Praha - Ženy, které chtějí podstoupit umělé oplodnění, si nově připlatí za doprovodné léky. Samotný cyklus stále plně hradí zdravotní pojišťovny, doplatky za léky se však můžou vyšplhat až na 13 tisíc korun za jeden pokus. Lékaři varují, že si tak řada žen nebude moci kvalitní léky dovolit a riskuje komplikace. Podle prognóz gynekologů bude za dvacet let ze zkumavky každé třetí dítě.
Umělé oplodnění podražilo. Ženy riskují komplikace
Některé neplodné páry kvůli příplatkům za léky umělé početí odkládají, aby nejdříve našetřili. „Nás to s manželem zaskočilo, protože jsme počítali s určitými financemi,“ říká pacientka, která se již chystá na odebrání vajíček a doprovodné léky na stimulaci vaječníků potřebuje. „Budu se muset domluvit s manželem, jak to vyřešíme, jestli požádáme rodiče o půjčku.“
Zdražení je způsobeno snížením úhrady od zdravotních pojišťoven zhruba o 40 procent, o kterém rozhodlo ministerstvo zdravotnictví se Státním ústavem pro kontrolu léčiv. „Revize úhrad probíhá ze zákona postupně u všech skupin léčivých přípravků, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění,“ uvedla mluvčí státního ústavu Lucie Šustková.
„Vzdejte se třeba rekreace v zahraničí“
Doplatek se týká sedmi přípravků. Ještě v srpnu si páry připlácely za nejkvalitnější léky 6800 korun, nyní jde o 12 600 korun. Léky přitom stačí na jeden pokus, kterých však žena může podstoupit několik. Je sice možné zvolit i levnější variantu, ale ta přináší více komplikací.
- „Lék může vyvolat vedlejší účinky, a tím snížit úspěch léčby. Mohou se vyskytnout reakce kožní nebo alergické a dávkování je velmi komplikované,“ varuje primář reprodukčního centra Marek Koudelka.
Opatření kritizuje i gynekolog Ladislav Pilka, autor prvního dítěte ze zkumavky. Podle něj jde především o necitlivé rozhodnutí, protože umělé oplodnění stojí mnoho psychických sil i peněz. „Páry se musí něčeho vzdát, já sám jim říkám: vzdejte se třeba rekreace v zahraničí, protože ta možnost mít dítě se neopakuje,“ říká Pilka.
Nad 43 let pouze sporadicky
První dítě ze zkumavky v Československu i v zemích bývalého socialistického bloku přišlo na svět čtvrtého listopadu 1982. Vůbec první uměle počaté dítě se narodilo 25. července 1978 v Anglii. O narození holčičky se zasloužili embryolog Robert Edwards s gynekologem Patrickem Steptoem. Edwards dokonce za objev získal v roce 2010 Nobelovu cenu.
Umělé oplodnění tématem Událostí (zdroj: ČT24)
I dnes jsou Češi poměrně úspěšní. „Ve 35 letech je úspěšnost zhruba 50 procent, ve 40 letech je už poloviční a ve věku nad 43 let se dosáhne pouze sporadických těhotenství, pokud se k terapii použijí vlastní vajíčka,“ říká Hana Višňová z jedné z pražských klinik asistované reprodukce. Úspěšnost českých odborníků přivádí do jejich ordinací stále více cizinců.
Mnoho zájmeců přichází třeba z Itálie. „Na naší klinice je to skoro osmdesát procent klientů. Je to dáno i tím, že naše republika má liberální legislativu a nejsou u nás zakázané některé metody, které jsou třeba v Německu a Rakousku zákonem limitovány,“ vysvětluje Višňová.
- Základní překážkou přirozeného početí je současný životní styl. Páry často chtějí nejprve cestovat nebo pracovat a dítě plánují až později. S věkem ovšem klesá pravděpodobnost úspěchu.
Zhruba v polovině případů jsou ale problémy na straně mužů. „Za posledních několik desetiletí stouplo procento mužů, kteří mají problémy s počtem spermií. Za posledních padesát let poklesl počet spermií asi o padesát procent,“ varuje přednosta gynekologické kliniky Eduard Kučera.
Mužům s rizikovým povoláním nebo těm, co prodělali třeba příušnice, doporučují odborníci, aby si v mládí nechali spermie zmrazit na pozdější dobu. Podobně jako u dámských vajíček vyjde jejich skladování v kryobance maximálně na tisíc korun.
Umělým oplodněním ročně projde 10 tisíc párů. Ročně se na ně vynaloží přes miliardu a půl, tedy více než na léčbu chřipku. Na doplatcích za léky stát ušetří zhruba 60 milionů korun.
Umělé oplodnění
- Problémy s početím má v tuzemsku zhruba každý šestý pár. Za rok proto podstoupí 26 tisíc léčebných pokusů.
- Metoda mimotělního oplodnění se u nás naplno rozběhla v devadesátých letech. Zatímco v roce 1995 se takto narodilo 500 dětí, dnes už jsou to ročně více než tři tisíce; některé statistiky uvádí dokonce 5 tisíc.
- Jeden cyklus umělého oplodnění stojí až 70 tisíc korun.
- Ještě nedávno pojišťovny hradily tři cykly, kdy byly ženám zavedeny až 3 oplodněná vajíčka.
- Od loňského roku jsou podle novely zákona hrazeny čtyři cykly pod podmínkou, že si žena při prvních dvou pokusech dá zavést pouze jedno embryo. Lékaři tak chtějí zamezit narození vícerčat.
- Z praxe zatím vyplývá, že většina žen na nová pravidla přistupuje, aniž by to mělo vliv na celkovou úspěšnost umělého početí. Naopak vícerčat je méně, což lékaři považují za úspěch.