právníci vyslaní českou vládou jako pozorovatelé. Česká republika ale není součástí obžaloby, protože propásla lhůtu, kdy tak mohla učinit.
Obžalovaní v kauze MUS. Kdo je kdo?
- Antonín Koláček - V roce 1995 jej jeho zaměstnavatel, Komerční banka, vyslal jako svého zástupce do dozorčí rady MUS. Už o tři roky později se stal skrytým spolumajitelem firmy. Z dolů odešel v roce 2008. Podle obžaloby měl ve struktuře Appianu původně 20 procent, později jeho podíl vzrostl na 40 procent. V roce 2005 spolu s nedávno zesnulým manažerem Měkotou získali každý čtyřicetiprocentní podíl v dolech, který posléze prodali Pavlu Tykačovi. Koláček se poté z byznysu stáhl a nyní se věnuje buddhismu a cestování. Podle obžaloby se měl podílet na praní špinavých peněz, podvodu na státu, porušení při správě cizího majetku. Celkem měl získat z dolů 5,5 miliardy korun.
- Oldřich Klimecký - V 90. letech byl generálním ředitelem MUS, později zasedal v dozorčí radě. Švýcarská prokuratura jej viní z praní špinavých peněz ve Fribourghu a v Curychu, z podílení na porušení povinností při správě cizího majetku, podvodu spojeného se zpronevěrou 2,5 miliardy korun a 150 milionů dolarů a z podvodu spojeného s koupí akcií MUS od státu. V současnosti už stojí mimo byznys.
- Jan Diviš - Od roku 1997 byl jednatelem švýcarské firmy Investenergy, přes ni mělo protéct 146,15 milionu dolarů z MUS. Ve struktuře Appianu měl nejmenší podíl, po prodeji podílů v dolech získal spolu s Markem Čmejlou 2,8 miliardy korun a k tomu i vlastnictví Škody Holding, kterou podle Švýcarů koupili za peníze zpronevěřené z MUS. Je obžalován z praní špinavých peněz, podvodů a falšování listin.
- Marek Čmejla - Ve struktuře Appianu měl pětinový podíl a v roce 2002 řídil vstup Appianu do Škody Holding. Švýcaři jej viní stejně jako ostatní z praní špinavých peněz, podvodů se zpronevěrou 2,5 miliardy korun a 150 milionů dolarů. V roce 2010 koupil Čmejla spolu s Jiřím Divišem a dalšími dvěma osobami dopravně strojírenskou Škodu Transportation. V současnosti žije v Monaku, figuruje ve statutárních orgánech několika českých firem. Kromě Škody Transportation jde například o společnost Loterie Korunka a poskytovatele zdravotní péče Medicon.
- Petr Kraus - Makléř, který v letech 1994 až 2002 řídil firmu Newton Financial Management Group. Podle obžaloby tato firma posloužila ke skupování akcií MUS. Kraus se měl podílet na praní špinavých peněz a zpronevěře. Ve struktuře Appianu měl původně 20 procent, později mu patřilo až 24 procent firmy. Odešel z Appianu v roce 2002 a za to získal půl miliardy korun prostřednictvím firmy Vendimatic. Kraus je prostřednictvím společnosti Eurogate, Ltd. jediným akcionářem holdingu Newton i v současnosti. Mimo jiné je členem dozorčí rady brněnské vysoké školy Newton College a do jeho majetku patří Hřebčín Favory na Benešovsku, který se zabývá chovem starokladrubských koní.
- Jacques de Groote - Bývalý vysoký manažer Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. V lednu 2003 týdeník Ekonom napsal, že Grooteho působení v MMF bylo problematické a že kvůli němu tato organizace přijala ustanovení o střetu zájmů. V polovině 90. let byl zakladatelem Appian Group, která ovládla MUS a v jejímž čele Groote stál podle dostupných informací do jara 2003. Fakt, že se o privatizaci dolů začala zajímat švýcarská policie, souvisel podle Mladé fronty DNES s udáním, které na Grooteho pro jeho údajný milionový dluh podala švýcarská společnost Conseil Alain Aboudaram.
