V Česku se prý mění pohled na cizince. Šuškání na ulici se změnilo ve fyzické útoky

Když dojde k teroristickém útoku, myslím na to, jak asi budu moct vyjít ráno ven z domu, říká o svých obavách studentka gymnázia a muslimka Eman Ghaleb. O zkušenostech žen s uprchlictvím a migrací se mluvilo na třetím Kongresu žen.

Debata v Česku za poslední roky zhrubla a terčem se stali cizinci, kteří vypadají jinak, shodly se ženy s uprchlickou zkušeností. Nejhůře jsou na tom muslimky, na kterých je jinakost vidět na první pohled, ostatní ženy prozradí třeba přízvuk nebo rodný jazyk. Šuškání na ulici se změnilo ve fyzické útoky.

„Kdykoliv se stane teroristický útok, tak si říkám, můj bože, co budu dělat, nemůžu vyjít z domu. I můj táta mi řekl, ať si raději šátek sundám,“ popisuje svou zkušenost studentka teplického gymnázia Eman Ghaleb, která pochází z Jemenu a rozhodla se nosit hidžáb.

Dnes se považuje za Češku. „Ale nevypadám tak. Lidi mi nevěří, že jsem hrdá Češka, a to kvůli látce. Sundala bych si ji, kdyby tu platil zákon, který nošení šátků zakazuje, protože tu žiju a chci dodržovat zákony,“ říká Ghaleb. A dodává: „Máme svobodu a ta není o tom, že se musím svlékat. Když se vzdám svých svobod dnes já, zítra to můžete být vy.“

Eman Ghaleb na Kongresu žen
Zdroj: Jiří Pasz/Kongres žen

Čekáme vděk, ne aktivitu

Podle Ekateriny Kokkalou, která pracuje jako manažerka, se stává, že Češi nemají vůči cizincům respekt. „V podnikání zažívám, že se na něčem domluvíme a pak to český protějšek nedodrží. Začne mě přesvědčovat, že jsme se dohodli na něčem jiném a že jsem to v češtině nepochopila,“ tvrdí Kokkalou.

Kokkalou pochází z Ruska a je ráda, že jejím pracovním jazykem je angličtina, protože pak nenaráží na předsudky kvůli svému přízvuku. Do české společnosti se zařadila tím, že začala pomáhat rodinám dalších migrantů. „Žije tu hodně migrantů, kteří jsou připraveni české společnosti vrátit to, že jim dala šanci. Ale neví, jak na to, nebo na jejich aktivity nejsou peníze,“ tvrdí Kokkalou s tím, že podporu a granty získávají spíše česká sdružení, která pomáhají příchozím.

Češi totiž nečekají, že budou migranti sami občansky aktivní. Uprchlíky si představují jako traumatizované lidi, kteří dávají najevo ze všeho nejvíce vděk. A český azylový systém navíc k tvorbě traumat sám přispívá tím, že není podle Evy Čech Valentové ze Sdružení pro integraci a migraci na příchod většího počtu lidí připravený. „Situace se zlepšuje, ale přijímací střediska stále vypadají jako vězení,“ tvrdí Valentová.

Nejhorší je bezmoc

O tom, jak dlouho trvalo, než se mohly zapojit do společnosti, mluvily na Kongresu žen Anna Darašenka z Běloruska a Sagar Rain z Afghánistánu.

Darašenka přišla do Česka před několika lety s dvouletým dítětem v době, kdy tu její manžel dostal politický azyl. „Ve středisku jsem strávila tři týdny. Měla jsem malý slovníček, ale ještě jsem všemu nerozuměla. Cítila jsem, že není v pořádku, jak se mnou lékař mluví. Až později jsem zjistila, že je na mě sprostý a považuje mě za prostitutku,“ vzpomíná Darašenka.

Podle Rakin, která do Česka dorazila jako desetiletá, bylo nejhorší vidět bezmoc svých rodičů, v Afghánistánu úspěšných lidí, kteří se ocitli na nule a tři roky čekali na to, než jim stát povolil zapojit se do společnosti. Dnes provozují vlastní restauraci.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Středisko byla spíš ubytovna v lese a za mřížemi. My děti jsme naštěstí chodili do školy a jednou za čas přijeli dobrovolníci a vzali nás třeba plavat. Rodiče ale promarnili tři roky. Stává se, že po takové době se lidé dostanou do depresí a to je klinický stav, kdy už nemůžou ani pracovat,“ myslí si Rakin. Podle Valentové přitom právě zaměstnání a pocit soběstačnosti pomáhá migrantům překonat psychické problémy.

