Valtice – Už potřetí se sešli ke společnému zasedání vlády České a Slovenské republiky. Jejich setkání tentokrát hostí zámek ve Valticích na Břeclavsku. Kabinety premiérů Bohuslava Sobotky (ČSSD) a Roberta Fica (Směr) jednaly především o čerpání evropských fondů, přeshraniční dopravní infrastruktuře nebo spolupráci v oblasti obrany. Ladily také své postoje k tématům červnového summitu Evropské unie v Bruselu, který by se měl mimo jiné věnovat bezpečnostní a obranné politice EU a sankcím proti Rusku.
Valtický zámek hostí společné zasedání české a slovenské vlády
Přísná bezpečnostní opatření provázejí společné setkání vlád Česka a Slovenska ve Valticích. Historické prostory Lichtenštejnského zámku jsou dnes pro veřejnost zcela uzavřené. Od 9. hodiny už pak do areálu neprojde nikdo. Podobné manévry zámek podle kastelánky Ivany Holáskové nepamatuje. „Ale kromě valtického zámku a parku se návštěvníci dostanou do všech dalších prostor v lednicko-valtickém areálu. Od zítřka by měl být zámek zase v plném provozu,“ ujistila kastelánka.
Valtický zámek vlády ke společnému jednání zvolily i proto, že nabízí dostatek prostoru jak pro společné rokování kabinetů v plném složení, tak i pro bilaterální jednání ministrů. V rámci nich se ministři sešli se svými protějšky k separátním schůzkám, na nichž prodiskutovali aktuální problémy ve svých resortech a společné projekty. Například šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) probral se svým slovenským kolegou Miroslavem Lajčákem aktuální unijní a zahraničněpolitická témata. „Členové vlády budou využívat celé první patro zámku, tedy ty krásné barokní reprezentační prostory,“ dodala Holásková.
Na programu je Evropa i doprava
Hlavními tématy setkání bylo například čerpání peněz z evropských fondů. Debata o mezinárodní politice se měla dotknout oblasti obrany nebo na přípravy červnového zasedání Evropské rady v Bruselu.
Ministři se zaměřili i na dopravu, a to jak silniční, tak i železniční. V úvahu přicházelo i jednání o projektu vodního koridoru Dunaj–Labe–Odra, který dlouhodobě podporuje i český prezident Miloš Zeman. Vedle přímého napojení na Dunaj se hovoří i o projektu na propojení řeky Moravy se slovenským Váhem. O něm nedávno jednal prezident Miloš Zeman se slovenským premiérem Ficem během společné schůzky v Moskvě.
Kanál Morava–Váh
K projektu na zbudování říční cesty dlouhé 78 kilometrů vznikla už i studie, která se zabývala možností proveditelnosti. „Je to podstatně náročnější napojení na Dunaj, než by bylo přímé, protože se musí překonávat výškový rozdíl. Ale dnes se z hlediska určitých mezinárodních vztahů ukazuje, že je to možná jediná schůdná cesta,“ myslí si odborník na vodní cesty Petr Forman. Varianta Morava–Váh by podle něj obnášela osm plavebních komor, jedno lodní zdvihadlo a jeden tunel. „To proto, že v trase je CHKO Malé Karpaty a rozhodující část vodní cesty by tak byla v tunelu,“ dodal Forman s tím, že náklady na stavbu se odhadují na 150 miliard korun. Většinu by ale podle něj mohly pokrýt evropské peníze.
Společný dialog se ujal
Tradice společných zasedání pražské a bratislavské vlády začala v roce 2012, kdy se poprvé sešel Ficův kabinet s ministerským týmem premiéra Petra Nečase (ODS). Po roční odmlce na ni loni navázala schůzka Sobotkovy a Ficovy vlády ve slovenské Skalici, na níž účastníci debatovali o armádní spolupráci, zlepšení dopravního propojení či o součinnosti v energetice a v boji proti daňovým únikům.
Na rozdíl od dubnového společného zasedání s polskou vládou, které se v Praze uskutečnilo v užším formátu vybraných ministrů, se společné zasedání českého a slovenského kabinetu koná v plném složení.
Kromě slovenské a polské vlády udržuje Česko tento nadstandardní dialog ještě s vládou Izraele. Poslední společné zasedání se uskutečnilo loni v listopadu v židovském státě, další schůzka by se měla uskutečnit v České republice. Premiér Sobotka nedávno řekl, že by se mohla konat buď letos, nebo příští rok. Pozvání na ní chce poslat do Jeruzaléma po vzniku nové izraelské vlády, která vzejde z nedávných předčasných voleb. V nich opět uspěla strana pravicového premiéra Benjamina Netanjahua, který oznámil sestavení koalice s těsnou většinou v parlamentu.