Lidé z východu vedle toho nejsou zvyklí navštěvovat s problémy psychology či psychiatry, kterých navíc v Česku v cizím jazyce pracuje jen málo. Migranti proto na své problémy zůstávají sami. „Stačila by sounáležitost, kterou by dal najevo někdo z jejich země. I proto uvažuji, že bych vystudovala psychologii,“ dodává Rakin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřel Josef Turek, československý válečný veterán z bojů u Dunkerku

Ve věku sto let zemřel válečný veterán a plukovník ve výslužbě Josef Turek, poslední v Česku pobývající československý voják, který se za druhé světové války zúčastnil bojů u francouzského přístavu Dunkerk. O jeho úmrtí informoval odbor válečných veteránů a válečných hrobů ministerstva obrany na síti X. Letos v únoru Turek obdržel francouzský Řád čestné legie V. stupně.
17:19Aktualizovánopřed 4 mminutami

Ředitelka SZÚ pochybuje, zda budou školní jídelny dodržovat nezávazná doporučení

Ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková má pochybnosti, zda budou školní jídelny dodržovat nezávazná doporučení, pokud nebudou přímo součástí vyhlášky. Ministerstva školství a zdravotnictví ve středu potvrdila, že takzvaný spotřební koš, který určuje podíl zeleniny, masa či luštěnin v měsíčním jídelníčku, byl měl z vyhlášky zmizet. Požadavek vyšel od premiéra Andreje Babiše (ANO), který novinářům ve středu sdělil, že jím plní svůj předvolební slib.
před 1 hhodinou

Plaga: Testy by mohly předcházet podávání přihlášek na střední školy od jara 2029

Přijímací zkoušky na střední školy by se mohly změnit od jara roku 2029. Žáci devátých tříd by si mohli podat nově až pět přihlášek. Zároveň by nejprve psali testy a až pak by se hlásili na školy. Uvedl to ministr školství Robert Plaga (za ANO). Nyní si mohou žáci podat maximálně tři přihlášky na obory s talentovou zkouškou a až dvě na obory bez ní. Nově by takové omezení nebylo. Návrh by chtěl Plaga předložit do konce roku.
před 3 hhodinami

Děti propadly sítem, uvedl ÚS. Dal jim novou naději na peníze, o které je připravila matka

Ústavní soud (ÚS) dal třem dětem novou naději na peníze, o které je připravila matka. Dosud byly v procesní slepé uličce a nedařilo se jim nárok uplatnit. Znovu musí rozhodnout Krajský soud v Plzni, jehož verdikt ÚS zrušil. Podle čtvrtečního nálezu děti „propadly sítem“ právní úpravy a výsledek pro ně byl extrémně nespravedlivý. Justice tak měla potlačit formalismus a překlenout mezeru v zákonech.
před 4 hhodinami

Soud uložil ženě za vraždu a pokus o vraždu na Znojemsku 22 let vězení

Krajský soud v Brně ve čtvrtek uložil třiatřicetileté Lucii Hrdové za loňskou brutální vraždu a dřívější pokus o vraždu na Znojemsku výjimečný trest 22 let vězení. Po jeho odpykání poputuje do zabezpečovací detence. Žena podle rozsudku zasadila milenci na ubytovně v Jevišovicích nejméně 158 ran nožem. Už předtím se pokusila usmrtit jiného muže, kterého shodila z mostu. Obžalovaná se doznala. Rozhodnutí není pravomocné, obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání. Obhajoba navrhovala jen zabezpečovací detenci.
před 5 hhodinami

Rozmanitost Evropy a tajemství molekul. Do Česka míří nejprestižnější evropské granty

Evropská rada pro výzkum (ERC) vybrala 48 výzkumů, které dostanou v rámci grantů celkem 500 milionů eur (12,17 miliardy korun) na řešení vědeckých výzev, které vyžadují, aby výzkumníci spojili své znalosti. Dva z grantů letos míří do Česka. Každý z oceněných projektů dostane částku 8,5 milionu eur, v přepočtu 212 milionů korun.
před 5 hhodinami

Některé školní sportovní soutěže končí, resort šetří, píší Seznam Zprávy

Ministerstvo školství rozhodlo o rozdělení dotací na školní sportovní soutěže. Některé se kvůli nedostatku financí rušily a jejich další budoucnost je nejistá, zjistily Seznam Zprávy (SZ). Z krajů, které mohly nově žádat, dostala dotaci jen Praha a Zlínský kraj, píše web.
před 6 hhodinami

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.